Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ve svém raném filmu Bergman pokračuje v soustředěném zkoumání citových vztahů, tentokrát nezralé lásky sotva dospělých mladých lidí ze sociálně nižší vrstvy na předměstí Stockholmu. Temperamentní přidrzlá Monika okouzlí a svede plachého, nesmělého Harryho a podniknou spolu romantický únik lodí z města na ostrov. Rajské opojení brzy pomine a dvojice, zbavena iluzorních snů, je vržena zpět do tvrdé reality. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (73)

Cimr 

všechny recenze uživatele

Nejlepší scény jsou ty nejjednodušší: Kluk se dívá za holkou, která ujíždí tramvají, a když otočí hlavu, je na jeho tváři vidět rtěnka. Ti samí dva se dívají v kině na film, ona kouká okouzleně, on zívá. Kluk je vyhozen z práce a chce po šéfovi hodit skleničku. Nakonec si to rozmyslí a jenom ji smířeně shodí ze stolu... Naopak když Bergman tlačí na pilu, je to docela křečovité. Myslím, že by film vyzněl lépe, kdyby skončil scénou, kdy se v kavárně dozvíme o Moničině nevěře. Ten další vývoj je pak už zbytečně depresivní a k předchozímu ději se moc nehodí. Léto s Monikou se mi líbilo tak z jedné třetiny. Od dalšího zkoumání Bergmanovy tvorby mě však rozhodně neodradilo. ()

Iggy 

všechny recenze uživatele

Tak tohle byl ve své době film ceněný samotným Jeanem-Lucem Godardem (težko říct, jak to viděl jako maoista v 70. letech a později). Překvapivě se ale Létu s Monikou podobá jeho Bláznivý Petříček. Mě osobně film připomněl, že zřejmě i Ingmar Bergman musel být kdysi mladý a neřešil jen otázky víry, smrti a lidské komunikace. I když i tenhle film končí dost pesimisticky a tíživě. Krásné léto, které spolu prožije mladý milenecký pár, skončí deziluzí z návratu do tvrdé reality každodenního dobývání si skromného živobytí. ()

Reklama

raroh 

všechny recenze uživatele

Chápu nadšení Godarda a spol. pro tohoto Bergmana, na druhou stranu britské free cinema mělo k sociálnímu realismu mnohem niternější vztah, Bergmana zajímala vždy více psychologie středních vrstev a inteligence, nikoliv dělného lidu, nicméně vitalismus a určitá poetika všedního dne (skvělé hudební duo harmonikáře a kytaristy před činžákem je pělně autentické) dýchá z filmu plnými tvářemi. ()

kobejn 

všechny recenze uživatele

Jednoduchý příběh s naivním mladíkem a povrchní dívkou nemohl skončit dobře ne kvůli návratu do města, ale právě kvůli lehkovážné povaze hlavní postavy, jejíž charakter opravdu za moc nestál. Z celého filmu je pozoruhodný ale pohled hrdinky na kameru, který avízuje brzký konec vztahu a závěrečná retrospektiva jejich vztahu. ()

Havenohome 

všechny recenze uživatele

Godard vybehol z kina a kričal: "Bergman stvoril ženu!" Táto situácia sa ešte bude asi v histórii viackrát opakovať. Rozmrzelá, náladová, pokušiteľská a živelná Harriet Andersson ako "oplácaná" Monika uhranie svojim zjavom ešte nejedného cinefila. Leto s Monikou je jedno z najvhodnejších zasvätení nielen do mystéria ženy, ale aj do mystéria Laterny Magiky ako nám ju servíruje Ingmar. Tu sa Bergman ukazuje vo svojej plnej sile. Vidieť raz toto dielo v mihotajúcom sa svetle 35mm premietačky je môj sen. Impresívne zábery mesta na úvod. Vnútrozáberová montáž. Takmer sa dodržuje pravidlo, čo obraz to jeden záber. Keď strihnú detail na tvár, tak je to silný a presne určený emočný zásah. Geniálna práca so svetlom. Keď prvýkrát na scénu vojde Harryho otec, je nasvietený odzadu a v celom obraze mu ani raz neuzrieme tvár. Sugestívne natočená bitka s Lellem. Erotická scéna s Monikou. Ja vybieham z obývačky a kričím: "Bergman stvoril ženu!" ()

Galerie (38)

Zajímavosti (3)

  • Po třech týdnech filmování poslali natočený materiál na vyvolání. Kvůli závadě na stroji se v laboratoři poškrábaly tisíce metrů filmu a skoro všechno se muselo točit znova. Štáb si ovšem letní natáčení celkem užíval, a tak se dle Bergmana tajně radovali z „prodloužené svobody“. (Rattlehead)
  • Bergmanova múza a v té době i přítelkyně, herečka Harriet Andersson, se v jednom ze slavných záběrů filmu objevila nahá u moře. Nejenom že ji tato scéna okamžitě proslavila a přispěla k pověsti Švédska jako sexuálně liberální země, zpodobení ženského těla tu bylo na svou dobu natolik odvážné, že ve Spojených státech se film promítal pod názvem „Monica: Story of a Bad Girl“ v polopornografických kinech coby ukázka „hříšných Švédů". Slib nahoty mimochodem do kinosálu přilákal i mladého Woodyho Allena, který se díky tomuto titulu poprvé seznámil s jedním ze svých nejoblíbenějších režisérů. (Zdroj: Letní filmová škola)

Reklama

Reklama