V pasti - Série 2

Mrazivá první série byla o dost lepší než druhá, kde se záhadným způsobem vytratila atmosféra, kterou původně určitě nevytvářela pouze tajuplná islandská krajina ukrytá pod tíhou sněhu. Dějově je druhá série hodně překombinovaná, minimálně do půlky jsem vlastně neměla tušení, o co jde. Příliš nadšená nejsem ani z konečného rozuzlení, ale jelikož jsem viděla o dost horší seriály, tak tohle pokračování hodnotím lehce nadprůměrně. (28.06.2020)

Druhou sérii jako by točil někdo jiný. Kde je to skvělé Trapped, které přikovalo svou osobitostí, nadchlo zápletkou a získalo sympatie zcela výjimečným charakterem hlavního hrdiny? Místo toho je nám servírován nenápaditý sled snaživě atmosférických záběrů, tisíckrát okoukaný z jiných seriálů pro teenagery. Vážně ještě někoho baví zírat půl hodiny na rozháranou patnáctku, která rebeluje tím, že si dělá kafe, a její větry ošlehaný otec, naložen desítkami let zkušeností tvrdé práce se zákonem a zločinci s tím – chudák – nemůže nic dělat? Nebo je libo melodramatický dialog o ničem z postele homosexuálů, který jako by se tematicky zapomněl před padesáti lety? Proč? Třetí díl už si nepustím. (24.05.2020)

Mal som informácie, že seriál Trapped sa oplatí pozrieť a nasvedčovali tomu aj hodnotenia. Dnes som ho konečne dopozeral a som hrdý na odhodlanie, ktoré som na to musel vynaložiť. Je to hrozný seriál. Chápem, že na maličkom Islande, ktorý má menej obyvateľov ako Bratislava, je ťažké vytvoriť seriál, ktorý by zaujal rozmaznaných európskych divákov. Ale vytvoriť niečo také nepochopiteľné si vyžaduje osobité schopnosti. Dominuje mu detektív ozruta, ktorému sekundujú bizarné figúrky a scenárista s poruchami pamäte. Odpudzovala ma aj politická korektnosť, v rámci ktorej namixovali do deja černochov (to je ako keby v etiópskom seriáli hrali Eskimáci), gayov a nadnárodné koncerny. A tak moje dve hviezdičky sú za prvé islandské slovo, ktoré som sa naučil (Lögreglan) a za vieru, že prvá séria bola naozaj omnoho lepšia. Ale aj tak ju nehodlám sledovať. 10 hodín viem využiť aj rozumnejšie. (27.06.2020)

Kecal bych, kdybych tvrdil, že se mi to nelíbilo. Přitom ani scénáristicky, ani režijně, a dokonce ani herecky to nebylo dobrý. Vezmu to od konce- představitelé Hinriky i Andriho jsou herci dvou výrazů. Na tu podmračenou policistku a zasmušilýho tukana už se ke konci fakt nedalo koukat- totálně mi zevšedněli. To by mohlo souviset i s prací režiséra. Ten je na minely kadet. Když si v posledním díle nevšimli jezdci na koních té dodávky zaparkované v pustině v řece, proč by se zalamoval s nějakým bohatším výrazovým projevem hlavních postav..? Scénář drží pohromadě jen díky vítězné sázce tvůrců na to, že se na to diváci podívají v cuku letu a nebudou se v tom pitvat. Otázek, potažmo výhrad by byla spousta. Mě osobně zajímá v první řadě to, proč si šel hlavní záporák pro vyšetřovatelovu dceru..? Kdyby ji a jejího přítele sejmul, pak bych si řekl OK, chtěl se zbavit svědků. Takhle mi jeho jednání nedávalo absolutně žádný smysl a největší slabina seriálu se tudíž z mého pohledu odehrála v úplném závěru. Co chci ale naopak vyzdvihnout, je ten kritický, varovný tón stran ničení islandské přírody. Tohle se bohužel neděje jen v seriálu, mají s tím velmi reálné a naléhavé problémy a už jen kvůli tomu bych druhou sérii v žádném případě nezatratil. (21.11.2020)

Po hodně jalovém Desateru hříchů, které mě zklamalo, je druhá řada V pasti s mými oblíbenci Andrim a Hinrikou, jako závan čerstvého, islandského větříčku. Jsem na začátku, ale vypadá to na rozjezd opět víc než slušně, takže doufám ve vzestupnou tendenci, jako v první řadě. Opět jsou zde všichni divní a ujetí. To bude asi tím depresivním krajem. Kdybych tam musela žít, tak vraždím, jak o život. (22.05.2020)