Lesní jahody

Geniálna vizuálna kompozícia zachytávajúca geniálnu humanistickú výpoveď. Živé sny a výjavy tak reálne natočené, že vám ukážu celoživotnú cestu jedného starého človeka bez absolútne žiadnych príkras, ktorého napriek pracovným úspechom z minulosti trápi jeho chladná povaha. Pri jeho vidinách divák zažíva neopakovateľnú nostalgickú atmosféru čistoty domova a stratenej nádeje. Skutočné hodnoty a existenciálne otázky položené tak nevtieravým spôsobom, že vás paradoxne ohromia. Všedné konflikty spôsobené miernym cynizmom jednotlivcov sú tak reálne, akoby ich prežívate vy. Krásne krehká, režisérsky vyspelo spracovaná ľudská odysea plná prirovnaní a expresívnosti prekoná svojou skromnou a zároveň nadčasovou myšlienkou 99% všetkých filmov sveta. http://www.9em.sk/lesne-jahody-1957-jahodami-zivota/ (27.06.2013)

Bergmanova road movie o citové vyprahlosti. Stárnoucí profesor si během jednoho dne uvědomuje, že i přes všechno co dokázal, byl jeho život vyprázdněný a plný osamění. Realita a sny, profesorova rodina a náhodní přihlížející, tohle všechno se filmem prolíná a zajímavě kombinuje. Lesní jahody jsou vrstevnatým filmem, kterému na zajímavosti přidávají i typicky nejednoznačné Bergmanovy dialogy. 9/10 (29.03.2009)

"Jaká je ženská nectnost?" "Plakat, rodit děti a pomlouvat bližní."                                                                                     Opět sonda do lidských vztahů. Stařičký ovdovělý profesor žije se svou starou hospodyní. Během let mezi nimi vzniklo pouto púodobné tomu manželskému. On si bez její pmoci nedokáže svůj život představit, ale vždycky si postaví hlavu a udělá věci po svém. Ona sice na oko brblá, ale vždycky ví,co on potřebuje a poskytuje mu bezchybný servis. Je zásadový, snaží se oprpstit od vnějších problémů, ale tím přidělává probémysvým nejbližším. Cesta se snachou na promoci odhaluje jeho nitro, vrací se ve vzpomínkách do minulosti. (06.09.2014)

Překrásný film, v němž černá a bíla nejsou jen dvě barvy a v němž se mísí německý expresionismus s italským neorealismem říznutým Kafkou a Davidem Lynchem (dobře, tady to asi trošku hapruje O:-). Skvostné herecké výkony a překrásná atmosféra, zajímavě vyprofilované postavy a plynulý proces prozření o skutečné podstatě povahy Isaka Bjroga. Škoda jen, že podobně jako u Sedmé pečeti, i zde mám silný problém s naladěním se na vnitřní logiku filmu, kterou čas od času prostě nejsem schopen prokouknout, pochopit, akceptovat... V tomto směru asi navždy zůstanu Bergmanovsky nekompatibilní... (15.01.2010)

Zmeska všetkých štýlov. Road movie, vianočná rozprávka, psychologický film, filozofické pojednanie o živote. Starí ľudia to majú za pár a vedia, čo všetko majú v živote na rováši. Preto utekajú každú nedeľu do kostola prosiť o odpustenie. Tento starý pán si ide do katedrály v Lunde (úžasná stavba, mimochodom!) nie po rozhrešenie, lež po čestný doktorát. On rozhrešenie nehľadá, z jeho pohľadu je všetko asi tak, ako má byť. Aby človek nikomu v živote zámerne či nevedome neublížil, to by musel žiť v jaskyni na pustom ostrove. Bez akejkoľvek interakcie s inými. Vyvstáva už len otázka, či viac ublížil Isak svojou odmeranosťou a chladom, alebo naopak niekto iný svojou hyperaktivitou, záletníctvom a horúcou hlavou. Niekto to už určite poráta. (16.07.2017)