Quadrophenia

Dívám se hodně zpět. S opětovným zhlédnutím Tommy jsem si vzpomněl na QUADROPHENIU. Kapela Who není ani moje srdcová, ani zcela má krevní skupina, ovšem tenhle film mě k ní dostal tuším v roce 1981, kdy jsem ho poprvé viděl. A věřte, že sledovat divokou rebelii mladých v německé TV ZDF a být přitom v komunistickém Československu, byl řádný zážitek. V té době se u nás formovalo punkové hnutí, objevovaly se kapely jako Jasná páka, OZW či F.P.B. a člověk cítil tu chuť se vzbouřit, vykřičet ze sebe všechno znechucení komunistickou společností. Byť je příběh zasazen do 60.let, touha bouřit se proti konvencím zůstává. A tenhle film se tak stává nadčasovým a stále aktuálním. Alespoň pro mne. Viděno 3x (07.08.2010)

Snímek "Quadrophenia" je skvělým zachycením doby, a to byl natáčen patnáct let po tom, kdy se odehrává děj filmu. Skvěle vybraní herci, případně zpěváci, skvělé scény, které jsou možná chvílemi hodně dlouhé, ale i tak fungují. Závěr už je parádně symbolický, ale má v sobě potřebné poselství. A hlavně skvělou hudbu. (30.03.2018)

Nemám rád muzikály, rockové opery a tak podobně. Hnusí se mi veškerá ta škrobená, absolutně nepřirozená vystoupení, ten pseudoart, který v těchto filmových nebo hudebních odvětvích umělci předvádějí. "Quadrophenia" the movie, má naštěstí do něčeho takového daleko. Tento film, založený na stejnojmenné řadové desce britské kapely "The Who" z roku 1973 je něco výjimečného. Úroveň filmu tu podle mě daleko přesahuje úroveň originální hudby. Snímek pojednává o mladém muži jménem Jimmy, který bojuje na straně členů subkultury Mods proti Rockerům, ale ty největší boje se odehrávají právě v něm samotném a čím více se snaží jít tvrdě za svým a odlišit se od ostatních, tím více svůj boj prohrává a utápí se v beznaději, jelikož se mu život začíná hroutit jako domeček z karet. Co víc říct, silný příběh, silný film, který vám dá opravdu silné pocity. Hudba bezchybná, hlavně ta dobová. Všechno OK. Po dlouhé době zase film, se kterým jsem naprosto spokojený. (21.11.2012)

Rozbouřené hormony, klackovská póza, první sexuální zkušenosti, zkrátka generační revolta. Mopedy, kam se podíváš, to všechno je Quadrophenia. Francu Roddamovi se povedlo Mods z hesla na Wikipedii zhmotnit a ztotožnit je s konkrétními postavami. Při dotazu na znalost subkultur a hnutí si nejspíš vybavíte hippies a punk, případně hipstery, Mods se na rozdíl od výše uvedených nikdy nepodařilo transformovat do podoby mezinárodního masového hnutí, lokálně a dobově podmíněné ale vlivné bylo, a jak už to u generačních výstřelků bývá zvykem, od počátku ho veřejnost považovala za hodně kontroverzní. V době vzniku filmu měla přístupnost od 18 let opodstatnění, dnes už nad tím omezením nejspíš pokrčíte rameny, jak vám přijde nepochopitelné. Hudební rozměr Quadrophenie nedokážu plně ocenit, ale jako drama a exkurze do příslušného kulturního prostředí funguje snímek bez potíží. Snad jen posledních 15 minut přerůstá postoj hlavního hrdiny z provokace a bezradnosti k osobnostní patologii. U podobných počinů ale stejně nejvíc oceňuju autenticitu a atmosféru, ani s jedním jsem neměl byť jen nejmenší problém. Celkový dojem: 80 %. (15.08.2019)

Život mladého chalana patriaceho do niekdajšej britskej subkultúry mods, o ktorej som jakživ nepočul a musel som si o nej čo-to prečítať. V skratke divná skupina, akých bolo vtedy mnoho, snažiaca sa odlišovať od iných - hudba, móda, účesy, dopravné prostriedky....a v neposlednom rade rebélia a drogy, ktoré zaručene nekončia s ľudskými osudmi dobre. Neskôr sa táto subkultúra včlenila do hnutia hippies, niektorí aj do hnutia predchodcov skinheads. Síce ešte nepatrím do starého železa, ale prial som si, aby tých policajných obuškov na chrbátoch dotyčných bolo oveľa viac. Stopáž bola premrštená, zbytočnú pol hodinu (prechádzky na pláži a pod) odtiaľ vyhodiť. Vo svojej vôbec prvej úlohe sa predstavil aj slávny Sting - oháknutý v ružovom obleku a jazdiaci na skútri nám na diskotéke zatancoval, za celý čas neprehovoril síce ani slovo, ale jeho zjav bol neprehliadnuteľný. (25.11.2023)