Režie:
Sam PeckinpahKamera:
Lucien BallardHudba:
Jerry FieldingHrají:
William Holden, Ernest Borgnine, Robert Ryan, Edmond O'Brien, Warren Oates, Ben Johnson, Alfonso Arau, Strother Martin, L.Q. Jones, Albert Dekker, Bo Hopkins (více)Obsahy(1)
Jak se pohnou, zabte je! Peckinpahův legendární western Divoká banda patří i po téměř čtyřiceti letech, jež uplynuly od jeho vzniku, k nejlepším dílům žánru, který je stejně starý jako film sám a prošel za dobu svého vývoje mnohými proměnami. Konec šedesátých let byl jednak obdobím bouřlivých společenských změn a také obdobím deziluzí (nejen v americké společnosti, poznamenané vietnamskou válkou), které se promítaly i do zdánlivě odtažitých filmových děl. Příběh bandy zabijáků, které drží pohromadě silný pocit vzájemnosti a vlastní stupnice morálních hodnot, byl v době své premiéry často kritizován kvůli brutálním zpomaleným záběrům zuřivého násilí, vrcholícím ve slavné závěrečné scéně „baletu smrti“, mistrovské sekvenci, v níž Peckinpah nutí diváka téměř fyzicky prožít krvavý masakr, v němž nejsou vítězové, ale jenom poražení a mrtví. Scény násilí jsou důležitou, ale nikoli dominantní složkou filmu, jehož hlavním tématem je zánik jedné epochy (píše se rok 1913) a marný zápas několika mužů přizpůsobit se rychle se měnícím podmínkám. Ve filmu nenajdeme kladné postavy. Jeho hrdiny jsou lotři a zabijáci, jejichž dny jsou sečteny. Násilí se pro ně stalo denním chlebem, stejně jako pro děti, jež v úvodu snímku vidíme skloněné nad mraveništěm, v němž škorpioni bojují o holý život. Časté záběry dětí, které dostávají dávky násilí z první ruky už od útlého věku, tvoří varovné memento Peckinpahova westernu. Mnohdy nevědomé předávání „kodexu násilí“ další generaci ústí v jeho mechanické, bezcitné používání, ať už se jedná o házení škorpionů do mraveniště či o zabití člověka (šéf bandy Pike paradoxně zahyne rukou malého chlapce, který se zmocnil revolveru)... Divoká banda se při světové premiéře hrála v Peckinpahově sestřihu, ale těsně před uvedením do amerických kin byla distributorem zkrácena zhruba o deset minut, neboť původní metráž by omezila denní počet představení z obvyklých čtyř na tři, což by vedlo k menším tržbám. V roce 1995 se Divoká banda do amerických kin dostala znovu ve své původní verzi a v této podobě je uváděna i dnes. (Česká televize)
(více)Recenze (315)
Geniální uvodní a finální scéna, Peckinpahův specifický střih (akce - zpomalení - akce - zpomalení...), násilí a železnice. Tohle vypadá, jako kdyby Sergio Leone měl koule na to, být špinavý. A že Leone byl někdo. ()
Působivá a svérázná westernová podívaná drsného charakteru. Charakter společnosti není jednoduchý, osoby nejsou černobílé, lidská mysl je plná záhad. A tak jsou k vidění nesmlouvaví a zároveň čestní bandité, arogantní a kruté postavy na legální straně zákona, tyranizující představitelé státu, nevinné oběti, oprávněný odpor utlačovaných, a romantizující pomsta spravedlnosti na krutém despotovy a jeho obrovské armádě. Divoká banda je souborem zvláštních lidí, kteří ve zločinecké organizaci vidí svoji možnost pro seberealizaci, prokázání mužnosti a zároveň cestu vedoucí k jejich osobním snům. Přes nebezpečnost a nesourodost skupiny je banda soudržná a hájí své zájmy a společnou čest. Tmelem zločinecké organizace je uznávaný vůdce Pike Bishop (solidní William Holden), mozek a schopný plánovač bandy. Jeho obdivovatelem a zároveň pravou rukou je Dutch Engstrom (Ernest Borgnine), který občas trpí záchvaty spravedlivého řádu světa. Dalšími členy jsou starý cynik Freddie Sykes (Edmond O'Brien), vášniví, zpravidla