foto

František Pavlíček

  • nar. 20.11.1923
    Lukov, Československo
  • zem. 29.9.2004 (80 let)
    Praha, Česko
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Jeden z nejvýznamnějších českých filmových a televizních scenáristů, autor rozhlasových i divadelních her. Narodil se v moravské obci Lukov v rodině zedníka a chalupníka. Po maturitě na reálném gymnázium v Holešově, kde ho jeho otec po dlouhém přemlouvání nechal studovat, byl v roce 1943 totálně nasazen a zaměstnán v polesí Lukov jako lesní dělník. Po druhé světové válce vystudoval Filozofickou fakultu UK, obor slovanské dějiny a estetika. Studium zakončil v roce 1952 doktorátem.

Už během studia pracuje jako dramaturg Čs. rozhlasu v Českých Budějovicích. V roce 1952 se stává hlavním redaktorem vysílání pro děti a mládež v Čs. rozhlase v Praze. Začíná psát hry pro loutkové divadlo. V letech 1955 až 1956 působí jako dramaturg Čs. televize, poté je zaměstnán ve Filmovém studiu Barrandov jako dramaturg a scenárista. Když na Barrandově dochází koncem 50. let k politické čistce, dostává na vybranou: buď přijmout výpověď, nebo se ujmout vedení tvůrčí skupiny filmů pro děti a mládež (což do té doby odmítal). Souhlasí za podmínek, že bude zrušena výpověď divadelnímu historikovi dr. Josefu Trägerovi a že adaptace MARKETY LAZAROVÉ bude zařazena do výhledového plánu jeho nové skupiny (i když to není námět pro děti). V té době už je zcela ponořen do adaptování této Vančurovy prózy. Vhodného režiséra potkává v roce 1960, kdy v jeho tvůrčí skupině natáčí film HOLUBICE František Vláčil. Nadšeně souhlasí, že se režie MARKETY LAZAROVÉ ujme, a tak začíná několikaletá intenzivní práce dvojice Vláčil-Pavlíček na scénáři. Mezitím natáčí Jiří Krejčík snímek LABYRINT SRDCE (1961), ke kterému napsal František Pavlíček scénář podle vlastní divadelní hry. Druhou adaptací Pavlíčkova scénáře je film HOROUCÍ SRDCE Otakara Vávry (1962), věnovaný obdivované Boženě Němcové. Po mnoha peripetiích má v roce 1967 konečně premiéru film MARKETA LAZAROVÁ, který je roku 1998 v anketě filmových kritiků a publicistů vyhlášen nejvýznamnějším filmem stoleté historie české kinematografie.

Čtvrtým snímkem, k němuž František Pavlíček napsal scénář, je dětský film Věry Plívové – Šimkové TONY, TOBĚ PŘESKOČILO (1969). Je to nadlouho poslední dílo, pod které se podepsal vlastním jménem. Po neslavném konci „pražského jara“ 1968 se totiž stává politicky nepohodlnou personou. V roce 1970 je odvolán z funkce uměleckého ředitele Divadla na Vinohradech, kterou zastával od roku 1965. Až do roku 1989 může vykonávat jen dělnické profese. Po podpisu „Charty 77“ je spolu s Otou Ornestem, Jiřím Ledererem a Václavem Havlem zatčen, dva měsíce vězněn a v roce 1978 odsouzen za podvracení republiky na sedmnáct měsíců s podmínečným odkladem na tři roky.

Práce pro film, divadlo, rozhlas a televizi se však nevzdává. Jeho díla jsou realizována díky spolupracovníkům, kteří je zaštiťují svými jmény (pro film: Bohumila Zelenková, Eva Košlerová, Věra Kalábová, Věra Plívová-Šimková). Pokračuje ve spolupráci na dětských filmech s Věrou Plívovou- Šimkovou: scénář LIŠÁCI, MYŠÁCI A ŠIBENIČÁK (1970) a námět filmu O SNĚHURCE (1972). Dětští hrdinové vystupují i v jeho dalších dvou scénářích ke snímkům VELKÉ TRÁPENÍ (1974, podle Heleny Šmahelové) a OSTROV STŘÍBRNÝCH VOLAVEK (1976, podle Ladislava Dvorského). Dětem jsou určeny také pohádky podle Boženy Němcové PRINC BAJAJA (1971) a jedna z nejúspěšnějších českých filmových pohádek TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU (1973). František Pavlíček píše utajeně i pro televizi. Asi nejznámější z jeho televizí tvorby je velmi zdařilý dvoudílný film BABIČKA podle předlohy Boženy Němcové, který režíroval v roce 1971 Antonín Moskalyk, dále pak pohádky MĚSÍČNÍ KÁMEN (1973), PRINC CHOCHOLOUŠ (1974) a ZLATÉ KAPRADÍ (1984).

Po revoluci v roce 1989 se František Pavlíček může opět hlásit ke svému dílu a začíná být znovu veřejně činný. V roce 1990 je jmenován ústředním ředitelem Čs. rozhlasu v Praze, odkud v roce 1992 odchází do důchodu. Na tvůrčí důchod však zdaleka nepomýšlí. V 90. letech spolupracuje s českou televizí, zejména s režisérem Pavlem Hášou. Jejich společnými nejúspěšnějšími počiny je čtyřdílný seriál MUŽ V POZADÍ (1994) a televizní filmy SOKRATŮV PODZIM (1991; pod názvem SOKRATOVA SMRT byl natočen už v roce 1969, ale nebyl nikdy odvysílán) a ŽIVOT A DÍLO SKLADATELE FOLTÝNA (1992; adaptace vlastní dramatizace z roku 1963, podle Karla Čapka).

V roce 2001 získává od FITES Cenu Vladislava Vančury za umělecký a osobní vklad do filmové tvorby.

Juvelino "juvelinokivi" Kivi

Scenáristická filmografie

Filmy

2001 Královský slib
1997 Čas jeřabin (TV film)
1996 Slavík (TV film)
1995 Usmívej se, lásko má (TV film)
1994 Misie (TV film)
1992 Růžový květ (TV film)
Život a dílo skladatele Foltýna (TV film)
1991 Sokratův podzim (TV film)
1983 Dávno, dávno již tomu (Zpráva o pohřbívání v Čechách) (divadelní záznam)
1976 Až bude padat hvězda (TV film)
Ostrov stříbrných volavek
1974 Princ Chocholouš (TV film)
1973 Měsíční kámen (TV film)
Tři oříšky pro Popelku
1971 Babička
Princ Bajaja
1970 Lišáci, Myšáci a Šibeničák
1968 Tony, tobě přeskočilo
1967 Marketa Lazarová
1962 Horoucí srdce
Malá násobilka
1961 Labyrint srdce - scénář, divadelní hra
1957 Slavík (TV film)

TV seriály

1995 Muž v pozadí (TV seriál)
Epizoda 4 (E04)
Epizoda 3 (E03)
Epizoda 2 (E02)
další epizody (4)

Herecká filmografie

Fanoušci tvůrce

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace