The Miracle Worker
The Miracle Worker
Režie:
Arthur PennKamera:
Ernesto CaparrósHudba:
Laurence RosenthalHrají:
Anne Bancroft, Victor Jory, Inga Swenson, Andrew Prine, Kathleen Comegys, Patty Duke, Beah Richards, Jack Hollander, John BlissVOD (2)
Obsahy(1)
Helen je zázrak, Anne je divotvůrkyně... Americká spisovatelka Helen Kellerová (27. 6. 1880 – 1. 6. 1968) přišla jako batole o zrak i sluch vlivem těžké nemoci, tehdy ještě neznámém zánětu mozkových blan. Klíčovou roli v životě hluchoslepé dívky z elitní rodiny vysloužilého armádního důstojníka sehrála mladá lektorka pro nevidomé Anne Sullivanová, která dokázala sedmiletou Helen naučit prstovou abecedu, vnímat okolní svět a umožnila jí proniknout do tajů řeči a jazyka. S pomocí obětavé učitelky se Helen později dokonce naučila mluvit a v dospělosti se z ní stala celosvětově uznávaná spisovatelka. Trnitou cestu ze světa všudypřítomného ticha a tmy popsala ve své autobiografii "Příběh mého života". Silná autobiografická látka se později stala námětem pro životní dílo amerického dramatika Williama Gibsona. Ten podle osudu Helen Kellerové v 50. letech napsal televizní hru, kterou vzápětí následovala jeho nejúspěšnější divadelní hra nazvaná příznačně Divotvůrkyně, téma nakonec završil scénářem ke stejnojmennému filmu. Divadelní a filmovou verzi svorně režíroval věhlasný Arthur Penn, který v obou případech obsadil do ústředních rolí Anne Bancroftovou jako neortodoxní obětavou guvernantku a Patty Dukeovou jako hluchoslepou dívku s obrovskou touhou do života. Životní výkony obou hereček dodnes nepřestanou fascinovat přesvědčivostí a emotivností, obě si po zásluze vysloužily vyznamenání Oscarem. (Česká televize)
(více)Recenze (79)
Once I knew only darkness and stillness... my life was without past or future... but a little word from the fingers of another fell into my hand that clutched at emptiness, and my heart leaped to the rapture of living. (H. Keller) Život Helen Kellerové je pro mě fascinující ve všech ohledech. Obdivuji ji za to, jak se se svým hendikepem dokázala vypořádat a čeho všeho v životě dosáhla. V případě filmového zpracování jsem se trochu bála ztvárnění právě hluchoslepé mladé slečny, ale Patty Duke mi vyrazila dech. Chvílemi se mi ani nechtělo věřit, že tohle děvče všechno vidí a slyší. Klobouk dolů! Hltala jsem snad každou scénu, vyzdvihnout ale určitě můžu "souboj" v jídelně, při kterém jsem ani nedýchala, a závěrečnou scénu s pumpou, jež mi vehnala slzy do očí. Ještě aby ne, bylo to perfektní vyústění celého zdánlivě marného snažení Annie Sullivan. Má očekávání byla velká, tomuto snímku se ale povedlo je předčit. ()
Vždy mě ohromně potěší, když se ze snímku, u kterého už tak zažitě očekávám určitá žánrová klišé, vyklube nějaké nepředvídatelné překvapení, jako v tomto případě. Co naopak nepřekvapilo, bylo mé pozdější zjištění, že je scénář napsán podle divadelní hry, to jsem z těch dialogů tak trochu podvědomě vytušila. Přesto však Divotvůrkyně působí velmi živoucím dojmem, což je nesporně zásluha nejen Patty Duke, jejíž herectví bylo vzhledem k povaze dané role spíše fyzického rázu, ale především skvělé Anne Bancroft, která tu vytvořila jednu z nejsilnějších ženských osobností, které jsem za poslední dobu na filmovém plátně viděla. ()
Silné drama popisující, jak se zrakově postižená mladá vychovatelka snaží najít cestu k divoké, frustrované a těžce smyslově postižené Helen. Obě hlavní představitelky předvedly skvělý výkon, ale přesto musím vypíchnout Patty Duke ztvárňující malou Helen. Snímek je černobílý, a tak o to více vyniká boj mezi tvrdohlavostí, houževnatostí, obětavostí, tvrdosti a soucitem. ()
