Letní sen

Zajímavě nastíněný příběh ženy, která byla v minulosti hluboce zraněna, nedokázala se vyrovnat se ztrátou milovaného člověka, uzavřela se před emocemi za zeď a upnula se ke své práci, k baletu. Henrikův deníček ji přiměje navštívit stará, důvěrně známá místa, vrátit se v čase, otevřít dveře vzpomínkám a z plných plic se znovu nadechnout… (21.11.2016)

Moje třetí setkání s Bergmanem opět dopadlo velmi dobře. Letní sen má 2 linie, romantickou a dramatickou. Co se týče té první, tak mezi mileneckou dvojicí to příjemně jiskří, hezky se na ni kouká, ale divák si zároveň uvědomuje, že tento vztah zřejmě nebude fungovat navěky. A dramatická rovina, která zasahuje i do letní lásky, zase publikum nutí k zamyšlení, vcítění se do duševně nevyrovnané hlavní hrdinky, pochopení jejího smutku, nálady, bolesti a na řadu přijde i přemítání nad rozporem mezi osobním a profesním životem umělce. Zajímavá je také postava zvrhlého ale zároveň velmi pragmatického strýčka. Nesedl mi asi jenom konec a sem tam nějaké místo, kdy jsem zrovna nedokázal Marii tak úplně pochopit, celkově hodnotím solidními 4*. (02.10.2013)

Tento raný Begmanův snímek v podstatě předznamenává následný vývoj umělcovi kariéry. Od nadýchaných obláčků, mladičkých milenců, chundelatých psů a výletů na loďkách se divák spolu s postavami přesouvá k počátku pochyb, uvědomění si smrtelnosti, přes pocity „nesmyslu“ bytí až k smutku, depresím a výčitkám. Avšak kromě této zajímavosti se musím přiznat, že mě Letní sen příliš nezaujal. Ač nemám nic proti radosti ze života (ani proti obláčkům, milencům, psům a loďkám), jež jsou z dvou třetin náplní snímku, ta naivita mi přišla v konečném důsledku poněkud příliš naivní. Například z hlavních hrdinů čiší taková přehršel mladistvého elánu, zápalu a bezstarostnosti, že to skoro působí dojmem, jakoby se jednalo o třináctileté děti, nikoliv o dospělé jedince. Na druhou stranu i poslední „vážná“ třetina postrádá do jisté míry na uvěřitelnosti a na rozdíl od Begmanových šedesátkových opusů zde absentuje výraznější otisk autorovi osobní zkušenosti. Jinými slovy, tam, kde například v Personě či Hodině vlků na člověka doslova padá zoufalství, drtí ho sugestivní obraznost a všudypřítomná bezvýchodnost a divák tím pádem získává dojem, že podobné filmy by snad ani nešlo natočit v normálním rozpoložení (tudíž jsou nutně odrazem tvůrcovi „rozedrané“ duše), Letní sen působí v obou polohách (ať v té pozitivní tak té „temné“) nesmělým a nepříliš dotaženým dojmem. Radost postrádá přirozenost/správnou míru spontánnosti a smutku zas chybí určitý druh vážnosti/pietnosti. Tento dojem „nevyzrálosti“ posiluje i herečka v hlavní roli, která oproti (úžasným) Bergmanovým dvorním dámám (Ullmannové, Anderssonové či Thulinové) neoplývá až tak výrazným talentem či osobitostí. (17.09.2017)

Bergmanov Sommarlek funguje ako perfektný súzvuk dvoch vo filme striktne oddelených žánrových zložiek - romantiky a drámy. Úvod ma odľahčenou formou príjemne romanticky naladil aby sa potom v druhej polovici náhle prehupol do smútku a tragiky zbytočne zmarenej lásky. A to je niečo, čo tomuto velikánovi ide majstrovsky. Strata, smútok a nešťastie hlavnej hrdinky ako aj celá tá nešťastná situácia ohľadom tak zbytočnej smrti ma na pomerne dlhý čas celkom slušne zasiahla. Jednoducho, perfektná réžia, hlavne druhej polovice. 80/100 Videné v rámci -5x5 tour : Po stopách režisérov. (14.06.2016)

Leckdo by řekl, že se Bergman ještě hledá, ale já myslím, že i z tohoto filmu je patrné, že svůj směr už našel a už jen piluje a obrušuje k dokonalosti, která příjde o pár let později. Film vypráví tragický příběh baletky Marie, jež jednoho dne dostane omšelý deník, který ji připomene krásné ale také smutné události z dob před mnoha lety, kdy se jako mladičká začínající tanečnice jednoho léta zamilovala do studenta Henrika. Tyto události naprosto změnily celý její následný život a jako temný stín ji pronásledují do současnosti a znemožňují vést šťastný vztah po boku nějaké milované osoby. Bergman jako budoucí režisérský génius skvělým způsobem v dlouhých flashbacích zachycuje počáteční vzplanutí mladého páru i onen náhlý zvrat, navíc tak jako ve všech svých filmech, i zde dokonale vybral hlavní ženskou představitelku - Maj-Britt Nilsson v roli Marie je úžasná, stejně jako v předcházejícím snímku Na radost... (14.10.2007)