O Sněhurce

Václav Babka byl jako učitel skvělý. Takového učitele, aby skutečně jeden pohledal. Setkala jsem se na základce a na střední se všemi možnými tipy učitelů, ale nikdo nebyl takový jako tento. Mám ráda, když Zdena Hadrbolcová v nějakém filmu hraje maminku. Propůjčuje svým maminkám laskavost, dobrosrdečnost a starostlivost. Takovou maminku by chtěl snad každý. Ta děcka se musela při natáčení strašně naběhat, ale bylo na nich krásně vidět, že si to užily. (28.10.2011)

Tohle byl kupodivu velmi příjemný návrat zpátky do našich sedmdesátek. Je to takový klasický dětský film té doby něco ve stylu Ať žijí duchové, byť to nemá jejich genialitu. Poetika je ale podobná a kdo se tomu poddá, může ho film v čase přenést zpátky. Potomstvo film zaujal a to se nedá říci nejen o lecčems z té doby, ale i o některých dnešních filmech pro mládež. Tři dlahy. PS. Když jsem viděl tady poprvé ten cover, myslel jsem, že jsem omylem u nějakého hororu a ne tohoto dětského filmu :-) ! * * * (18.04.2018)

Pěkný vesnický žánrový obrázek není pro mě. 1) Filmaři si očividně užívali více, než posléze diváci filmu._____ 2) Jak asi tráví děti čas dneska?_____Jsem to ale trubka! Jasně, studují, jak správně napsat diktát! Víly vily věnce poblíž vily a my se ptáme, ví-li Vilík, že na ně psi vyli. (13.05.2019)

Věra Plívová Šimková je jednoduše génius. Její vidění dětského, ve Sněhurce víc dívčího, světa je tak opravdové, že si může dovolit natočit poetický film bez velké zápletky. Do poslední desetiminutovky je líčení příprav pasekářských dětí na divadelní představení bez vážnějších problémů (s výjimkou utopených koťat), ale v poslední chvíli si paní Plívová dovolí škobrtnutí, kterým ještě podtrhne neobyčejně věrné zachycení dětského světa 70. let minulého století. Mistrovské dílko. Hudba: Zdeněk Liška. Podobné prolínání pohádkového světa u hrdinky je v Jakubiskově Takmer ružovom príbehu. (01.02.2010)

"Kejchale, že se nestydíš mejt si nohy! Ty můžou bejt špinavý!!" . . . . Ve světě dětí Věry Plívové-Šimkové se držela basa, děti se pořád smály, běhaly na loukách, vymýšlely různá dobrodružství, pan učitel byl vlídný a přívětivý. Její filmy jsem měla ráda, ale ve skutečném životě jsem nikdy takovou solidaritu nezažila. Scéna s topením koťat mi uvízla hodně dlouho v paměti. Film je jako většina českých filmů pro mládež značně podhodnocen. (27.04.2014)