Na západní frontě klid

Vážně přemýšlím, že to s tím Erichem Mariou ještě jedenkráte zkusím. Řeč je samozřejmě, jak pozorný čtenář vytušil, o kultovním textu, Na západní frontě klid. Co si vzpomínám, ještě žádný protiválečný film mnou tak dlouho nerezonoval, jako Milestoneova adaptace z třicátého roku. Pacifismus dostal silný výraz! 80% (08.02.2017)

Jako příprava na novou Netflix adaptaci prostě povinnost. A nejde to jinak, než přehodnotit hodnocení. Na rok vzniku, což je rok 1930, kdy mi byly tři roky, je to prostě dokonalá adaptace. Kdyby měl pan Milestone v době realizace k dispozici všechna ta zelená plátna, barvu a streamovací obry v zádech, budeme tu už navždy bučet po pokračování...což naštěstí Remarqueova předloha tak úplně neumožňuje. Furt je to tam. (23.10.2022)

Generační výpověď Ericha Marii Remarquea z roku 1928 patří k nejpůsobivějším dílům protiválečné literatury. Zásluhou vyprávění v první osobě, přesvědčivosti zaznamenaných hrůz, názorné demonstraci likvidačních účinků jakékoliv války na jedince. Ani ten, kdo válku přežije, nebude již nikdy žít. Natočení stejnojmenné adaptace pouhé dva roky po vydání bylo bezesporu krokem odvážným (ač měli doboví cenzoři problémy spíše s odhalenými mužskými těly než s násilím). V záplavě amerických heroizujících, často vyloženě náborových filmů, musela Západní fronta působit dost provokativně. Film se snaží převést většinu motivů z knihy, což se projevuje zejména na úctyhodné stopáži, zároveň je na svou dobu nezvykle naturalistický (čemuž napomáhá i absence hudby ve zvukové verzi) a dynamický od začátku do konce. Herectví v některých případech působí teatrálně, zrychlené akční scény nechtěně komicky a snaha předat humanistické POSELSTVÍ s blížícím se koncem stále více bije do očí. Knize se film sice nevyrovná, ale stále jde o nesmírně silný zážitek a důležitý film o tom, co z člověka udělá válka. 80% Zajímavé komentáře: genetique, Exkvizitor, Merggie (03.12.2006)

Na rok 1930 vypadá válka ve filmu Lewise Milestona neuvěřitelně opravdově, po technické stránce je to nadčasové dílo. Kouzlo předlohy mu ale chybí. Remarqueova kniha je výjimečná způsobem vyprávění, kde vše vypráví Baumer ze svého úhlu pohledu. Zde je Paul v podstatě jen jednou z postav chronologicky vyprávěného příběhu a větší prostor dostane až ve druhé polovině filmu. (05.08.2013)

Projevil se zub času nebo neprojevil? Na myšlence ani celkové pointě ne, ta přetrvává s nesmrtelnou knihou a pořád bude. A na filmu? No, zub času jako takový určitě ne, stále je dneska co obdivovat, protože když si uvědomíme, že je to z roku 1930, nemůžeme dělat nic jinýho, než otevřít pusu a sledovat. Avšak co na to řekne obyčejný divák? Že je to stará nudná hloupost. Za sebe říkám, že z objektivního hlediska je to první velkofilm, co byl kdy natočen a na 1930 je to nadčasové dílo o několik desítek let, jenže... Pokud u filmu střikrát usnete a už nemáte ani chuť dokoukávat, je něco špatně. (08.03.2009)