Smrt a dívka

Roman Polanski ve mě opět nechal rozporuplné emoce. Na jednu stranu je to dobrý, přímo vynikající, režisér, ale na druhou stranu si opět vybral slabší téma, které při rozehrání na plátně nepůsobí tak dramaticky jako na papíře. Ben Kingsley i Sigurney Weaver jsou dobří herci, ale ani oni nestačí na naprosté pohlcení diváka touto hrou, která by v divadle byla pravděpodobně úchvatnou podívanou. Zde však realita nefunguje a celý snímek zabíjí fakt, že jde o film. Vytrácí se realita, napětí a jen čekáme od první minuty jak to vlastně skončí a v duchu si tipujeme. Nemyslím si, že jde o špatnou, ale ani extra podařenou záležitost. Rozhodně stojí za shlédnutí už jen kvůli smrti a dívce... (06.11.2007)

Zpočátku lehce fádní a staromódní konverzačka v kulisách připomínajících divadlo, nástěstí po chvíli začne atmosféra houstnout - auto se zřítí ze skály, na hlavu padne první rána, nožičky se přivážou k židli a pusinka se zacpe... Propocenýma kalhotkama. Herecké výkony v čele s úžasnou Sigourney hrají ve filmu prim, scénář solidně udržuje pocit nejistoty ohledně (ne)viny vyděšeného Dr. Mirandy a tedy i ohledně možného šílenství Pauliny... Pozitiva však berte s rezervou, téměř každý moment filmu by mohl být lepší, sofistikovanější, drsnější, klidně i úchylnější. Čtvrtou hvězdičku na misku vah háže až výborná závěrečná katarze. 7/10 (01.03.2013)

Brilantná divadelná psychologická dráma, rozoberajúca kodexy zločinu, viny a etiky práva trestať. Z toho, čo tu dokázal Roman Polanski na placi jednej obývačky s tromi hercami, sa môžu učiť generácie filmárov. Sigourney Weaver tu podáva životný výkon. (04.04.2003)

I drama může být být silným filmem. Předpokladem ovšem je schopnost vnímat víc než vnějškovou skutečnost. Mnohdy inflační bouřlivost vnějších efektů akčního nebo dobrodružného filmu rovnomocně nahrazují časté záběry-detaily do tváří protagonistů, vyhraněná, zvraty a gradacemi naplněná fabule, následně i námět a scénář a posléze režie a herci, kteří tak velkou zátěž dokáží na úrovni zvládnout. Určitě se jedná o jednu z nejnesnadnějších, ne-li vůbec nejnesnadnější výzvu pro každého velkého herce. Zdar je doprovázen jakousi niternou samozřejmostí divákova zážitku, z níž se ovšem v žádném případě nevytrácí směs napětí, očekávání a vychýlení, daného mírou meznosti zobrazované situace i příběhu jako celku. Jakkoliv nechci oslabovat sílu a hloubku Kingsleyho výkonu, není možné ani zapomenout na výkon třetího do party - Stuarta Wilsona. To nejpodstatnější na filmu ovšem nejsou ani mistrovská kamera, ani rafinované gradace děje včetně rámující koncertní scény, ale téma samo. Otázka akceptovatelné míry váhy trestu a pomsty, limitů šance na spravedlnost oběti, která získala možnost být trestající rukou osudu, nikoliv rutinního kolečka policejně justiční mašinérie. Lustrační trauma české společnosti činí tuto okolnost zvláště palčivou. A takto vyvolaný nemilosrdný zážitek zvláště nezapomenutelným. (30.03.2008)

Brutálne pochmúrna atmosféra, ktorá graduje každou sekundou dodáva tejto dráme priam mrazivý thrillerový nádych a záver je doslova dychberúci. Dychberúci však nie je len záver filmu. Hranie sa na mačku a myš, pohrávanie sa s diváckou naivitou a mnohé zvraty, ktoré majú za následok totálnu dezilúziu. Všetci herci akoby posledný krát stáli na divadelných doskách podávajú životné výkony, réžia vyšperkovaná v každom detaile, najmä s prízvukom na timing a ja som bol počas celého filmu ako na ihlách. 90%. (19.08.2013)