Konec srpna v hotelu Ozon

Na české poměry celkem neobvyklý snímek nové vlny, jež v rámci postapokalyptického žánru vypráví příběh skupiny žen, z nichž si naprostá většina nevzpomíná na svět před katastrofou. Místy mi hodně vadilo dost strojené herectví a vyhrocené chování některých postav, což by se však dalo odůvodnit převládající zvířecí stránkou mysli. Nejvíce mě oslovila poslední třetina filmu, kde už se (hlavně) něco dělo. (07.02.2012)

Z dnešního pohledu bohužel dosti vyčpělé a průhledné drama o skupince žen, v konfrontaci s prvním mužem jejich života, na samém sklonku naší civilizace. Putování neutěšenou krajinou, naturalisticky zobrazené mordy zvířat a přespříliš exaltované herecké výkony. To vše zabalené do relativně krátké stopáže. Logické chyby jsou maskovány způsobem vyprávění (zabití krávy – konzumace ryb) a technické hrubky chvílemi bijí do očí (zvuk silného větru v naprosto klidné krajině). Výsledkem pak je přílišné tlačení na pilu, spojené s poselstvím o tom, jak by se torzo lidského rodu chovalo v posledních okamžicích své existence. Škoda toho přílišného apelu a velké snahy o uvědomění si nelidského prvku v nás samotných. (26.11.2005)

77 minut a stejně je to dlouhé. Fakt jsem si říkal co je to za sračku, protože do setkání s mužem se tam lautr NIC neděje a ten postapokalyptickej svět je vyobrazen, jak to jen říct, velice....česky. Herecky to celkem zvládly ty holky, protože hrajou polodivošky tak jen blbě čuměj, kdyžto vedoucí stařena se chová jak kyborg. Chlápek taky ze začátku řve jak retard a najednou začne nepochopitelně mluvit jak ze žurnálu. Proč tedy to relativně vysoké hodnocení? Protože se mi líbilo to vyústění, kdy mě film konečně začal opravdu bavit. Poselství, které zde stírá Tsunami_X mě právě potěšilo a depresivní atmosféra se tomu upřít také nedá. Potenciál to mělo bezesporu větší a je trestuhodně nevyužit hlavně kvůli tomu amatérskému zpracování a malé tvůrčí vizi. P.S. ta dechovka snad byla špatnej vtip nebo co. (09.12.2009)

Nevím, jakási směsice vnitřních pocitů krajního naturalismu při doslova vraždění krávy a zároveň neuvěřitelně humanitnímu dojmu při setkávání obou starších postav ve mě vyvolalo ovzduší tohoto filmu. Cosi neopakovatelného a krásného i bojácného, stejně jako škoda lásky a dej sem ten gramofon. Četl jsem filmovou povídku od Juráčka a jeho scénář je zas trošku jinde (hodně mi chyběla zmínka o lesbičce při výčtu dívek které jíž při putování zahynuly, "stará" ji totiž zastřelila, protože to co byla, prostě nebylo správné, krásná metafora s... etc) a proto říkám, scénář odtud potud, a i když Juráček moc režisérskou profesi nepovažoval za umělecky tvárnou (nýbrž scénář a scenárista jím je), říkám, že toto je Schmidtův film - hudba, úžasná kamera! (nemluvě o záběrech z podhledu, nadhledu, úchvatné) a to vše dohromady, standing ovation... (15.09.2008)

scénář napsal Pavel Juráček, v denících na straně 473-4 se dozvíte zajímavé věci týkající se filmu a Jana Schmidta. Jeho týrání zvířat ve filmu je skutečně nevídané a šokující. Vyvolává silnější divácké reakce než celá Troma nebo Festival otrlého diváka. Člověk jenom čeká, kdy bude v nepředstíraných předsmrtných křečích sténat i pan Jariabek. (26.12.2008)