Obušku, z pytle ven!

Když jsem byl malý, tak jsem tyhle pohádky z 50. let neměl moc rád - Obušku, z pytle ven!, Hrátky s čertem, Byl jednou jeden král..., Dařbuján a Pandrhola... a našlo by se jich asi ještě víc. Myslím, že mi prostě vadilo, že je na nich na první pohled znát, že to jsou už opravdu staré filmy (a fakt by mě zajímalo, nakolik oslovují současné děti). Třeba ten animovaný obušek je vyloženě trapas (o samotném příšerném názvu filmu ani nemluvě). U toho Pandrholy a Obuška mi navíc vadí i to jejich vyznění, které mi přijde - nemůžu si pomoci - poplatné své době. Chuďas je zde oslavován, zatímco boháč je zde vylíčen jako krajně odpudivé monstrum, které nezaslouží slitování. Takový schematický pohled na svět mi je protivný, byť je samozřejmě pro české pohádky zcela typický (v případě obuška mě navíc irituje i další české pohádkové klišé, a sice že každý hostinský je prohnaná svině, což možná platilo za totáče, ale dneska mě takový pohled už uráží). Z hlediska hereckých výkonů tomu asi nejde nic vytknout, a celkově filmařsky je to natočeno více než zručně, což zřejmě vysvětluje, proč se to každý rok na Vánoce reprízuje v telce, ale osobně mi je ta postava muzikanta, který si nasekal chalupu plnou dětí, a místo aby se o ně staral, tak někde bezstarostně trajdá po světě, dost nesympatická, a ta postava kouzelného dědečka (snad Bůh?) mi tam přijde vyloženě jako bizar, takže se obávám, že ani na stará kolena už to moc na milost nevezmu. (19.01.2022)

Odbila dvanásta hodina, chvál každý Hospodina! Nech nás chráni vo dne v noci, ochraňuje od zlej moci! Prostá ľudová rozprávka, ktorá je vďaka neexistujúcej jaternici, či dlhej bitke od obušku s tvárou, peknou krátkou komédiou. No musím zopakovať, prostá, lebo to slovo na to sedí. Ale, zas hej, na svete je predsa krásne, tak to nenaťahujme. (07.07.2013)

Erben to asi tak nemyslel, ale krčmár bude asi symbolom zlého kapitalizmu a dedo s oslíkom asi symbol komunistov, ktorí tak radi rozdávali všetko ľudu... každopádne ide o nadčasový príbeh, nie že nie. Len je tak jednoduchý a priamočiary, že aby pôsobil hutnejšie, tak by musela mať táto adaptácia maximálne polhodinku. Pekne farebné, kúzelný Pešek, milý somárik, ale nevidím dôvod, prečo sa k tejto rozprávke vracať aj na ďalšie a ďalšie Vianoce. (25.12.2020)

Byly doby, kdo se dařilo lidu obzvláště těžko. A těžká doba se lépe snáší s humorem a zpěvem. V těžkých dobách hladu pak vznikají pověsti a pohádky o kouzelných ubrouscích, kouzelných dobrosrdečných dědečcích a zlatých oslících. Dětem pak, když rodiče vyprávěli takovou pohádku už tolik v žaludcích nekroukalo. Obzvlášť, když nenasytný hostinský dostal za vyučenou a spravedlnost zase jednou zvítězila (alespoň v té pohádce). No, ... v pohádce nemusí být vždycky nějaký král. No, ne? (20.10.2007)

Jémine, docela jsem zapomněl, jak podivný je tohle kousek. Anticharismatický padesátník Pešek nepochopitelně obsazený do role mladého muzikanta, záběry natahované daleko za hranici trapnosti, upocená, přímo lepkavá legrace, nepokrytě obscénní symbolika jitrnic a obušků, docela milá ústřední melodie vydřeněná do totálního omrzení v neadekvátních, těžkopádných instrumentacích, morálně sporné ponaučení (chudák si svou dobrotou vyslouží přístup k neomezeným zdrojům, jen se nejdřív musí naučit nebýt zas tak velký dobrák – a co z toho plyne pro reálný život, kde neomezené zdroje jaksi nejsou k mání a hlavní problém nespočívá ani tak v dělení hodnot, jako v jejich vytváření?)… Ale zas je tam kouzelný dadadědek v potrhlých variacích na ladovské kostýmy, na svou dobu obdivuhodně animovaný titulní hrdina (zvláštní, jak se dialogové postsynchrony někde rozcházejí klidně o vteřinu, ale údery obušku sedí na hudbu jak u Disneyho) a nefalšovaně dojemná scéna „živitel se znemožňuje před svými dětmi“… Dobrá, tak za lepších 50 %. (07.09.2014)