Divotvůrkyně na mě zapůsobila tak intenzivně, že jsem už v průběhu děje byl pevně rozhodnut o tom, že film ihned po skončení poputuje do mé TOP 10 (i když dát sbohem Misery nebylo zrovna jednoduché). Neopakovatelný zážitek nedokázal překrýt ani dosti nepovedený dabing ze stanice MGM, který byl na začátku hodně k smíchu. Divotvůrkyně stojí především na brilantním scénáři a dvou velkolepých hereckých výkonech, u nichž Akademie s oscarovými soškami určitě nezapochybovala - výkon, který obě herečky předvádějí má určitě pevné místo na hollywoodském Olympu. Film je velmi dobře vystavěn, každá scéna se rozvíjí zcela přirozeně a velmi soudržný tvar neohrozí žádné skoky a oslí můstky, které jsou tak časté u životopisných filmů. Zde jde vlastně o soustředění na jediné - snahu mladé poloslepé vychovatelky objevit ve své nezvladatelné polozvířecí svěřeňkyni zárodek inteligence a "zasít" do ní pochopení, co je slovo - tedy podmínku k možnosti užívat jazyk. O nic víc ve filmu nejde a to je jeho obrovská síla. Film nabízí vlastně jen počátek, první a nejdůležitější krok a ten sleduje tak důkladně, že se až tají dech. Zápolení učitelky s agresivní žačkou, kde se obě uchylují k neústupné agresivitě je natočeno velmi intenzivním a působivým dojmem a hlavně dlouhá scéna z jídelny, která trvala snad přes deset minut se stává velmi silným symbolem trpělivosti a neústupnosti a působí téměř fyzickým dojmem. Velmi zajímavý je i vstup prvků modernismu v podobě útržkovitých flashbacků probíhajících ve víceexpozicích, v nichž je náznakově odhalováno velmi drsné hrdinčino dětství, který filmu dodává velmi temné pozadí. Divotvůrkyně nemá slabého místa, od počátku útočí nesmlouvavými scénami, cynickým humorem, hlubokými a krásnými dialogy a když se ke konci blíží film spíše k beznaději, to, co přijde v posledních minutách je obrovským zadostiučiněním nejen pro postavy, ale pro diváka. Já se slzám neubránil a ani nevím, jestli jsem tento typ emoce u filmu někdy zažil. Všem přeji, aby měli tento klenot příležitost shlédnout a vyzdvihnout ho z propadliště někdy nespravedlivých dějin. ()
Na tom příběhu je dobré, že je založen na skutečných osobnostech, protože v tomhle případě to vůbec nevadí, ale pomáhá. Jeho síla je pak hlavně v tom, jak jsou jednotlivé postavy zahrány, kdy především Anne Bancroft je naprosto úchvatná a s Patty Duke si tak skvěle sedly, že by film fungoval i bez ostatních herců. Velmi silné, ale nikoli vyděračské. ()
Opravdu úchvatný film o mladičké Helen Kellerové, slepé a hluchoněmé dívce od dětských let, které hrozí, že bude poslána do ústavu pro mentálně postižené. Její neschopnost komunikovat s okolím ji činí velice divokou a otrávenou životem. Její rodiče v zoufalství hledají pomoc v Perkinsově ústavu, který jim posílá napůl slepou vychovatelku Annu Sulivovanou, ve skvělém podání Anny Benkcoftové. Přes velké potíže a vzájemnou úvodní nesnášenlivost ji postupně učí komunikovat s okolím. Tento film má výjimečně optimistický konec, což se tak trochu vymyká ostatním velkým Pennovým dílům. Tento emoční ilm určitě zanechá nesmazatelnou stopu v mysli každého diváka. Něco mezi čtyřmi a pěti hvězdami. ()
Můj bývalý kamarád (dokud jsem mu nepůjčil peníze, které nevrátil) Vlastimil Balvín, zvaný Bahňous, měl dceru v předškolním věku (školního se nedožila), která na tom byla zřejmě ještě hůř něž Helena. Psal jsem dopisy institutům do celého světa, zda by mohly pomoci. Léčitel Jindřich Paseka ze Svratoucha tvrdil, že se nemá čeho zachytit, s čím se spojit, na čem stavět. Heleně něco zůstalo, něco z období před nemocí, pár pojmů a významů, na které se dalo navázat. Jedním z nich byla VODA, prvek ohraničující začátek a konec naší civilizace. Přítomnost další citlivé duše (léčitele) jako katalyzátoru, je zde samozřejmě nezbytná. Pozn.: "Stolovací scéna", ve které padla je dvě slova (good girl), byla fyzicky i psychicky náročná nejen pro herečky, ale zřejmě i diváky. Sám jsem si musel dát čtvrthodinovou pauzu.... Po odvou letech jsem viděl film znovu, tentokrát se mi všechno přehlušil pohled na fyzický "souboj dvou vůlí". ()
