Taxikář

Pan Taxikář je zřejmě filmem, který ocením nejspíš daleko později než ve svých pětadvaceti. Je totiž obrovskou reakcí na dnešní společnost, kterou nejde uhlídat. Jen je možné proti ní bojovat, ale jej jen otázkou, zdali se následně změní společnost nebo ten člověk, který se proti ní snaží bojovat. Robert De Niro v tomto filmu dal jasně najevo, že je jednoduší, když se změní on, než samotná společnost. S tím ale lvytvořil naprosto neuvěřitelnou scénu u závěru filmu, ze které mi bylo opravdu hodně zle. Ještě horší ale byly důsledky, které se nedaly přehlídnout. Martin Scorsese tak sice natočil hodně dobrý film, ale já jsem přes samotný příběh nedokázal přejít. A to byl největší kámen úrazu. Jinak se jedná o naprosto skvělou filmařinu, které se horko těžko něco vyrovná. (10.06.2014)

Skvělé vylíčení špinavosti New Yorku pohledem taxikáře, který spravedlnost vezme do vlastních rukou. Některé pasáže jsou možná zbytečně rozvláčné, ale jako celek film funguje dobře, nenudí a potěší nejen hereckými výkony, ale také atmosférou, hudbou a závěrečnými jatkami. Martin Scorsese holt umí... (09.07.2014)

Vzpomněl jsem si na filmy Volný pád, Klub rváčů a čerstvě Harry Brown, vzpomněl jsem si na knihu Srovnáno se zemí, vzpomněl jsem si na štětky z Domažlické výpadovky z Plzně, vzpomněl jsem si na křik v nočních Pražských ulicích, vzpomněl jsem si na posprejované dveře metra, vzpomněl jsem si na vagabundy vysedávající v parcích, vzpomněl jsem si na neutěšená městská ghetta. Na New York sedmdesátých let minulého století jsem si nevzpomněl, protože jsem ho nezažil, nicméně tomuhle filmu uvěříte, že to tam moc košer nebylo. Taxikář je humus a znovu ho hned tak vidět chtít nebudu. Nezbývá než přemýšlet, kolik takových Travisů přešlapuje doma před zrcadlem a asi bychom si všichni měli dát velkýho majzla na to, jak odpovíme na otázku, zda je dobře, že nakonec nic neudělají. Či spíše na to, co si pod takovou otázkou přesně představíme... (04.07.2011)

Z počátku ten film vypadá nevinně. Je to film, ve kterých jsou dva rozdílné příběhy. Den a noc, bílá a černá, láska a nenávist. V kavárně si chlapi vyprávějí jejich příběhy, to co by se nedalo natočit a tak záleží jen na vaší fantazii. Scorsese si rád hraje s divákami. Líbila se mi scénka s výběrem zbraní a hned od ní začíná nový příběh. Najde se tam i pár výbornejch hlášek (Bude to fungovat?-Už jsem to dělal stokrát.-Ty už jsi to někdy dělal?- Jo, neboj se.-Kdy naposledy?- Ještě jsem to nedělal.). Robert de Niro vypadá z určitých pohledů jako Tobey Maguire z Spider-mana. Scénka v obchoďáku mě zcela překvapila. Travis je teď zcela jinej posedlej zbraněma a touhou vyčistit město špíny. V určitých místech mi to připomíná film Leon. A posledních 10 minut už je z Travise vykonavatel spravedlnosti. (09.03.2004)

Scénář: Paul Schrader .. Ulice New Yorku jsou hodně špinavé. A někdo je přece musí pročistit.. Nejen tohle zatěžuje mysl válečného veterána Travise Bickleho. Obyčejného člověka s (ne)obyčejnými problémy. Žije totiž sám v bytě, své potíže s nespavostí řeší nočním taxikařením či v porno kině a vše si zapisuje do deníku, aby udržel svoje myšlenky pohromadě. Filmařsky velmi poutavá studie člověka a okolních vlivů, které mu nevědomky udávají směr jeho cesty. Sugestivní, syrové drama o člověku, jenž se rozhodne místo pozorování okolí také něco udělat a vyřešit.. Všechny scény, byť mohou některé vypadat zbytečně, dostávají dříve či později své opodstatnění a je zde i pár takových, na které se nezapomíná. Osobně se mi nejvíce líbilo, včetně závěru, Travisovo navazování vztahu s Betsy. Tím se dostávám k postavám a jejich hereckým představitelům. Ano, je to koncert, zejména věhlasný Robert a mladičká Jodie doslova prozáří každý záběr, ale zaujmou i vedlejší postavy. Velkou zásluhu na tom má režie. Scorsese a jeho práce je výtečná a na neskutečně vysoké úrovni .. to se přitom jen zahřívá, neboť vrchol jeho kariéry teprve přijde! 90% ___ Viděno též na plátně - 46. MFF KV. (09.01.2006)