Ada

Čím je Caraxova "Annette" pro muzikály, tím je "Ada" pro islandské festivalové filmy - se vším dobrým, špatným, emocionálním, bizarním, osobitým i konceptuálním. Ale o to větší smysl má film vidět na festivalu v plném sále a sledovat reakce publika, které se s filmem pere, nasedá mu na lopatu napínání v první třetině, následně propuká v úlevný smích a skrz něj paradoxně přistupuje na pravidla hry veskrze vážného filmu. (20.08.2021)

-SPOILERY-  Manželský pár žije na ovčí farmě a při jednom rutinním porodu z vyleze ze samice půlovce. A protože se manželé vzpamatovávají ze ztráty potomka, ovčího Mínotaura adoptují. Ale ovce chtějí zpátky co jim patří! Vůbec nevím, jak se k tomu postavit. Původně jsem si myslel, že je to o tom, jak ženě začne hrabat a upne se k nedomrlému jehněti, ale to jsem se mýlil a jiná alternativa mě nenapadla. Na vysvětlení nasáklé mytologií jsem tak musel čekat až do samotné závěru, který byl fajn, ale do té doby film toho moc nenabídl. Pokud tedy nepočítám běžný život na farmě a pár hezkých scenérií. Asi jsem na hledání různých alegorií a symbolismů moc tupej. 30% (26.07.2022)

Velmi těžko uchopitelná i popsatelná multižánrová směs, v níž nechybí silné drama mezi postavami, folklórní fantasy elementy, absurdní humor, solidní bizarnosti a taky všudypřítomná hororová zlověstnost. Rozhodně doporučuji si předem o ději filmu až tak moc nezjišťovat (nejlíp nic), překvapivé zvraty a „WTF“ momenty jsou jeho silnou devízou. Kdo se nenechá odradit značně pomalým rozjezdem, může ve finále dostat poměrně unikátní zážitek, po němž se na ovce už nikdy nebude dívat tak jako dřív. Zajímavá podívaná. [KVIFF 2021] (25.08.2021)

(V první řadě radím před projekcí nečíst žádné komentáře ani anotace!) Zprvu jsem si lámal hlavu, co tím chtěl básník vlastně říct, třeba něco o vykořisťování zvířat, nebo o blízkosti a příbuznosti zvířat a člověka, a hledal i nějaké jiné symbolismy a paralely a alegorie, ale pak jsem si řekl, že tím dost možná nikdo nic říct ani nechtěl a jde "jen" o nádherně bizarní moderní fantasy, ve které je ale zároveň i cosi prastarého, pohanského, mytologického... I temného... "Ví Ada, žes zabila její matku?" No a pak přišel závěr a já zůstal paf, protože namísto nějakého vypjatého vyvrcholení ve stylu antické tragédie, které se nabízelo, přišlo vyvrcholení lehce horrorové ze směru, ze kterého jsem ho nečekal. Ale letmý odraz v Adiných očích, z jedné předešlé bílé noci, dostal v tom okamžiku smysl a vše do sebe krásně zapadlo. Moc hezké. Jen ta Noomi mi v tom nějak příliš neštymovala, tu její farmářku jsem jí moc nevěřil. P.S.: Jo a kvůli natáčení byla zřejmě zabita jedna ovce, ale myslím, že na Islandu si s tímhle asi moc hlavu nelámou. (04.11.2021)

Celovečerní debut nadějného režiséra Valdimara Jóhannssona mi nejspíš na dlouho utkví v paměti. A to nejen kvůli tajemné značně zneklidňující atmosféře, kterou je skrz naskrz prosycený, ale především kvůli slušné dávce originality a ujetosti, jež dávají vyniknout baladickému příběhu plnému jinotajů o podivném soužití lidí a ovcí uprostřed drsné islandské krajiny. Musím se přiznat, že jsem byla napnutá od začátku až do konce, jak to vlastně celé dopadne, přičemž závěrečné rozuzlení mě dost překvapilo, vůbec jsem ho totiž neodhadla. (75%) (15.10.2023)