jeden z najgenialnejsich a najlepsie natocenych zivotopisnych filmov. Hlavne herecky ako Anne Bancroft a Patty Duke boli doslova skvele - tento film pojde len tazko z mojej hlavy, tak namakane to bolo , nuda nehrozila ani nahodou : 100 % ()
Magickej filmik. Čekal jsem nějakej brutal útok na city a v postatě taky byl, ale trochu jinak. Anne Bancroft je bombastická a vůbec: jaktože to vidělo tak málo lidí? Napravte to co nejdřív. ()
Film "odsúdený" na získanie Oscara, a to sa podarilo. Dal by som to ako "povinné čítanie" pre všetkých zdravých a arogantných ľudí. Krásny film. ()
Chvílemi to vypadalo i na čtyři hvězdičky, ale nakonec jsou z toho lepší tři, což ještě nic nemění na faktu, že to je hezký příběh o obětavosti jednoho člověka, který díky svému úsilí dokázal něco, co by naprostá většina ostatních nedokázala. 65% ()
20. Zlatý Glóbus za rok 1962 - cena (1) - *Objev roku (herečka) - Patty Duke + nominace (3) - Nejlepší film (drama), Nejlepší herečka (drama) - Anne Bancroft, Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Patty Duke ()
Ja tedy ve filmu snesu leccos, Divotvurkyne je ale natolik depresivni (ani ne tak film samotny, jako zamysleni se nad tim, jaky by byl asi zivot narodit se slepy a hluchy), ze behem sledovani jsem mel jistou uzkost, ktera mi branila v jakemkoliv filmovem prozitku. Urcite se jedna o kvalitni film, i kdyz nechapu, ze to byl Arthur Penn schopen natocit. Uz tento film nikdy nechci videt a nikomu ho nikdy nedoporucim! ()
Je to ohromne pôsobivé dielo, ktoré zvyčajne čerpá veľkú časť svojej sily z hereckých vystúpení. 7/10 ()
Ako naučiť dieťa, ktoré je slepé a hluché hovoriť, resp. aspoň naučiť, že slová majú význam. Dieťa, ktoré tak-tak chápe akurát hmatové podnety, je akoby dopredu odsúdené na život nielen v nevidomej, ale aj v nevedomej realite. Na odbúranie ktorej treba nadľudský psychický a v mnohých prípadoch i fyzický výkon. Že by to zvládla drobná Bancroftová? Určite sympatická herečka, ktorá sa v tomto filme musela doslova fyzicky nadrieť. Životopisná dráma je ale prisilné označenie, nakoľko sa jedná asi o mesiac života dieťaťa, ktoré sa neskôr v dospelosti (čo vo filme nie je) stane spisovateľkou. Inak je to celkom podarená štúdiovka. ()
Famózne. Kam sa hrabú dnešné filmy. True story. 100% ()
Patty Duke je par excellence herečka. Temný film, nepříjemný. 4/5 ()
Jedná se o opravdu silnej a nervy drásající příběh, ale teatrálnost některých postav zde opět akorát ubírá na kvalitě. Jinak chápu, že začátky už jen uvědomění si samotný reality související se zkrocením musely být pro žáka i učitele nejkrutější, což snímek zobrazuje, ovšem dokola opakující se vnucování návyků se po čase stává tak trochu stereotypem a kromě pumpy neni ani nijak zvlášť z filmu patrný, co konkrétně Helen dokázalo zlomově změnit, no a závěr je více méně otevřenej, ale je jasný, že další osud Helen a její učitelky by vyžadoval minimálně pokračování. Hluboký story v průměrným zpracování. 60% ()
U takovýchto filmů s pohledem na něčím postiženého člověka mě vždy nejméně zaujme začátek. Nedokáži se prostě lehce vtáhnout do děje, ale Divotvůrkyně mě bavila už od samého začátku. Neobyčejný příběh neobyčejné dívky, která měla prostě v životě smůlu, ale nakonec jí zableskne světýlko naděje. ()
Slyš, prozři. Opakuj po mně. Uklidni, vnímej. Potřeby svého těla. Vzpurná Večernice v noční košilce. Budu tvou lucernou pod černou oblohou. Tvými kroky. Za poznáním, pochopením podstatných jmen, zapomenutých světel zhasnutého světa. K přijetí ticha bílé hůlky, abys neztratila smysl ukázat se, "říci" (s) citem. O kapku člověka. ()