Železný kříž

Sam Peckinpah bol skvelým akčným režisérom. Ak v tomto filme dôjde na akciu, je na čo pozerať. Spomalené zábery prestreliek a výbuchov, zrejme nejeden nasledujúci režisér sa týmto tvorcom musel inšpirovať. V tomto ohľade za 100 %. Lenže ak dôjde na sekvencie, ktoré majú vyvolať nejaké emócie, s výnimkou jednej ( tá s ruskými ženštinami ) som nezaznamenal nič, pri čom by mi bolo podlomilo kolená ( aj keď som sedel ). A téma Druhej Svetovej je bezodnou studnicou citlivých námetov. (30.10.2017)

"Then I will show you, where the Iron Crosses grow." Nejvíc mě dostaly úvodní titulky (už při nich poznáme, že jde o Peckinpahův film) a závěrečná scéna aneb "Jak se to nabíjí, Steinere?!" James Coburn tady dokazuje, že je to herec přesně pro tenhle typ filmů (tvrďák a sympaťák k pohledání) a teprve ve filmech od Peckinpaha ze sebe vydal to nejlepší. (25.08.2008)

Zajímavý pohled na válku na straně "těch zlých", to znamená na straně německých vojáků. I tam totiž, ať se to zdá jakkoli podivné, fungovaly bytosti vybavené charakterovým spektrem od rovného Steinera pohrdajícího Bohem ("bůh je sadista, ale neví o tom"), důstojníky a pachtěním za válečnými skalpy, přes obyčejné vojíny, kteří jedou na setrvačník, aniž už vlastně vědí proč, až po šmejda Stranskyho, třesoucího se na vyznamenání v závětří zato s plnými ústy válečné strategie a psychologie. Konflikt těch dvou je nosnou silou příběhu a musim říct, že se mnou tenhle film a mazácké herectví Jamese Coburna hodně zahýbalo. (22.05.2005)

Železný kříž představuje Sama Peckinpaha opět v té nejlepší formě. Už od úvodní titulkové koláže je zřejmé, že se alespoň po filmařské stránce jedná o další jeho nářez. Jeho klasikcé rychlé střihy a netradičný záběry dokáží oživit každou bojovou sekvenci. Smůlou je, že film nemá o trochu víc propracovanější scénář, jenž by dodal příběhu na hloubce. Protože byť námět potenciál má, film ztrácí na věrohodnosti díky jen letmo načrtlým postavám, jeijchž motivy proč konají tak či onak, zůstávají skryty. Výtečná vizuální stránka tak není bohužel podpořena adekvátně kvalitními dialogy. To však nebrání tomu si užít mistrovské filmové řemeslo. (28.03.2013)

Už jsem viděl i lepší válečné filmy. Jedna slušnější akce na začátku a pak až do Stranskyho podrazu ticho po pěšině (i v zákopech), což pro válečný film není nejlepší vizitka. Při postupu skrz obsazené (resp. znovudobité) území se sice něco děje, ale umím si představit líp vypointovaný konec. Je to přesně mezi třemi a čtyřmi, ale za ty blbosti ala při bombardování řešíme podpis kvůli vyznamenání kapitána, při ústupu zase nemá německý colonel na práci nic lepšího než filosofovat. A rozkazy asi udílí papoušek... (24.07.2008)