K2 vlastní cestou

Snímek dokázal naprosto výtečně zachytit úzkost, s jakou se při takovém výstupu na Everest člověk musí potýkat - už jen v kinosále se mi místy těžce dýchalo a pomalu jsem si ani nedokázal představit, jak hrozná zima musí v takových výškách být. A samozřejmě nejvíc napjala část, kde se vlastně ani nevědělo, jestli hrdinka dojde až vrcholu, nebo to celé raději pro dobro sebe a své rodiny vzdá. Body snižuju leda za pomalý rozjezd a příliš protahované pohledy do osobního života - raději bych přidal detaily samotného výstupu, sem tam se dostavil až moc velký skok v čase. Jinak opravdu působivý dokument, u kterého si člověk uvědomí, že takový výstup do 6 kilometrů rozhodně nebude žádná psina. (A ano, souhlasím, že hlavní představitelka i na můj vkus brečela příliš často, až to bylo trochu otravné - emoce být můžou, ale nemusí být pokaždé zachycené na kameře a tvořit tak vstup do každé nové části výpravy.) (01.08.2020)

Nijak nezpochybňuju fyzický úsilí, který to paní Kolouchovou muselo i tak stát. Ale ono je něco jinýho zapotit se cestou do kopce, a něco úplně jinýho je hodnota samotnýho výstupu. Paní Kolouchová hodinu a půl v kuse brečí, během toho vyleze po připravenejch lanech a na konci nám zamává z Ká dvojky v kyslíkový masce; tohle, alespoň pro mě, moc velkou hodnotu nemá. Podstata horolezectví je v něčem jiným, stejně jako jinak podle mě vypadá i dokument, kterej má co říct. Každýho věc, co dělá. A moje zas, jakej na to mám názor. Jana Počtová uplácala film, kterej je řídkej jako kyslík v osmi kilometrech. (12.02.2021)

Odhlédnu od subjektivního hodnocení toho, co autorku dokumentu zjevně zajímá hodně/nejvíc, tzn. jak se žije matce s tím, že víceméně "zbytečně" a uměle navyšuje riziko své smrti a skutečností, že za sebou může nechat dva sirotky. Vzhledem k tomu, že si myslím, že jít si za svým cílem a obětovat mu vše, je důležitá a vzácná lidská vlastnost, ale že ve chvíli, kdy člověk obětuje vše, jen ne svou biologickou touhu mít potomky, nastupuje i určitá sobeckost a bezohlednost, nemůže mi být "hlavní hrdinka" Ká Dvojky úplně sympatická. A ve chvíli, kdy přijede domů a řekne, že by zase zmizela, bych ji jako její partner s prominutím asi nakopal do prdele. Ale zpět k dokumentu - příprava na hory dejme tomu OK, ale možná bych radši viděl, co všechno se tomu musí obětovat a jak náročné musí být skloubit přípravu na takto těžkou expedici s normálním životem a živobytím. Takhle se hodně díváme, jak Klára pere a fňuká, jak Klára jde za mámou a zrovna nefňuká, jak najde dort v mikrovlnce a fňuká...jak jsem psal výše, chápu o co režisérce šlo, ale přišlo mi to už trochu na sílu. Hory - záběry nádherné, pár zajímavostí ze života pod K2 taky fajn, kvituji záběry ze stanu těsně pod vrcholem, kdy člověk tu zkázu a nehostinnost úplně cítí a moc se mi "líbilo" sledovat ten vnitřní boj, zvažování rizik - jít nejít - a sledovat, jaká blbost (šerpové - tak pojď, přece to nevzdáš, i když ostatní to vzdávají....) může rozhodnout o tom, že se rozhodnete špatně a skončíte jako jedna z placek na K2. Celkově lepší průměr, silný tři kvalitní Singing Rock cepíny. PS: Abych nebyl úplný šovinista, v mnoha jednotlivostech je mi paní Klára sympatická a jejím snahám fandím. Musím uznat, že mi "sraní na děti" vadí u matky možná trochu víc, než by mi vadilo u otce (i když by mi to vadilo taky)...ale já prostě tak nějak cítím a vnímám, že matka je prostě matka a bude pro ty děti vždycky trochu víc....což je můj subjektivní možná sto let za opicema názor... (03.02.2021)

Kromě pěkných záběrů na K2 zoufale nepovedené. Střípky ze života Kláry nezajímavé, bez kontextu, spíš nahodilé než filmařsky nějak rafinované. Sama protagonistka sice zajímavá a pro kameru psychologicky atraktivní, ale spíš nesympatická. Jako celek to Počtová zvládla tak za tři mínus. Dokumentaristicky hodně vlažné a vzhledem k potenciálnímu napětí celé události mi vývoj příběhu byl úplně fuk. A to asi není dobře. (26.04.2021)

Film je skoro o ničem, zbytečně nezajímavé omáčky kolem. Když to má být o K2 a vlastní cestou, čekal bych, že většinu filmu strávíme v Himaláji. Navíc, tyhle typy ženských, který si potřebujou dokázat to samé jako chlapi, jsou mi krajně nesympatické. Pro děti je máma vším... A to, že je takhle opustí a opravdu se může stát, že se nevrátí, vypovídá pouze o jednom. Sobeckost na prvním míste. (25.02.2022)