nespokojení a emotivní bratři Gorchové Lyle (Warren Oates) a Tector (Ben Johnson), a mexický mládenec Angel (Jaime Sánchez), toužící po svobodě prostého mexického lidu. Z dalších rolí: bývalý Pikeův parťák a jeho neúnavný pronásledovatel Deke Thornton (dobrý Robert Ryan), mající hrůzu z možného návratu do vězení, mexický generál Mapache (Emilio Fernández), despotický představitel oficiální moci, Thorntonovi přidělení pomocníci Coffer (Strother Martin) a T.C. (L.Q. Jones), supové postrádající jakoukoliv lidskou slušnost, samolibý představitel železnice Pat Harrigan (Albert Dekker), nekoukající na nevinné oběti, všehoschopný mexický major Zamorra (Jorge Russek), Mapacheův nohsled, a německý poradce Frederick Mohr (Fernando Wagner), ve službách mexické armády. Působivé, syrové, se spoustou násilných úmrtí a romantizujícím pohledem na zločin s jeho velkolepým plánováním a odvážným provedením, zločince s jejich ctí a počestností, krutostí zákona a rozhořčeného boje o spravedlnost prostého lidu. Zločinci, velké přepadení vlaku, boj o svobodu a rovnoprávnost a pomsta na tyranovi. A to vše v působivých obrazech drsné doby drsného kraje. Tento neobyčejně cynický pohled na svět a jeho fungování je snad realističtější než uhlazenější forma podání. ()
Oslava banditizmu a brutality. Režisér Peckinpah sa snaží o taký naturalistický až Tarantinovský obraz. Jedna špinavá banda naháňa druhú špinavú bandu, všade je kopec gringov a mexičanov. Režisér sa snaží divákovi vnútiť pohľad banditu na celé okolie a osadenstvo s prvkami antifemitizmu a rasizmu. Ako by sme si mali myslieť, že všetci Mexičania sú čiernovlasí chlapi s nízkym čelom a riedkymi bielymi zubami a ženy Mexičanky v mladosti ako pávice s úzkymi driekmi a veľkými .. to .. očami ale ako cundry a v starobe zošúverené stareny drmoliace ruženec s kopou deti a v čiernom habite, lebo sú už vdovy ? Nič medzi tým. Ach kde len sú časy westernov s "urastenými kovbojmi okatou Maud" a kde spravodlivosť a láska vyhráva nad zlom ??? Pokiaľ čakáte od tohto filmu takú westernovskú romantiku .. tak budete sklamaní a nepozerajte to :) ()
Dva klady - drsný scénář, který se nesere jak s postavami, tak s civilisty a kurevská závěrečná scéna, jejíž killcount by se dal přirovnat k máločemu. Zbytek je bohužel úděsná nuda, která je sice dobře natočená a zahraná, ale nemá jakoukoli šanci mě zaujmout, a tak je z toho nakonec jenom průměr. 55% ()
Neni to spatny, ale neni to tak dobry jako Leonovky. Charaktery nejsou tak silny a zapamatovatelny jako u Leoneho. Hudba nejni tak dobra, a proto nektere sceny nemaji skoro zadnou dynamiku. Vlastne se nic nedeje, ale to u Leoneho taky, jenze u nej hraje vyborna hudba, ktera stejne udrzuje nervy napjaty. Par dobrejch scen, vybornej zacatek, pak to trochu upadlo a nejak se to rozjelo az zase tak v pulce. Neco mezi 3 a 4*. Mozna to nekdy prehodnotim, prozatim davam 3. ()
Nebyt fuzov Williama Holdena, bolo by to na plny pocet...takto len 4*. Inak fajne drsna westernova parada :) ()
,,Divoká banda" je násilný, drsný a krvavý western. Vo filme je tiež zjavný skvelý scenár, veľmi pútavý príbeh, skvelé postavy a niekoľko surrealistických upravených prestreliek. Napriek pribúdajúcimi rokmi je film strhujúci. 8/10 ()
Gracias Gringos, aquello era de gala! ()
Chvílema sem se i nudil a to hlavně díky až příliš politickému pojetí tohoto snímku. Mít filmek o dobrou půlhodinku méně, vůbec nic by se nestalo, ba naopak. ()
Samopal vo westerne? Preco nie... Otvaracia a zaverecna prestrelka je rovnako divoka, ako banda stareho Pika... ()
