Bílý pes

Moc krásný film. Na jedné straně tu je tradiční motiv ze 70. a 80. let: zvíře - bestie. Pes však funguje i jako metafora rasismu a nutno podotknout, že s tématem se nepracuje nijak banálně či zploštěle. To dokazuje i závěrečná scéna v kleci se psem, která ve své jednoduchosti vystihuje tolik rozměrů, motivů a pocitů, které se pojí s tématem rasismu, že mi to až sebralo dech. Prostě geniální. Fuller se opět se nijak neštítí násilí, krve a hrůzných scén. Rychlé pohyby kamery, násilné střihy a fascinující podoba toho hrůzného zvířete vše jenom podtrhují. Psí útoky samozřejmě jsou brány dost do důsledku - to jak Fuller nechá psa vraždit asi leckoho překvapí. Vedle toho je film i dost sentimentální. Tato stránka filmu je zas zesilovaná různými dlouhými jízdy kamery a hudbou Ennia Morriconeho. Navzdory tomu, že celý film je nechutně postižený osmdesátými léty, tak vyniká především svojí filmovostí. (21.07.2011)

Do prdele, to jsem si krásně poplakal. Sociálně laděný až horrorový thriller o jedné lidské bestii a psí oběti, z něhož mrazí mnohem více, než z mnoha moderních horrorů. Opravdu, takové pocity, jako u tohoto filmu (a nemluvím o dojetí a slzách, ale o napětí, mrazení a tu a tam i strachu - jsem vyléčený kynofobik), bych rád prožíval u alespoň půlky horrorů nového milénia. Mimoto je to prostě krásný film s dobrým nápadem a scénářem, skvělými herci (ať už dvou nebo vícenohými), tradičně podmanivou Morriconeho hudbou a opravdu nádherným psem. (23.08.2014)

Operácia sa vydarila, pacient zomrel. Takto paradoxne, ale v konečnom dôsledku dojímavo vyznieva pointa hororového trileru o bielom psovi, ktorý je vycvičený likvidovať černochov. White Dog má hlbšiu myšlienku a etické posolstvo, ale nie postupnú gradáciu. Dej príbehu skôr pripomína ustavičné vlnenie. Úteky a chytanie bieleho psa, chvíle vražedného besnenia a obdobia prevýchovy, nútia k zamysleniu, kto je skutočnou obeťou a kto vinníkom. Navyše sa tento hororový príbeh, bez obligátneho happyendu, odohráva v prostredí drezúry zvierat pre filmový priemysel. Niet čo dodať, naozaj zaujímavé podobenstvo o najlepšom priateľovi človeka. (11.07.2011)

Mrazivé, smutné a drsné zároveň, místy až nervy drásající psychologické drama...možná thriler, za horor bych to nepovažovala, ale to mi povídanou a dojmy rozhodně nezkazilo. Krásný film, nádherný pes...bohužel to ale nebyla pohádka takže konec nebyl dobrý nýbrž smutný a dojemný....No jo no, starého psa novým kouskům nenaučíš, obzvlášť ne když je psychicky labilní a vycvičený zabíjet....Zase trochu nostalgie....už od mala mi říkali že je mi víc líto zvířat než lidí... 95% (15.05.2012)

Velmi originální a výmluvný film o rasismu, jak ho možná neznáme. Ti, kteří zde čekají horor ve stylu Psa Baskervillského, by měli hledat jinde. Tohle je spíš drama, které je hodně kruté, chvílemi až do krve. Ze začátku snímek trochu postrádá směr, ale po příchodu skvělého Paula Winfielda (v jedné z jeho nejlepších rolí) se z filmu stává napínavé a dojemné drama. Hudba ani zdaleka nepatří k Morriconeho špičce, ale k ději se hodí a naladí nás na onu ponurou a napínavou atmosféru. Smutný, ale realistický thriller, který bych nechal sežrat všem, kteří někdy na psu provedli podobné zvěrstvo. (03.08.2011)