Matador

Matadora beru jako symbolický přechod mezi těmi slabším a vynikajícími snímky v Almodorově tvorbě. Oproti starším filmům je zde už vyváženější příběh, ale chybí tu mistrovské technické provedení, patrné v pozdějších filmech. Dnes už by ten stejný scénář natočil mnohem lépe. Například dramtický závěr by si dokázal "podržet" a vypiplat trochu déle. Takhle je Matador film dobrý, ale ne krásný (09.11.2009)

Perverzní rozkoš z krásy zabíjení. 1) Pro 37letého Pedra Almodóvara (scénář, režie) jsou nejrůznější společenská tabu nikoli překážkou, ale výzvou. V tomto případě sadomasochistické propojení sexu a smrti rozvíjí "perverzní rozkoš z krásy zabíjení" (komentátorka Faye). 2) Úzkoprsou morálku ovšem režisér nijak nemiluje - oděl ji do role bigotní katoličky (matka Angela), čímž jakoby nám říkal - radši smrt, než tohleto. 3) Zajímalo by mě, jaký má pan Almodóvar vztah k býčím zápasům. 4) Ani zde nesmí chybět slaďoučký 26letý Antonio Banderas (Angel). (19.04.2015)

Opět klasický Almodovar. Nebál se už v 80. tých letech natočit film o hodně zvláštních sexuálních praktikách a dá se řici, že tak trošku přeběhl dobu. V 80. tých letech tyhle filmy od Almodovara vzbudily poprask, ale v dnešní době už i tohle je pro lidi co mají rádi úchylné filmy málo. Tentokrát mě zklamal herecký výkon Antonia Banderase. Příběh na Almodovara je taky docela prostý a jednoduchý. (12.05.2012)

V tomto díle jsem Almódovara hledal s velkými obtížemi. Samozřejmě je to dáno stářím, přeci jen už je to nějaký pátek, co Matador vznikl. Mohu to brát jako režisérův pokus hledat sebe sama. U postav jde vášeň a šílenství ruku v ruce už teď, ovšem autorské vyjádření je poněkud kulhavé, nevyvážené. Poněkud rozvleklá střední část filmu a nerozvinutá, najednou se zjevivší mystická linka kazí dojem z jinak intenzivně znepokojujícího úvodu a závěru. Tyto části jsou naopak ku neprospěchu díla zbytečně krátké, tudíž je obtížné hodnotit film jen podle výtečného scénáře. Co se týče herců, jedinou výtku mám vůči Banderasovi. Bolely mne z něj oči, uši, všechno. Slabších 70% (01.03.2011)

Provokatívny, no predovšetkým svieži a svojsky zábavný šibal Almodóvar v perfektnej kondičke. Ako inak, štipľavý žánrový guláš- od drámy, krimi cez melodrámu, psychologický film, komédiu či divadelnú tragédiu a ďalšie žánre, čo existujú a Almodóvar s večným apetítom ich načína, a čo presahujú môj mladý rámec poznania :). Pritom to má citeľný mýtický podtón : hlavný hrdina- slávny matador = heroická postava, so smrťou spätá ex- povolaním matadora i svojím vlastným prirodzením, po ďalšie- všadeprítomný motív zápasu. Niektoré zábery zas navodzujú dojem rozprávkovosti, čo bude nepochybne súvisieť s nadprirodzenými linkami Matadora. Áno, takéto divné hybridy neprodukuje hocikto, zato zaručene pán Almodóvar. Korida ako búrlivá metafora vzťahu. Opakovaná zámena mužských a ženských rolí: Diego vs. Maria- býk vs. matador- raz dráždi jeden , v zápätí je dráždený, ešte aj v poslednej spoločnej scéne sa role premenia... Pekné vzťahové trojuholníky: 1. Ángel- Diego- Maria: Ángel- precitlivený, správa sa iracionálne, obeť- poznačený ťažkou autoritatívnou výchovou bigotnje matky, dobrák- za prečin cíti vinu, Diego a Maria- chladnokrvní zločinci vraždiaci pre nič len rozkoš, vzrušenie, inteligentní, analytickí (kontrast), 2. Eva- Diego- Maria: Eva- vrúcne milujúca, predstavuje životodarný cit, Maria- zobrazuje chladnú, cieľavedomú vášeň, navyše skazonosnú, obe sú však ochotné obetovať pre Diega čokoľvek a necítia strach. Motívy nadprirodzenosti- fatálnosť ich vzťahu, a zároveň ich osobností, Ángelovo jasnovidectvo, kvetinárkino veštenie... Štylizované dialógy: chuťovka 1: „Prestať zabíjať bolo pre mňa ako prestať žiť.“ „Vy muži si myslíte, že zabíjanie je zločin. My ženy sa na to tak nedívame. Preto každý vrah má v sebe niečo ženské.“ „A každá vrahyňa niečo mužské.“ chuťovka 2: „Odkedy som ťa stretol, nemôžem spať.“ „Ani ja nemôžem spávať.“ „A pokiaľ nespíš, ani nežiješ.“ „Nemyslím, že budem ešte spať, pokiaľ ty budeš žiť.“ „Budem žiť, pokiaľ si ty nažive.“ Presvedčivé, hravé výkony na vášnivom čele s predstaviteľmi Diega, Marie a Evy. Áno a pravdaže vizuálna prepracovanosť: strhujúce obrazové kompozície, ku ktorým prispievajú i skvelé pohrávanie s farbami, výtvarnosť interiérov, fantastická práca s priestormi a usmerňovanie hercov v priestore, už obľúbené pohľady cez rôzne štruktúry (kúpeľňové dvere, mreže...), vizuálne i myšlienkovo výrečné kostýmy, šikovná kamera... Takže ak vás nepopudí drsný úvod, ktorý u Almodóvara rozhodne nebýva len na to, aby šokoval, môžte zažiť niečo ozaj moc fajnové! (02.11.2008)