Reklama

Reklama

Legendy filmového plátna, Barbra Streisand a Robert Redford, se před kamerou proměnili v osudem zmítané milence, Katie Morosky a Hubbella Gardinera. V roce 1937 se horkokrevná Katie setká s konzervativním Hubbellem. O necelých osm let později se ti dva znovu potkávají v New Yorku – reportérka levicového rádia Katie totiž špehuje vojenského důstojníka v nočním klubu. Jsou absolutně odlišní a přesto (nebo možná právě proto) se do sebe zamilují a společně odjedou do Hollywoodu, kde má Hubbel pro svého kamaráda, producenta JJ, napsat scénář. Jenže je rozdělí Výbor antiamerických aktivit při svém honu na čarodějnice v roce 1947 – těhotná Katie odmítá mlčet o uvěznění Hollywoodské Desítky, zatímco zrádný Hubbell se rozhodne zachránit svou kariéru. Když se ti dva znovu potkají v průběhu šedesátých let, pocítí Hubbell, nyní televizní scénárista, i aktivistka Katie staré pouto lásky. Jenže se budou muset pořádně zamyslet, jestli spolu opravdu mohou být. (Cinemax)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (180)

Shaqualyck 

všechny recenze uživatele

Byť to může znít jako to nejotřepanější klišé - líbí se mi, že Sydney nestojí ani vpravo, ani vlevo, ale zásadně na straně lásky. A ta, jak známo, hory přenáší. S ideovým konfliktem zamilovaného páru si však ne a ne poradit… Po celou stopáž jsem ty polibky a obětí prokládané uniformami, demonstracemi a honem na čarodějnice nějak nedával, až v samotném závěru jsem pochopil, že pan Pollack tímhle snímkem v podstatě velmi životně definoval jakýsi kvazi-subžánr „politické lovestory“. Zkrátka takové to domácí zamilované krasosmutnění, jen si k němu přimyslete Leninův portrét a trochu toho mccarthismu. Snad nejlépe však tenhle film vystihuje jeden jediný přívlastek – lidský. ()

Lima 

všechny recenze uživatele

V době svého uvedení obrovský hit a dodnes nejvýdělečnější film společnosti Columbia Pictures. Film, který definitivně udělal z Roberta Redforda sexsymbol Ameriky. Jemu samotnému se do natáčení příliš nechtělo, nechtěl působit jako jakýsi příštipek hlavní hvězdě filmu Barbry Streisand, proto se scenář mnohokrát přepisoval, než Redford na nabídku kývnul. A udělal dobře. Chemie mezi ním a Streisand má v tomto filmu sílu trinitrotoluenu. Dialogy, těžící s protikladu idealistické a lehce neurotické bojovnice za mír a lidská práva a pragmatického úspěšného scenáristy, je radost poslouchat. Streisand jsem do dnešních chvil nikdy moc nepřišel na chuť, ale tímhle filmem si mě získala. Scéna, kdy citově rozervaná přemlouvá Hubbella po telefonu, aby za ní zašel, je herecký koncert par excellence, jsou tam cítit opravdové emoce, herectví až na samou dřeň. Působivý nostalgický závěr a nádherná titulní melodie pak už jenom dotváří absolutní filmový zážitek. Dokonalost. ()

Reklama

zigíš 

všechny recenze uživatele

Sydney Pollack měl v sedmdesátkách úžasný žánrový rozptyl: western, krimi, paranoidní thriller, romantika. A ta v ´Takoví jsme byli´ funguje skvěle, stejně jako peprné dialogy a vůbec je na co koukat a co poslouchat. Já měl ale problém -velký problém- s tou politickou orientací Katie, mladá holka co má doma plakáty Lenina a obrázky Stalina (v rámečku) uff s tím jsem fakt bojoval (!) asi toliko k záporům. Pokud ale její svérázná výzdoba bytu nebyla v záběru a náhodou se řeč nestočila k politice -nebylo takových momentů moc- jsem se docela bavil :) ()

togaf 

všechny recenze uživatele

Barbře i Robertovi to ohromně sluší. Příběh jak se seznamují a scházejí a rozcházejí byl milý a místy zábavný. Vlastně jediný a bohužel dost podstatný problém pro mě byla povaha Katie. Ani ne tak její politické přesvědčení, nedostatek nadhledu a humoru, ani její tendence neustále poučovat a bojovat, ale ta nechutná podbízivost s jakou se snažila získat Hubbella. Bylo to fak nechutný a na Hubbellově místě bych jí prostě dala ty prášky na spaní a snažila se zapomenout, že někdo tak hystericky zamilovaný existuje. ()

Terva 

všechny recenze uživatele

.....všechno se zdálo být důležitější nežli láska..... Ocenění - Oscar - hudba, píseň (The Way We Were); nominace : hlavní herečka (B. Streisand), výprava, kamera, kostýmy. David di Donatello Awards - zahraniční herečka (B. Streisand). Zlatý glóbus - píseň (The Way We Were) - http://www.youtube.com/watch?v=n-KPGh3wysw Scénář - Arthur Laurents. Kamera - Harry Stradling Jr. Hudba - Marvin Hamlisch. ()

Galerie (44)

Zajímavosti (15)

  • Rotunda, kterou můžeme zahlédnout v prvních minutách filmu, je památník Nott na Union College. (Pavlínka9)
  • Marvin Hamlish, Alan Bergman a Marilyn Bergman získali Zlatý glóbus za nejlepší píseň k filmu. Skladba, která jim ocenění zajistila, nesla název „The Way We Were“. (Terva)
  • Obraz, který visí u Katie doma, a později i ve společném domě Katie a Hubbella, je „Koupající se žena“ (r. 1654) od Rembrandta. (Idée_fixe)

Reklama

Reklama