IF THEY MOVE. KILL'EM!!! Pure western. Pikeova banda krvelačnejch bestií odpráskne každýho, kdo se jim postaví do cesty nebo se na ně křivě podívá. Film se může zdát, jako óda na zločin, ale není tomu tak. K čemu je život a peníze, když zradíte a necháte přítele zemřít? Pike a ostatní si to uvědomí. Nemusí ani nic říct a prostě to cítí. "WHAT DO YOU WANT? - WE WANT ANGEL!" Poslední cut throat a již není cesty zpět. Všichni musí zemřít, ale než se tak stane, tak sebou vezmou do pekla co nejvíc z těhle těch bastardů. A tím začnou největší jatka v historii westernu, které na mnoho let určí způsob jakým se nejen v HK kinematografii vyznačují vendeta filmy. ()
Další z radu novodobejších westernov, tentoraz rok 1913 - autá, modernejšie vlaky, zmienka o lietadlách. Všetko ostatné je už ale typický western. Aj keď banda obstarožných starčekov nepôsobí po celý čas dobre, istú charizmu to má. Napr. keď idú starci za dievčatami, pôsobí to prinajmenšom komicky. Ale potešil napr. Borgnine, príp. ešte Oates. Aj keď má film dlhšiu stopáž, tá uteká relatívne dobre, hlavne druhá polka - od krádeže vlaku. Naopak, mi vo filme chýbala akási protistrana, alebo silnejšia vedľajšia línia a tiež niečo, čo by viac vtiahlo diváka do filmu, pretože má od neho (mierny) odstup. Hodnotenie: 75% ()
Westerny jsou jako sex. Základ je pořád stejný, a to, co rozhoduje o kvalitě, je provedeni celého aktu. Divoká banda nepřináší skoro nic nového, jen je daleko více opravdová. Rozdíl mezi Waynem a Holdenem je vlastně rozdíl mezi pornem a skutečným sexem. ()
Výpady bez zábran, s rakví. V oku zbraň. Zaberou, pod křídlem havraním, masový hrob. Nad ním viset budou mrtvé výpary, z řeže hlava nehlava, skalpu těl, z masa a kostí. ()
Je to přesně mezi čtyřma a pěti hvězdičkama a taky je to pěkná řezničina. ()
Komu se dalo v tomhle fandit ? ()
Celou dobu sem nevěděl, čím že je tenhe western tak legendární. Pak mi došlo, že asi tím, že hlavní postavy jsou záporáci a že se tam furt šukaj mexický kurvy, ukazujou se kozy, chlastá se a zabíjí, je tam celkem dost krve (přehnaně červené, ale na tu dobu aspoň to) a závěrečná přestřelka. Na jednu stranu se mi to libilo, protože ten styl vyprávění, děj a postavy byly vymyšlený dobře, nikdy se nedalo předvídat, co která postava udělá atd. Ale William Holden a Ernset Borgnine mi k tomu neseděli a to jako fakt že ne, čímž mi film kazili. Takže v podstatě ohromenej tim nejsu, spíš zklamanej, ale ovanulo mi to trochu koule v horkym letnim dni, takže nebudu zlej. ()
Film, který má s klasickým westernem společné pouze to, že se odehrává na západě a jezdí se tam na koních. Všechny ostatní zaběhnuté žánrové konvence Sam Peckinpah úspěšně boří, z bandy lotrů udělá hlavní hrdiny, z "dobré" strany zákona udělá bandu ochmelků a z pouličních přestřelek udělá brutální popravu. Komu se tento styl westernu nelíbí, může si jít stěžovat, stejně jako to udělal John Wayne. ()
Úvodní scéna je drsná, těžká a napínavá s množstvím civilních mrtvol. Pak se to nepochopitelně přeleje do stupidního žvanění amerických gangsterů. Žvanění na téma kdo s kým kde a proč trvalo do 31 minuty filmu a pak jsem to vypnul. Mám spoustu lepších děl.-------------Závěrečného masakru, zde inzerovanému jsem se nedožil, neboť znám dost svých masakrů v českých nemocnicích a nepotřebuji vidět jiné. ()
Průkopnické zásluhy v oboru estetizovaného násilí nelze upřít, leoneovské budování napětí na jedničku, dtto báječně vymyšlené přepadení vlaku, závěrečná přestřelka, symbolické scény s dětmi atd. atp., ale moje ženská stránka zůstala neuspokojena (čti: nedostatek emocí). ()