Obsah
-
Vesnické drama o tragickém vyvrcholení vynuceného manželství. Film financovala brněnská společnost, která vyžadovala zásahy do obecně známé předlohy. Důvodem k přesunu místa děje a k přepsání dialogů do odpovídajícího dialektu byla představa o větší spektakulárnosti efektních vlčnovských krojů. Jejich výrazná barevnost přivedla producenty na myšlenku natočit několik davových krojovaných scén (svatba) na barevný materiál. V zahraničí zpracované části barevné kopie však nebyly v běžné distribuci využity. Dalším požadavkem bylo zdůraznění kladného vlivu katolické církve a smířlivější závěr. Ve filmu je tedy značně rozmělněno úderné a příkladné dramaticky zkratkovité finále. Také pojetí některých postav (Francek) sotva odpovídalo náročným představám autorů předlohy. Přesto patří Maryša v pojetí režiséra Rovenského mezi nejvýznamnější díla české kinematografie první poloviny 30. let. [Zdroj: CSFilm] (oficiální text distributora)
Vesnické drama o tragickém vyvrcholení vynuceného manželství. Film financovala brněnská společnost, která vyžadovala zásahy do obecně známé předlohy. Důvodem k přesunu místa děje a k přepsání dialogů do odpovídajícího dialektu byla představa o větší spektakulárnosti efektních vlčnovských krojů. Jejich výrazná barevnost přivedla producenty na myšlenku natočit několik davových krojovaných scén (svatba) na barevný materiál. V zahraničí zpracované části barevné kopie však nebyly v běžné distribuci využity. Dalším požadavkem bylo zdůraznění kladného vlivu katolické církve a smířlivější závěr. Ve filmu je tedy značně rozmělněno úderné a příkladné dramaticky zkratkovité finále. Také pojetí některých postav (Francek) sotva odpovídalo náročným představám autorů předlohy. Přesto patří Maryša v pojetí režiséra Rovenského mezi nejvýznamnější díla české kinematografie první poloviny 30. let. [Zdroj: CSFilm] Komentáře uživatelů k filmu (7)
-
Karlos80
Pro mě hodnotný a mimořádný filmový zážitek, spojující v sobě krásné záběry Moravského Slovácka, Uherského Brodu přesněji Vlčnova, pěkné kroje a písně. Režisér Josef Rovenský (i když je zajímavé že původně měl adaptaci tohoto známého dramatu od bratrů Mrštíků podle scénáře Otakara Vávry, režírovat Emil František Burian, který byl ale těsně před natáčením vyměněn zkušeným Josefem Rovenským). Nevím proč se tomu tak stalo? Ani jestli to byl případně něčí záměr či náhoda? Každopádně sám režisér Josef Rovenský obsadil do hlavních rolí herce, kteří se již dříve uplatnili v jevištním nastudování hry (např. Jaroslav Vojta jako mlynář Vávra, který se vždy do těchto a podobných filmů hodil, jak svou vizáží tak mluvou, dále to byl František Kovářík v roli sedláka Lízala-otec Maryši o něm platí to samé). Pro titulní postavu byla tenkrát vybrána a získána Jiřina Štěpničková, která se o něco málo později stala hlavní představitelkou všemožných mladých selských žen, třebaže její herecký naturel tomuto typu až tak neodpovídal. Jen si vzpomeňme na Vojnarku 36', tragické Boží mlýny 38' nebo Muzikantskou Lidušku 40'. Toto byla skutečná role, která ji proslavila a divákovi se vryla do paměti! Když se řekne Štěpničková automaticky se vybaví Maryša. Také jsem si všiml tehdy začínající čtyřiadvacetileté mladičké Marie Glázrové jako Rozárky-služebné ve mlýně. Už tehdy měla ty své krásné černé mandlové oči a pronikavě upřímný úsměv. Úvodní záběry, kdy se objeví česká krajina, byly tenkrát natočeny na barevný materiál: v českém hraném filmu se tak stalo úplně poprvé.(15.11.2006)
-
NinadeL
