Člověk bestie

Příběh filmu jsem už trochu znal díky remaku Human Desire od Fritze Langa. Nicméně o to víc mě zde určité věci překvapily. Mám pocit, že Lang úplně vynechal tu Jacquesovu posledlost a změnil konec, ale už je to skoro rok, co jsem to viděl. Jean Gabin je tady super jako vždycky. Na francouzských dramatech 30. a 40. let jsem vždycky oceňoval to, že ukazovaly věci trošku otevřeněji než cenzurovaná Amerika :-) (24.12.2013)

Příběh člověka (hraje ho Gabin), který trpí duševní poruchou - někdy ho přepadají návaly úzkosti, a v takové chvíli dokáže i vraždit. V kontrastu s tím je jeho civilní stránka, která zabít nedokáže (viz. scéna, kdy chce zabít z lásky). O to silnější a nečekanější jsou pak jeho výbuchy násilí. Renoirovi se povedlo věrohodně přenést na plátno pocity člověka zmítaného někde mezi láskou a nenávistí... Zklamalo mě nasnímání jednotlivých sekvencí v kombinaci s dialogy (patetické,naivní...) , které jako by evokovaly divadelní představení, nebo, ještě lépe, románovou předlohu. Nemohl jsem se zbavit dojmu, že to všechno je jenom jako, že herci hrají v kulisách, že je vše vytvořeno uměle... a to by se mělo jednat o realismus, ba naturalismus... I přes to je intensita některých scén vskutku mocná, takže si Člověka bestii (český název filmu) nenechte ujít. (12.12.2004)

Francúzsku literatúru 19. storočia mám rád, i keď Zolu z nej najmenej. Renoir bol slávny režisér a Gabin ostáva pojmom. Otázkou teda je, prečo to nefunguje. A ono to nefunguje napriek tomu, že keď som film videl pred polstoročím vo filmovom klube, zanechal vo mne dobré spomienky. Asi to bolo preto, že som ešte nemal ani dvadsať rokov a prakticky všetko, čo som v klube videl mi pripadalo úžasné a dokonalé. Dnes tomu bolo inak. Film je pomalý až nudný, napätie nevyplýva z predošlého deja a negraduje, iba sa naraz prejaví. Vnímam to ako železničiarsky film, ktorému toho chýba dosť, aby bol drámou, na ktorú sa nezabúda. (20.02.2018)

Émile Zola napísal perfektnú knihu,ktorej sa zhostil scenáristicky a režijne velikán francúzskej kinematografie JEAN RENOIR,ktorý má k dispozícii výnimočného herca JEANA GABINA a vzniká takmer dokonalý film NATURALIZMU! Je si ťažké predstaviť,čo sa odohráva v hlave strojvodcu lokomotívy Lantierovi,ktorý nevie,čo činí,keď škrtí ženu,nerozumie tomu,prečo to robí.Asi to zdedil po predkoch,ktorí holdovali pitiu alkoholu,a tak sa tento človek postupne ocitá na hranici vlastného zničenia neovládateľnými pohnútkami konania,ktorému nedokáže zabrániť... So Séverine,ľahkou devou sa spoznáva vo vlaku,v ktorom došlo k úkladnej vražde jej soka s jej manželom,prednostom stanice,od tohoto počiatku kryje zločin,zamiluje sa do nej,odoláva pokušeniu zabiť tohoto vraha,totiž zo závisti sa zľakol možného rozchodu s atraktívnou Séverine,tak naplánovali akciu na odstránenie chlapíka menom Grandmorin! Moment,ktorý stavia Lantiera na zbesilý tok citov a pudov k Séverine,onedlho volí rozhodnutie,ktoré z neho urobí vraha a samovraha.Film,ktorý vyvoláva kopec otáznikov?Miluje svoju prácu,Nemiluje svoje vnútro,kde to vrie a raz sa stane tragédia! Kombinácia RENOIR-GABIN JE Návyková! (22.03.2015)

Člověk bestie připomíná parní lokomotivu s vyhaslým kotlem, co už dávno ztratila svůj cíl. Jean Renoir vypráví o životních útrapách titulních hrdinů se stejnou lehkostí a nonšalancí, jakou mají těžkotonážní vlaky na kolejích, to jest nulovou. Díky Bože za ty dary v podobě Jeana Gabina, ten totiž ani v takovém filmu neztrácí nic na svém charismatu. (29.09.2009)