Prokletí

Po delší době zajímavý vlkodlačí horor, který nešetří krví ani strašením. Zcela volně navazuje na příběh z filmu Bratrstvo vlků (2001), proto se odehrává na francouzském venkově na sklonku 19. století. Tedy mně to přišlo spíše jako Anglie, ale nechť, jako problém to nevidím. Když Seamus Laurent rozhodne, že Romové, co se usadili na jeho pozemku, budou zmasakrováni, ač měli na něj nezpochybnitelné právo, přivolá na svoji rodinu i okolní lid kletbu vlkodlaka, kterou není snadné zlomit. Tedy popravdě nejprve se všichni romské čarodějnici vysmívají, pak už je ovšem pozdě. Patolog John McBride, který se sem vydal v domnění, že pronásleduje stvůru, co ho připravila o rodinu, se rozhodne místním pomoci. Noční můry se strašákem jsou perfektní, všudypřítomná mlha dodává správnou pochmurnost, vizuál je fajnový, zejména přírodní scenérie, mrtvých spousta. Masakr v kostele dá vzpomenout finální scény z Amerického vlkodlaka v Londýně. Co mě trápí nejméně, je počítačová bestie. Prostoru má minimálně, většina je na divákově fantazii, a zas tak úplně mizerná není. To Asylum by předvedlo, jak vypadají levné pixely (i když poslední dobou se vylepšilo). Líbila se mi i výstavba příběhu, kdy se kruh uzavře a divák pochopí, co že to na začátku viděl. Reillyová je stále velmi půvabná. 4,5* p.s. co je ochotna udělat milující matka pro svého syna? Všechno. (16.03.2022)

Ačkoliv zrovna nepatřím mezi příznivce vlkodlačích filmů, tak musím uznat, že zrovna z této podívané jsem si odnesl docela průměrný zážitek, což je pěkné a považuji to docela za úspěch. Co mě tedy rozhodně neoslovilo pozitivně, tak to byla zápletka, která není ani jakkoliv objevná, ani zajímavá, ani výrazná, a především celá působí fakt nezáživně a pomalu, zklamalo mě ale i převtělování člověka ve vlkodlaka, které v podstatě nebylo ani jednou vidět a to málo, co mé očko zaznamenalo, tak stejně nepůsobilo vůbec přesvědčivě a jinak mě nepotěšilo ani závěrečné finále, respektive zúčtování s vlkodlakem, které bylo akčně chaotické a následná pointa pak zbytečně happyendová. Naopak, co mě vážně bavilo, byla výrazná atmosféra, pramenící především z doby a prostředí, kde se film odehrával, působila totiž poměrně ponuře a syrově a celé této podívané rozhodně dominovala, pochválit jinak musím ale ještě i opravdu slušné gore efekty, které byly fakt drsný a nekompromisní, a je jen škoda, že jich nebylo mnohem víc, a samozřejmě nemohu opomenou ani fajn obsazení, čítající pár známých jmen a ty filmu též rozhodně přispěli pozitivním dojmem, a to i díky ucházejícím postavám, které sice nedisponovali ničím zásadním, zároveň ale nepůsobili ani otravně, či trapně, takže ve výsledku vlastně také ok. Eight for Silver zkrátka patří mezi podívané, které diváka sice nestrhnout a ani nikterak neohromí, na druhou stranu času u něj stráveného skutečně nelituji, na to totiž zas nabízel docela slušně stravitelný žánrový zážitek. (20.07.2023)

ty vole to je narez! kelly ma pekny kozy 😍 a nikdo se tu s nicim nesere, to gore dpc a takhle tahla atmoska tu dlouho nebyla...snad ve witch co si pamatuju...boyd skvelej...pitva narez..strasna pecka kurva! - jak tam na zacatku rozsekali ty cikany na sracky 😂😍 a vlkodlak/ monstra jsou taky kruty -> vypadaji jak ze hry order 1886 😇 (04.04.2022)

Werewolf horor tady už dlouho nebyl, a tak oceňuji kvalitní přírustek do žánru. První půlhodina je znatelně lepší a tajemnější, ale pak už to začne jít trošku z kopce a jen tak tak to film dotáhne do zdárného konce. Postavy nejsou nijak zajímavé, vizuál celého filmu je naštěstí správně temný a ponurý a dojde i na občasnou krev a monstrum na scéně, takže si nestěžuju. Stejně tak potěší i pár jump-scares se Strašákem a solidní atmosféra, která se zmíněným vizuálem dělá svoje. Příběh je ale možná až trochu moc jednoduchý a přímočarý a nepřináší jako celek nic moc nového, poutavého či zajímavého natolik, abych měl na filmu co vyzvedávat. Čistý průměr. (16.03.2022)

Těšil jsem se na další Bratrstvo vlků, ale místo dobrodružného či  alespoň napínavého  honu na vlkodlaka jsem dostal  mlhavý atmosférický pomaláč s kletbou staré hnusné brécy, kde místy i něco čvachtlo, ruplo, šplíchlo a klasickými vlkodlaky se Sean Ellis spíš jen inspiruje. Vcelku dobré, ale nijak zvlášť pohlcující aneb důkaz toho, že samotná atmosféra  dobrý horor nedělá a v mlze se tu skrývá nejen netvor (srovnání s Glumem sedí) ale i charaktery postav, scénář a vlastně smysl celého vyprávění, které spěje od zbytečné scény z 1. světové války k jejímu zbytečnému vysvětlení v závěru.  A vítězem se stává stříbro, což moc nedává smysl, ale jako závěr je to zajímavý, ne? (12.10.2023)