Strašáci

Peckinpah z Peckinpahů nejpeckinpahovější. Režisér na naprostém vrcholu své tvorby nám předvádí svoji studii o agresi a násílí a obraně proti nim. Komornost snímku a jednotvárnost místa děje (dům, hospoda, náves) na působivosti přidává. Od samého začátku, kdy film připomíná rodinnou pohodovku se s narůstajícím časem mění v drsný psychothriller, který na konci filmu propukne v neskutečné orgie. Dustin Hoffman podal v roli Davida svůj možná nejlepší výkon. A prosím, žádné ocenění. Susan George byla velice krásná a až neskutečně přesvědčivá. Banda vygumovaných buranských násilníků byla do jednoho přepychová (nejvíce ten starý a krysař). Dost bylo slov, ale čtyři stejně ještě přihodím na závěr: Nejlepší film Sama Peckinpaha! 100%. (06.07.2007)

Když jsem viděl Divokou bandu nebo Železný kříž, měl jsem Peckinpaha doslova za úchylnýho magora, který si v násilí a krvi libuje. Ale mýlil jsem se, protože tohle magor natočit nemohl. Zážitek z filmu je velmi nepěkný a velmi silný. Psychologicky velmi hodnověrná studie lidské osobnosti, za normálních okolností plné zábran, za nimiž to vře a pak, ve chvíli, kdy jde o krk, se ten shromažďovaný vztek dostane na povrch. Dustin Hoffman tu předvedl něco podobného jako o 20 let později Michael Douglas jako D-Fens ve Volném pádu (v obou filmech se taky objeví rozbité brýle hlavního hrdiny - možná symbol zábran, které padnou). Prvotní ňoumovství, vztek na vlastní slabost obrácený na manželku, postupně rostoucí vztek a závěrečná přeměna v obránce využívajícího všech prostředků k obraně vlastního domu a života, to všechno zahráno naprosto věrohodně a skvěle. V postavě Davida jsem na konci viděl zvíře (nemyšleno negativně) zahnané do kouta, z něhož je cesta jedině přes krev a pot. (17.06.2011)

Strašáci se od jiných filmů obviňujících násilí liší svou agresivitou, svou drzostí a útočností. Nestačí jim v náznacích říct, že násilí je špatné a že mu nikdo nedokáže bez odezvy vzdorovat věčně, oni jej ukazují a to způsobem, který i dnes zacloumá kdejakým otrlejším divákem. Pro Peckinpaha tolik charakteristické zpomalené záběry nejenom vylepšují vizuální dojem, ale hlavně podtrhují bestiálnost každého násilného aktu. Při prostřelení žaludku brokovnicí mě ještě nikdy tak nemrazilo v zátylku. Umístěním děje do Velké Británie se režisér vyhýbá jednostranné kritice americké společnosti. Tady jde hlavně o varování před tím, kam až může obrana vlastního teritoria zajít. Do bodu, kdy bude každý nějakým prohřeškem vinen. Cenou za snahu o „absolutní“ definici pojmu násilí a souvisejících složek, je jistá hyperbolizace některých situací, hraničící až s morbidním humorem. Filmu to ovšem svědčí a svědčí o tom paradoxy jako ten, že je celý závěrečný masakr rozpoután kvůli vrahovi a právě na jeho úroveň se v posledním záběru poslední větou „oficiálně“ degraduje také David. Na konci budete pravděpodobně otřeseni stejně jako hrdinové. Není to příjemný pocit. Sám jsem nedokázal noc po zhlédnutí Strašáků usnout. Dílem otřeseností z viděného, dílem intenzivním přemýšlením nad lidskou přirozeností a nemožností jejího zkrocení. 90% Zajímavé komentáře: Tsunami_X, Dudek, Ajantis, JB2203, panja, TD (09.07.2007)

No jo, ten venkov. Příroda, svěží vzduch, odpočinete si, lidi mají k sobě blíž, mají se víc rádi, morálka, ta je zde méně zkažená a jak si dovedou vzájemně pomáhat, vyjít si vstříc a vzít spravedlnost do svých rukou, zvlášť, když už ti ňoumové, kteří by se o obyčejný lidi měli starat, se starají jen o "pravidla." Tak pojeďme! Prožijme něco jiného, vzrušujícího, neodolatelného! To bude trip!!! (07.01.2008)

Návrat do sedemdesiatok v spoločnosti Dustina Hoffmana a bravúrnej Peckinpahovej réžie ma veľmi potešil. Dusná atmosféra, nekonvenčný filmový Hrdina, a hlavne pre Packinpaha typický pudový rozmer ženskej sexuality, ako ho v mainstreame dodnes nikto iný nezachytil. Kam sa podela nominácia na Oscara za strih? Bol vari pre akademikov príliš spontánny a živočíšny, a teda málo učebnicovo uhladený?! (20.01.2012)