Dívka s perlou

Vizuálně lahodný film, který je spíše než fiktivním příběhem o vzniku jednoho obrazu, na film zachyceným portrétem mladé, oduševnělé protestantky a světa, ve kterém žila. Krása a umění, peníze a moc, hrdost a stud - to je jen pár z témat, nad kterými se můžete během pomalu plynoucího vyprávění a dlouhých, pečlivě komponovaných záběrů zamýšlet. Velice otevřený konec vás k tomu rozhodně bude inspirovat po projekci. 80% P.S.: Kratičká scéna, ve které si Scarlett Johansson sundá šátek a (poprvé a naposled) rozpustí své dlouhé rusé vlasy je rozhodně jedna z nejsmyslnějších, kterou jsem kdy na plátně viděl. (16.03.2015)

Pokiaľ ma má niečo zaujať len svojou vizuálnou stránkou, pozriem sa na jeseň do prírody a mám o krásu postarané. To isté platí o hudbe a a CDčku, ktoré mám rád. Film má na vynikajúcej úrovni oba tieto aspekty, no to je všetko, čím dokázal zaujať. Odplývajúca nuda plynula celkom pohodovo, každou chvíľkou som čakal nejaký zvrat, ktorý by aspoň naznačil akési zdramatizovanie a možnosť posunúť film k lepšiemu percentu, no nič také sa nedialo. Ale kariére Scarlett toto všetko vôbec neublížilo. 60%. (05.11.2007)

Podívejte, já bych mile rád přihodil víc, zvlášť s přihlédnutím k hezké kameře, hudbě a půvabné Scarlett. Ale krom toho je film zajímavý jen tím, že jeden matlal kdysi skutečně Dívku s perlou namaloval. Kdyby Scarlett netrvalo pět minut, než od Colina dramaticky převezme bělobu, kdyby jí dalších pět minut netrvalo vyplnění povelu "natoč hlavu", a kdyby nebyla tak vybíravá u stánku s flákotou, bylo by během půl hoďky vymalováno, a to doslova. (04.01.2012)

Jsou filmy, v nichž příběh ustoupí do pozadí a forma jej zcela zastíní. Zde se podařilo nebývale dobře obojí propojit, takže vzniknul formálně velice zdařilý snímek, který svého diváka baví od samého začátku až do konce. Výborná práce se světlem, skvělé rámování, sympatická hudba, luxusně navržené kostýmy a výborné herecké výkony tvoří krásně kompaktní celek hodně dobrého filmu. (30.10.2020)

Naprostý herecký i scénáristický minimalismus podřízený kameře, hře světla a stínu, a režii. Křehká bledulka Scarlet Johansson vypadá, že se každou chvíli rozpláče, její úsměv je vzácný a prchavý, o to hřejivěji působí ve studeném světě kalkulu a manželství bez lásky. Colin Firth coby introvertní malíř v ní najde spřížněnou duši a zdroj inspirace, zatímco Cillian Murphy objekt svých tužeb v mezích své společenské třídy a Tom Willkinson jen hračku ve svých intrikánských rukách. V napjatých podmínkách nepřátelské Vermeerovy domácnosti zastoupené věčně těhotnou manželkou, kalkulující tchýní a škodolibými dětmi vzniká obraz světového významu. (04.11.2007)