Muž jménem Ove

Starý bručoun, pedant a zahořklý dědek. Ale taky okouzlující společník se smyslem pro humor a až příliš velkým srdcem. Takové klišé, jako je postupné rozkrývání mrzoutského hrdiny v člověka na správném místě, přetavili švédští tvůrci na v okouzlující film. Leitmotivem celého filmu je hlavně to, jak moc Ovemu chybí zesnulá manželka a jak se za ní už těší. Na tom staví i dojemné scény, které jsou chytře dávkovány, aby se nezvrhly za hranu patosu, ale dokázaly diváka chytit za srdce. Proto jsou nejpůsobivější ani ne tak závěrečné minuty jako spíš průběžné Oveho návštěvy hřbitova, kde si se Sonjou povídá, dotýká se náhrobku, klidně si lehne vedle ní, stále se cítí být její součástí. Ove je Švéd ze staré školy: snad každý ho dokáže naštvat a vysloužit si nelichotivé označení idiot. Ale ne všechno je takové, jako se zdá: stejně jako se Ove zarazí nad smíšeným manželstvím Švéda a Íránky, kde mu však nevadí skutečnost jako taková, spíš že do rýže přidávají šafrán (takové novoty!) a že onen soused je zoufale neschopný lempl. Ovšem nikdy nesahejte na konzervativní hodnoty! Ovemu je jedno, jestli jste třeba homosexuál, ale nepochopí, že si kdokoli může chtít pořídit renault. Protože saab. Pochopitelně. Muž jménem Ove je prostý lidský příběh, civilní, nevtíravý, mnohokrát viděný, ale určitě ne omšelý. A představuje špičku evropské kinematografie. (12.03.2018)

Ono je asi stejně nejlepší, když si to ten daný národ zpracuje sám; vydařené filmové zpracování skvělé knihy. Nic ji neubírá (tedy v rámci možností, film se nikdy knize nevyrovná) a je fajn to vidět na plátně. I díky skvěle vybrané Idě Engvoll do role Sonji. "No prosim... Takže ty jsi teplouš?"... 100% (02.11.2016)

Jednoznačne jedna z najlepších severských drám za poslednú dobu, ktorá je výnimočná a zaujímavá ˇv každom ohľade. V prvom rade tu máme zaujímavú postavičku - vdovec Ove, na prvý klamlivý pohľad mizantrop, ktorému všetko vadí a ktorý chce mať vo všetkom poriadok. Vo vnútri je to však výnimočný a láskavý človek. V druhom rade (a to je veľmi zriedkavé) sa mi ohromne páčilo, ako sa Oveho osobná dráma postupne odkrývala, pričom to celému príbehu pekne postupne pumpovalo čoraz viac emócií. Pocitová stránka tak postupne naberala na sile. A v neposlednom rade je to samotný záver, ktorý sa v emotívnej rovine snáď dotkol samotného neba, pričom neišlo o nič účelové a ani nasilu sentimentálne, skrátka prirodzené, reálne a krásno-smutné. Nemám slov, výnimočný film, ktorý si budem navždy pamätať a je veľká škoda, že je tak neznámy. Inak kniha musí byť tiež veľmi zaujímavá, určite do toho pôjdem. (13.10.2016)

Príbeh je o starom vdovcovi menom Ove, ktorý má rád všetko pod kontrolou a pritom ho sere celý svet. Sám seba upgrejdoval na dozorcu v susedstve kde žije už od nepamäti a ktoré celé povybíjal samými tabulami s príkazmi a zákazmi. A ako to už tak býva, všetko sa náležito zmení, ked do jeho života vstúpi niekto iný: noví susedia, ktorí majú celé to jeho nervozne usurpátorstvo úplne vpaži... (04.06.2016)

Skvělé. Trochu jsem se filmové adaptace obávala (především po zfilmované hrůze jménem Stoletý stařík ...), ale dočkala jsem se téměř věrné kopie knihy, za což jsem opravdu vděčná. Snad jen v knize byl mnohem delší a propracovanější posun od zapšklého a bezcitného Oveho, kterého nenávidíte, k citlivému a hodnému Ovemu, kterého zbožňujete. Tady už mi jej bylo líto vlastně od začátku a rozhodně to nebylo tím, že jsem věděla, kam bude děj směřovat. Málokdy se člověk dostane k severskému filmu v původním znění, i to je velké plus. No, jdu usušit slzy a pustit se do další Backmanovy knihy. (20.10.2016)