Dlouhé horké léto

Sympatický svéráz Ben Quick se špatnou pověstí (mistrovsky zahraný Paulem Newmanem), ještě svéráznější patriarcha farmářské rodiny Will Varner s pevnými názory, chováním a zásadami (v podání legendy Orsona Wellese), živá a obdivovaná dcera Eula Varner (ztvárněná Lee Remick), labilní a ve stínu svého otce žijící Jody Varner, půvabná, klidná a dosud neprovdaná dcera Clara Varner (v podání Joanne Woodward) a její dlouholetý přítel, avšak pouze na konverzaci, Alan Stewart. Tyto postavy tvoří jádro dramatu Martina Ritta, který mistrně přenesl atmosféru dlouhého horkého léta a střety různých charakterů na filmové plátno. Tento snímek je trochu podobný kultovní Kočce na rozpálené plechové střeše, ovšem prostor, v němž se odehrává je rozmanitější, je tu více postav a děj nabízí víc akce, čímž jej ale nechci upřednostnit, jelikož oba filmy představují vynikající podívanou. Pro mě další velký zážitek z filmografie modrookého pana herce - Paula Newmana. (08.01.2012)

Jižanský filmy mám rád, ale tady je atmosféra sterilní. Žádný zpocený košile, málo hlasitý cikády, řeka jen na začátku a bažiny nikde. Asi mi vadilo, že hlavní hlasovou roli převzal Orson Welles, místo aby prim hrál Paul a nenávist jeho sousedů k němu. Čekal jsem zkrátka víc a s Kočkou na rozpálené plechové střeše bych opravdu nesrovnával. (13.04.2014)

Zajímavé jižanské drama, no, i když drama začíná až zhruba dvacet minut před koncem. Ale co na tom, když se na to pěkně kouká, atmosféra prosluněných plantáží je působivá, Paul Newman by mohl charisma rozdávat, Joanne Woodward je půvabná a Orson Welles je skutečná hlava rodiny. 75%. P.S.: Tematicky podobná Kočka na rozpálené plechové střeše je ještě o něco působivější. (08.04.2012)

Tento týždeň mám za sebou dva filmy s Lee Remick, lebo v Dňoch vína a ruží ma zaujala natoľko, že som ju chcel vidieť znovu. Dlhé, horúce leto je však značne rozdielne. Zatiaľ čo prvý menovaný je na svoju dobu dosť odvážny, v tom druhom, aj keď skôr natočenom, sa ocitáme uväznení v čase a priestore južanského konzervatívneho kapitalizmu. Jediný znak pokroku, je tu emancipácia postavy Joanne Woodward, ktorá sa snaží vzoprieť tlaku okolia. Inak sme väčšinou svedkami pokusov o veľké frázy a nestratenie dobrého mena, ak nejaké daná rodina má. V opačnom prípade o únik zo zatratenia. Vyššie uvedené motivácie podľa mňa posúvajú dej dopredu bizarne a nasilu. (21.07.2017)

...s pohledným Paulem Newmanem, pohledem z jihu, kam složil svou hlavu, jedna báseň....a ani nekáplo. Teplota stoupá. Dusno bylo, hromy a blesky mezi vztahy, ty zabouřily, aby se vyjasnilo. Žádné leháro pod paraplíčky s kopcem zmrzliny. Místní magnát O. Welles jako "poroučivej velkej" táta, který když není po jeho..., ale otče, uvnitř je člověk přece, se svými sny i slabostmi, žádný naprogramovaný stroj...Hned napoprvé, padnou vám do očí jeho oči, které sama obloha nebeskými barvami malovala. Tak lahodné, že v tom parnu přijdou vhod, jako dobře vychlazený mok. Polepšil si. Vypovězený, tělo zpocený. Od města k městu, z farmy do kšeftu, z terasy do prvního podlaží. Pocestný handlíř se slamákem na hlavě. Obchodník s motýlkem, v bílé košili, co hoří po životní roli. Pevně stát na svých nohách, sám sebe nespálit. Muž s ohnivou minulostí, který na rozpálené půdě nepěstuje plamenné řeči, který se odváží flirtovat, ale i milovat, nebudete litovat. Když se slunci daří, bez ustání rozlévá zářivé paprsky, rozprostírá svůj zlatavý šál po kraji. Zůstane a budou svoji. Řeknu vám, rájem stane se tohle jižanské údolí, každý krajíc rozumného štěstí si ukrojí. Smířlivými kudrlinkami všichni všeho docílí. (02.08.2017)