Bludné kruhy

To miluju, fakt, když se po naprosto fatálně bezvýchodným rozjezdu přes nějaký to drsný zahušťování do krajnosti nakonec všecko tak jakože skoro samo poskládá do milýho a skoro veselýho happyendu, nenahraditelný ztráty milovaných i nenáviděných lidí, vzájemný masakry a harakiri a celoživotně stupňovaný utrpení a ubližování pošle klidným hlasem do věčných lovišť v pár frázích vlídná indoterapeutka, co přebývá, se vyhodí ze scénáře oknem (papá, těhulko Joy, tady máš vejplatu, páč v šestým dílu už si na tě nikdo ani nevzpomene, abys nekomplikovala spění děje do milosrdnýho finále) nebo nějak příhodně uklidí (třeba do domova pro seniory, papá, Rayi, do jiného státu, papá, Dessin příteli, do neřešeného smíření, papá, všichni, s kým měl Domenico konflikt a kteří jen posloužili k postrčení děje a zase zmizeli jak horká mlha nad hrncem, papá, překladatelko, či do neřešené neexistence, papá, Dominikova práce a další závazky), ty úplně nejhorší tušené hnusárny se ukážou jako nepodložené, a pravá realita je naopak mnohem líbeznější (Dominik náhle není zkriplené dítko nejhoršího incestu, ale tajné lásky až za hrob, a ještě na tom vydělá přes všechny spáchané křivdy oddané příbuzné), a jinak zkrátka co jsme si to jsme si, zabednění dacani se zářivým úsměvem prozřou, uvědomí si, že toho musí po takhle maniakálně zfušovaný první půli lifestory hodně napravit, vyseknou o tom moudro jako ukradený z pera Roberta Fulghuma (všechny trable světa v zásadě napraví teplé koláčky, horké kakao a schopnost čistit sítko v sifonu), vlídní trpitelé mávnou nad ztracenými roky bezpráví a zase si bez hořkosti vzájemně padnou kolem krku a vyjdou odhodlaně vstříc novému slunce východu. **** A kdo se nedejbože nenechá přesvědčit, že i kdyby se vám nevímjak příšerně hroutil sosutavně svět, všichni milovaní vám před očima postupně umřeli na kruté dědičné nemoci, v důsledku přírodních katastrof, absurdních nehod, hrůzných sebevražd z nedorozumění, rukou svévolných psychopatů a/nebo úředníků, a toho posledního jste si omylem přejeli autem sami, spraví to koláčky a kakao, čistý sítko v sifonu, trocha snahy a omluva, to je nepolepšitelný morous a kakabus a zaslouží si žít sám v tom temném světě, do něhož se umanutě uvrhl, ačkoli má štěstí zákonitě nadosah a šlape si po něm sám, protože přece stačí jenom chtít a všecko ostatní už vám půjde na ruku jako beránci. Howgh. Haúúú.*** Je to vícenásobná škoda, do čtvrtého dílu se tomu dalo propadat, pak to ale nabere děsivě zkratovitě zbabělý a absurdní kurz do mysu dobré naděje. Navíc dvojrole Marka Ruffala byla chvílemi k nevíře parádní, zvlášť v Thomasově kůži, tak kéž by ho aspoň díky tomu začali obsazovat do filmů, které svoje vzrušující přísliby na konci promění. *~ (22.09.2020)

Minisérie, jež nenabídne příliš radosti a optimismu a od začátku diváka dusí mnohdy až úděsným způsobem. Má to však své opodstatnění a nelze autory za to kritizovat. Bohužel někdo takhle dostane naloženo a nemá šanci zvítězit, i když se snaží sebevíc. Mark Ruffalo předvádí famózní výkon, snad nejlepší v kariéře. Věřím, že jej dvojrole musela totálně psychicky vyčerpat. Zlatý glóbus naprosto zasloužený. (08.08.2021)

Jestli někdy Mark Ruffalo podal perfektní a nejlepší výkon, tak právě zde. To bylo něco nepředstavitelného a naprosto úchvatné. Prostě tohle je život, naprosto přirozené a kardinálně civilního. Příběh o pádech, problémech a bezradnosti....prostě o těžkém životě. Ruffalo hraje naprosto bravůrně jedno dvojče otylé, schizofrenní, duševně nemocné a druhý je upravený štramák ztrhaný životem kvůli starání se o bratra. Chvála i jejich mladším já, což je taky skvělý výkon. Za mě rozhodně překvapení roku. Sledovat Ruffala je prostě zážitek, ty emoce umí tak přirozeně prodat až je divák cítí s ním. (24.08.2020)

Mňa tento seriál neuchvátil, ako zvyšok tunajšej pospolitosti, pretože mne jeden super herecký výkon a zaujímavá talianska dejová linka na pobavenie nestačí. Páčilo sa mi ako seriál skončil, ako sa so všetkým vysporiadal, ako priniesol úľavu či zmierenie. Ale nudnejšie zobrazenie sledu tragédií som ešte nezažil. Možno to bolo práve tým, že tých bolestných udalostí tu bolo priveľa, že len málokto by uveril, že sa to deje v jednej rodine alebo jednému človeku. Na takúto komornú drámu by stačil aj celovečerný film a vtedy by to možno bolo aj na Oscara. Pretože napriek tomu, že niektorí užívatelia už Ruffalovi odovzdávajú zlatú sošku, zabúdajú na to, že Oscary sa za seriály neodovzdávajú. (23.08.2020)

Inak výborný seriál Bludné kruhy sa tak sústreďuje na výkon Marka Ruffala v hlavnej dvojúlohe, až zabudne dopovedať niektoré dejové linky a niektoré záležitosti tak v ňom idú do stratena. Jednotlivé epizódy sú vzácne vyrovnané, preto trochu zamrzí, že tá záverečná nie je najlepšia a divák si možno povie, že na neho ešte čaká siedma. Čaká nás viacero časových rovín, tragédie ako z Antiky, špičkoví herci a ťaživá atmosféra, čiže k dokonalosti veľa nechýbalo, len to, čo som spomínal. Aspoň mne, rozumiem ako päťhviezdičkovým, tak trojhviezdičkovým hodnoteniam. (28.11.2020)