Režie:
Ingmar BergmanKamera:
Gunnar FischerHudba:
Erik NordgrenHrají:
Gunnar Björnstrand, Bengt Ekerot, Nils Poppe, Max von Sydow, Bibi Andersson, Inga Gill, Maud Hansson, Inga Landgré, Gunnel Lindblom, Bertil Anderberg (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Rytíř Antonius Block (Max von Sydow) se vrací z křížové výpravy zpět domů. Když se ráno modlí na mořském břehu, zjeví se mu Smrt (Bengt Ekerot). Block však ještě nechce zemřít a vymůže si jednu šachovou partii. Ve hře je jeho život. Cestou ke svému hradu potká rodinu komediantů, která s ním pokračuje v cestě. Pokračuje i šachová partie. Procházejí pochmurným krajem, jenž je zachvácen morovou epidemií. Za úsvitu je partie dohrána. Smrt si odvádí Blocka, ten ale prodlužováním hry zachrání život komediantově ženě a jejich dítěti. (Levné knihy)
(více)Videa (1)
Recenze (476)
Veľmi zaujímavo zrežírovaný film, s vynikajúcimi hereckými výkonmi, zároveň so silnými presahmi do oblasti filozofie, náboženstva. Snaha o dokázanie božskej prítomnosti, hranie šachov so záludnou smrťou, dance macabre a množstvo inotajov a symbolov vytvára snahu o akúsi komplexnú výpoveď o pochybnostiach človeka na Zemi, jeho strádaniach, radostiach i strachu zo smrti. Možno snaha o dokonalosť, podfarbená patetickosťou a chladom nespôsobila moje bezhraničné nadšenie z filmu. Zaiste ide o skvelý a inšpiratívny film, hoci mňa z Bergmannových snímok oslovil menej a to i po druhej návšteve. Diskusiu o pochybnostiach o zdanlivo nespochybniteľnom umeleckom postavení a hodnotení istých diel svetového umenia (lebo autoritami uznávaných a cenených) vyvolalo zhliadnutie práve tohto filmu. ()
Asi jsem zase jednou narazila na klasika, který jde tak trochu mimo mě. Nemůžu filmu upřít kvalitu formy - středověk v takovémto podání působí hrůzostrašně a přitom uvěřitelně - mor, osamělí rytíři, upalování čarodějnic (ale žádné veřejné na náměstí, hezky potmě, potají v lese), fanatici a ... smrt. Vlastně ani na příběhu mi nic nevadilo, mám radši, když zůstanou věci ve filmech nezodpovězené a to "proč" ať si každý domyslí dle svého gusta. Ale přestože délka filmu je jen něco málo přes hodinu a půl, jeho dokoukání bylo pro mě docela utrpením a jednou velkou nudou, takže přes všechny vypsané klady a docela impozantní švédštinu (:-)) nějak nemám ani trochu chuť jít si shánět další Bergmanova díla a proto nemůžu ani náhodou dát lepší hodnocení... ()
Legendární šachová partie mezi smutným rytířem (mladý Max von Sydow) a Smrťákem (děsivý Bengt Ekerot), tvoří od prvních záběrů magickou podívanou. Nádherné a vzrušující vyznaní životu, lásce i smrti nestárne ani po tolika letech a stále vyznívá velmi současně. Film nabízí i nebývale realistickou prohlídku středověku, kde na vás čekají dívky posedlé ďáblem, mor a mrtvoly. Na rozdíl od pozdějších Bergmanových snímků není Sedmá pečeť jen trýznivě intelektuální depresí, ale působí hravě a svobodně. ()
Kde jsi, má životní jistoto? Jak vypadáš, kdy ke mně promlouváš? V okamžiku smrti? V onom momentu naprosté jistoty, že se o tvou podobu nepodělím s nikým dalším? Je to život sám, pro který žijeme a smrt, jejíž vinou život smysl postrádá? Nemám se ptát, chci-li žít? Film, který se táže. A artikuluje dostatečně srozumitelně, aby mu porozuměla každá přemýšlející dospělá bytost, bez ohledu na náboženskou víru/nevíru. Postavy, z nichž každá zosobňuje určitou životní filozofii, nemají minulost, o kterou by herci opřít své výkony. Každá doplňující informace podporuje, nebo podkopává jistou ideu, pevně dané charakterové vlastnosti nemění. Životem i jeho uměleckým ekvivalentem (divadlem) otrkaný režisér přesto herce nevyužívá jenom jako kartičky s textem. Vkládá do nich velkou důvěru a kdykoli se mu nabízí možnost ušetřit záběr-odpověď setrváním kamery na hercově tváři, využije ji. I autor Bergmanova literárního talentu musí občas připustit, že ta nejzásadnější sdělení slovy neřeknete. 85% Zajímavé komentáře: Pohrobek, CheGuevara, numi, rawen, crozet ()
Scénář: Ingmar Bergman .. Každý si může zahrá(va)t se smrtí. Partii nad všechny marnou, plnou otázek bez odpovědí.. Tak nějak se k tomu vyjádřil Ingmar Bergman. Spoustou otázek o existenci, smyslu života a skryté tajemnosti Boha. Bez odpovědí, které upřímně ani neexistují, jen církev se přes vytáčky a nepravdy snaží vnášet do věcí jasno a řád.. Zajímavé postavy, hrůzná doba a samotná Smrt v příběhu, vyžadujícím otevřenost myšlení a dávku mlčenlivého pochopení. Tajemně atmosferické, nijak strhující, ale svým způsobem věčné dílo. ()
Galerie (82)
Zajímavosti (29)
- Ingmar Bergman nalezl inspiraci v tehdejších filmech Akiry Kurosawy, jehož byl velkým fanouškem. (džanik)
- Závěrečná scéna filmu byla podle kytaristy Janicka Gerse inspirací pro skladbu „Dance of Death“ od heavymetalové kapely Iron Maiden z jejich stejnojmenného alba z roku 2003. (vendulka7)
- Ingmar Bergman měl na tento film jen 35 dní. (ČSFD)
Reklama