Město andělů

Tenhle film mě rozžhavil do běla. Prvně jsem nechápala Nicolase, pak jsem nechápala Meg, pak jsem zase nechápala Nicolase a pak, když jsem se uklidnila, po nějaké době jsem nechápala už vůbec nikoho. Proč se proboha na něco dívám 114 minut, když pak mám chuť tu televizi prohodit oknem. Skutečně, zážitek jen pro silné nervy. (21.10.2010)

Nudný film a od toho se odvíjí i moje nízké hodnocení. Nějaká souhra mezi ústředním hereckým párem Cage & Ryanová je patrná, ale ostatní je na usnutí. Film inklinuje k mnoha žánrům a to není taky dobře. Když ho mám totiž někomu popsat dost váhám kam ho vlastně zařadit. Je tam něco z romantiky, něco z hororu, něco z dramatu, něco z psychologického žánru, ale právě jen od všeho trochu a s tím mám problém. Film prolétává žánry tak neosobně a bez jasného cíle až jsem jeho nedůraznost oslovit mě v širším záběru nakonec pojmul jako povrchnost, které sice snaha nechyběla, ale co naplat když jsem se nebavil a fakt nudil. Nedotažený film ve všech směrech, ale jinak to ani dopadnout nemohlo, když se tomu nedal jednotný a pevný ráz a jen se andělsky poletovalo vzduchem a navíc bez křídel. 40% (04.03.2012)

Sentimentální příběh, jehož největším mínusem je častá hra na city, ze které se cca po 45 minutách vytratí šarm a hloubka. Poté už mi celý ten sled romantických výlevů neříkal téměř nic. Nick s Meg mi přišli standardní a hudební kompozice na mě působila až příliš obyčejně. Jedno se ale filmu musí nechat. Málokterý je obdařen tak uklidňujícím dojmem jako právě tento lék na nervy. (06.03.2012)

Film, na který se moje maminka odmítá podívat znovu, protože ji závěr vždycky rozpláče. Pointu jsem tedy znala už dlouhá léta před prvním zhlédnutím a chtěla jsem si užít i zbytek romantického příběhu, jenže tu zamilovanost jsem bohužel věřila pouze jednomu z páru. Cage se do role roztomilého anděla Setha hodil, Meg Ryan její křehké hrdinky moc nežeru. Hudba ale byla nebesky krásná. (04.02.2020)

Když jsem tento film viděla poprvé (což bylo už relativně dávno), docela se mi pro svůj námět a atmosféru (myslím ve scénách s anděly) líbil - jenže jak už jsem napsala - to bylo dávno. Za pár let jsem totiž zhlédla klenot jménem Nebe nad Berlínem, a veškerý můj, byť jen nepatrný obdiv Města andělů, byl ten tam! Amíci z toho udělali prachsprostý romantický doják téměř bez jediné špetky filosofie originálu, o atmosféře ani nemluvě! I když - dalo by se říct, že je to vlastně spíš klad tohoto filmu - jsou to takové Wings of Desire převedené do skousnutelného formátu pro naprosto nenáročného diváka. Ovšem tak docela to také není pravda - v MA je totiž většina věcí natočena dost jinak (je to přeci jen Hollywood...a nemůžu si pomoct, ale ta nádherná majestátní Berlínská knihovna by si o tu zde zobrazenou ani neotřela boty!) - ale hlavně konec je naprosto jiný. [Kdo neviděl oba filmy, dál nečte!] Zatímco v NNB vše skončí happyendem, v MA umírá hlavní ženská postava - což se mi tu naopak vyloženě líbí. Je to takové "nehollywoodské" - i když na druhou stranu je to vlastně možná docela vypočítavý záměr tvůrců - přitáhnout osoby ženského pohlaví, donutit je vybrečet se z podoby a pánům tak dát šanci je utěšovat - no, taky možnost. Cage mi tu kupodivu tolik nevadí a anděla, který je ze všeho - pro nás obyčejného a obvyklého - věčně na větvi, ztvárnil (dle mého názoru) docela věrohodně (srovnávat s originálem bych si samozřejmě nikdy nedovolila!). . . . . Stručně, jasně, výstižně: nenáročný romantický slaďák s dobrým námětem, který je zde však jaksi bezpředmětný, neboť jde o remake - skvostnému originálu nesahá ani po kotníky! (17.04.2006)