Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vesnické drama o tragickém vyvrcholení vynuceného manželství. Film financovala brněnská společnost, která vyžadovala zásahy do obecně známé předlohy. Důvodem k přesunu místa děje a k přepsání dialogů do odpovídajícího dialektu byla představa o větší spektakulárnosti efektních vlčnovských krojů. Jejich výrazná barevnost přivedla producenty na myšlenku natočit několik davových krojovaných scén (svatba) na barevný materiál. V zahraničí zpracované části barevné kopie však nebyly v běžné distribuci využity. Dalším požadavkem bylo zdůraznění kladného vlivu katolické církve a smířlivější závěr. Ve filmu je tedy značně rozmělněno úderné a příkladné dramaticky zkratkovité finále. Také pojetí některých postav (Francek) sotva odpovídalo náročným představám autorů předlohy. Přesto patří Maryša v pojetí režiséra Rovenského mezi nejvýznamnější díla české kinematografie první poloviny 30. let. (CS Film)

(více)

Zajímavosti (8)

  • NFA archivuje dvoubarevnou část 3- dílu KK-N 95,7 m, DNO--A, DNZ-A, Zdroj: Český hraný film 1930-1945, NFA 1998. (ČSFD)
  • Ve hře je často používáno nářečí, které je kombinací hanáckého, slováckého a brněnského dialektu. (chleba24)
  • Film byl uveden na IV. Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách v roce 1936. (lausik)
  • Kroje zapůjčili obyvatelé Vlčnova, zejména poštmistr pan F. Zemek. (lausik)
  • Režisér Josef Rovenský byl v roce uvedení filmu odměněn cenou Filmového poradního sboru. Stejnou cenu si vysloužila také Jiřina Štěpničková. (Marthos)
  • Přestože je prvním českým barevným filmem Jan Roháč z Dubé z roku 1947, barevný filmový materiál byl použit již při natáčení Maryši. Krátká filmová scéna, kdy manželé Lízalovi žehnají Maryše a Vávrovi byla natočena na nekvalitní barevný materiál. Výsledná filmová sekvence byla tak zbarvená do žluta, že se jí režisér Rovenský rozhodl ve filmu nepoužít a použil scénu natočenou na černobílý materiál. (Bart)
  • Natáčanie filmu prebiehalo na Slovácku a vo Vlčnove. (dyfur)

Reklama

Reklama