Na západní frontě klid

Místy dílo doslovného a monologického pacifismu, který vede herce k jasně ohraničeným naléhavým promluvám na téma nesmyslnost války - ani zdaleka ale nedosahují efektu Remarquovy knihy, která není ani zdaleka tak formálně rétorická. Místy mistrovské dílo, které dovedně používá zkratky, srozumitelného symbolu a je naléhavé i beze slov. Závěrečná (dvoj)scéna patří k tomu nejlepšímu, co se v zákopech (nejen) Velké války zrodilo. Lew Ayres v roli Bäumera je bohužel značně teatrální, absolutním vrcholem filmu je Kat Louise Wollheima. Na svou dobu jistě udiví i svými masivními a poměrně sugestivními bojovými scénami (nelítostně "kosící" pohled kamery v "kulometných" scénách se mi vryl do paměti) - byť tam, kde si tvůrci vypomohli zrychlením, se z pohledu dneška blíží Milestonův film němé grotesce... Výborné dílo doby, která ještě věřila v naléhavost obrazu války a jeho čistě preventivní a humanistické funkci. (10.02.2012)

Z Remarqueovy klasiky jsem před několika lety, ještě na gymplu, viděla útržky. Zhlédnutí celého snímku pak bylo jen otázkou času. Je to silný film se spoustou emocí, jdoucí až na dřeň. Zvláště v dobovém kontextu to musela být úžasná podívaná. Dodnes ten film na působivosti vlastně moc neztratil. Kdybych byla moc velký hnidopich, vytkla bych mu to, že je natočen v angličtině. Přece jenom jsme byli svědky událostí na německé straně, že... Ale to je opravdu jen detail, jinak je to dílo zaslouženě honorované. (11.07.2012)

Říci, že za tři čtvrtě století film nezestárne je lež, byť krásná. Stárne úplně všechno, a jednotlivé věci (koneckonců i lidé) se liší pouze expirační lhůtou. Jestli si dodnes snímek Na západní frontě klid z roku 1930 udržel alespoň část ze své původní působivosti, je to fenomenální úspěch - a věřte mi, že on to dokázal. Jistě, střih byl v plenkách a tak jednotlivé záběry na sebe moc nenavazují, jistě, řada herců přehrává, protože toto byl dost možná jejich první zvukový film vůbec, a jistě - i kameraman byl v těch v dávných dobách nucen pracovat doslova na koleně, a tak řada záběrů z bojiště musela být z technických důvodů pořízena starou, ale mobilní "groteskovou" kamerou, na které vypadá vše díky nízkému počtu snímků za minutu zrychleně. Jenomže to jsou všechno detaily, dobový kolorit, podle kterého se filmy soudit nedají. Podstatné je následující: je to rozhodně zdařilá adaptace krásného románu, který byl symbolem celé "ztracené generace." Chcete-li však v dnešních dnech působivější (či lépe řečeno: stravitelnější) zážitek, podívejte se na novější zpracování ze 70. let, které je rovněž vynikající. Ale originál je jenom jeden. (18.04.2005)

Výtečně zpracovaný protiválečný román E. M. Remarquea. Studenti vyburcováni učitelem se dobrovolně přihlásí do války, aby záhy zjistili, že válka není o hrdinství, ale o nesmyslně promrhaných životech. Ve filmu jsou skvělé realistické bojové scény v zákopech, kdy se režisér nezdráhá ukázat krutost válečného běsnění. Jestli film zestárl těžko říci, ale kdybych se podíval na o 30 let mladší Stezky slávy, tak bych si neodvážil říct, že je tu nějaký rozdíl. (08.05.2009)

,,AKO MÔŽE KRAJINA NAPADNÚŤ KRAJINU? MYSLÍŠ, ŽE VRCH V NEMECKU SA NAŠTVE NA POLE VO FRANCÚZSKU?" __ Sledovať ,,Na západe nič nové" takmer 90 rokov od jeho nakrútenia musí predstavovať pre súčasného diváka ojedinelý zážitok, počas ktorého treba brať na zreteľ viacero vecí vyplývajúcich z obdobia v ktorom bol nakrútený. Dnes je Remarqueov román literárnou klasikou 20. storočia, avšak v čase nakrútenia filmu uplynuli iba dva roky od jeho napísania, čiže Milestone nakrútil aktuálny knižný bestseller. Pre mňa osobne ide zrejme o najstarší zvukový film, aký som videl a preto ma zaujímalo jeho technické spracovanie. Hudba absentuje vo väčšine scén aj vzhľadom k tomu, že ešte v počiatkoch zvukovej éry ešte stále hrala priamo na scéne a pokiaľ nebola diegetická, hrali ju hudobníci mimo obraz kamery. Zvuková stránka filmu je inak - ako už uviedli iní - mimoriadna a vynikne v boji počas rôznych výbuchov, ktoré sú spracované mimoriadne dynamicky a dramaticky s veľkou snahou o autenticitu zobrazením špinavých, dotrhaných a zranených vojakov. V prejave hercov je badať iba minimum patetických gest z nemej éry, kamera je v pohybe i kompozícii, celku nechýba posolstvo z čias pred najväčšou vojnovou katastrofou v dejinách a preto možno zhodnotiť, že film využil a zúžitkoval všetko z vtedajších možností i výdobytkov kinematografie. __,,JE PRÍJEMNÉ A ADEKVÁTNE ZOMIERAŤ ZA VLASŤ." (1841. hodnotenie, 131. komentár k filmu) (28.08.2017)