Tíživý, zlý film. Ale dobře, že tak, tohle téma jiný typ zpracování nesnese.(19.2.2009)
-
Ilicka
Po několika prvních scénách jsem měla dojem, že půjde o krojové drama o skupině lidí, kteří nejsou moravští slováci, ale snaží se mluvit jako oni a moc jim to nejde. Pak film nabere spád a místy bere dech. Strhující drama, které se vydává i kousek za konec stanovený Mrštíky.(9.12.2011)
-
Blofeld
Čas už se na této Maryše režiséra Rovenského podepsal, ale přesto se jedná o pozoruhodný snímek. Scénář se většinou poměrně přesně drží výchozího textu, což je jedině dobře - proč měnit něco tak dokonalého? Rovenského režijní vedení také není nijak nekonvenční, ale přesto tu najdeme moc pěkné nápady: například podbarvení slavného finále Rozářiným zpěvem písně Okolo Hradišča je velice působivé. Ve chvíli, kdy Vávra pije otrávené kafe, zní verš "nevěděl šohajek, že falešná jsem." Vhodně zvolení herci napomáhají velice příznivému celkovému dojmu - obzvlášť Štěpničková a Vojta jsou ve svých rolích famózní.(19.5.2009)
-
raroh
Maryša bratří Mrštíků snese srovnání se soudobou evropskou dramatikou a je pádnou odpovědí všem, co by si chtěli idealizovat venkovské poměry. Zároveň je dramatem dívky, která by se chtěla emancipovat - jaké to má důsledky, to je samozřejmě jasné. Filmová adaptace Rovenského bohužel mírně ztrácí obsazením Francka V. Borským (jinak sourozenci Vojtovi i Kovářík jsou fakt klasa), ale mám dojem, že dneska by se čeští filmaři s tímto námětem těžko popasovali. Bohužel.(23.5.2011)
-
Marthos
Díla autorů českého kritického realismu se těšila u filmařů vždy velké oblibě. V průběhu třicátých a čtyřicátých let byly postupně zfilmovány romány Raisovy, Klostermannovy, Jiráskovy, Winterovy, Baarovy, Svobodovy i díla Čapka - Choda a Ladislava Stroupežnického. V roce 1935 přikročil režisér Josef Rovenský k adaptaci stále populární hry bratří Mrštíků Maryša. Dramatický příběh nešťastné lásky a upřímné nenávisti neztratil ani dnes nic ze své monumentální tragické atmosféry. I dnes ohromuje urputnost a zaslepenost Maryščiných rodičů, kteří svou jedinou dceru vehnali do sňatku se zlým a násilnickým mužem. I dnes dojímá čestná a věrná láska Francka a i dnes mrazí ve scéně Vávrovy smrti. Rovenskému se obdivuhodně podařilo všechny tyto důležité rysy vystihnout s neobyčejnou dávkou syrovosti v intencích moderního filmového jazyka a řemesla. Pro hlavní roli byla vybrána mladá členka činohry vinohradského divadla Jiřina Štěpničková, která se ne vlastní vinou stala na další léta prototypem tragické venkovské dívky. Citlivě tlumené moderní herectví se ozývá i ve výkonech Jaroslava Vojty, Františka Kováříka, Marie Glázrové a Hermíny Vojtové, jejichž umělecká vyzrálost napomohla vytvořit skutečně živé postavy. Upravený, smířlivý konec měl apelovat na ryzost charakteru i nezdolnost a víru pravé lásky, které však tvůrci kritického realismu potlačili. Že je filmová MARYŠA dílem skutečně výjimečným potvrzuje i fakt, že se snímek dočkal řady tuzemských i mezinárodních poct. Zajímavost: roli Francka měl původně ztvárnit Ladislav Boháč, ale bohužel byl již zadán pro film Jana.(5.10.2008)
-
Brejlil
Převedení Maryši je v podstatě konvenční, moravský dialekt zní v ústech některých herců docela vtipně. Jenom bych opravil Karlose80, na barvu se natáčela scéna svatby kvůli barevnosti krojů, taková kopie se dokonce promítala na premiéře (takže by v podstatě šlo o první český film s výrazným podílem barvy), bohužel běžné kopie byly z finančních důvodů černobílé a pokud vím, nikdo pokus o rekonstrukci neprovedl.(30.11.2007)
