Kubrick o Kubrickovi
Kubrick par Kubrick
Kubrick by Kubrick
Režie:
Gregory MonroKamera:
Radosław ŁadczukHrají:
Stanley Kubrick (a.z.), Michel Ciment (a.z.), Malcolm McDowell (a.z.), Jack Nicholson (a.z.), Shelley Duvall (a.z.), Sterling Hayden (a.z.) (více)Obsahy(1)
Americký režisér Stanley Kubrick byl známý tím, že si přísně chránil soukromí a velmi nerad a zřídka hovořil s novináři. Přesto se našel jeden filmový kritik, který měl ke geniálnímu tvůrci snímků jako 2001: Vesmírná odysea, Osvícení či Mechanický pomeranč stálý přístup. Francouze Michela Cimenta si Kubrick našel sám v polovině sedmdesátých let. Líbilo se mu, co napsal o jeho dosavadní tvorbě, a rozhodl se, že se s ním bude scházet a poskytne mu rozhovor. Ty nakonec vznikly hned tři, a to v rozmezí let 1975 až 1987. Ciment je použil při psaní knihy o Kubrickovi, ale po letech se staly také zvukovým základem dokumentárního filmu, který dnes uvidíte. Rozhovor je doplněn o ukázky z filmů a jejich natáčení, o vzácné archivní záběry z režisérova soukromí a o rozhovory se slavnými herci, kteří v jeho filmech hráli: s Tomem Cruisem, Nicole Kidmanovou, Jackem Nicholsonem, Malcolmem McDowellem a dalšími. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (25)
Kubrick za 40 let natocil jen 13 filmu. Tento dokument je pomaly a meditativni. Reziser mluvi o svych umeleckych postupech , fascinaci jistymi vecmi a o vztahu se svymi herci. Je vzacne ho slyset mluvit a jeste vzacnejsi , kdyz mluvi o vlastnich myslenkach a vyzvach je dat na platno. Nerika nic prekvapiveho a uz vubec ne neco o svem zivote. Cekal jsem hlubsi vypraveni. Nikdo se ho nezeptal na vyznam jeho filmu a jejich umeleckou hodnotu. Jeho skalni fanousci budou jeho morseovku urcite zdatne dekodovat ()
Od Kubricka jsem viděl sice jen tři filmy - Stezky slávy, Barryho Lyndona a Osvícení - nicméně vzhledem k tomu, že jich za svůj život natočil "jen" třináct, tak jde téměř o čtvrtinu jeho tvorby - a jelikož mě tyto tři mnou zhlédnuté filmy nadmíru zaujaly, nechtěl jsem si nechat ujít portrét autora, který se konstantně vyhýbal rozhovorům a interpretacím svého díla. Dokument umným způsobem kompiluje úseky z Kubrickových filmů s archivními rozhovory s tvůrci, kteří se na těchto filmech podíleli, přičemž do toho zaznívá hlas samotného režiséra odpovídajícího na otázky Michela Cimenta. O perfekcionismu, vysokých nárocích na spolutvůrce a vizionářských postupech při natáčení filmů jsem věděl, ale i tak jsem byl informačně obohacen o nejeden nový poznatek. Líbilo se mi, jak byly jednotlivé sekvence prokládány záběry z místnosti, jež fungovala jako jakási úložna artefaktů z Kubrickových filmů. Úplně mám chuť si pustit některý z těch zbývajících deseti filmů! ()
Prierez Kubrickovej kariéry a jeho vyjadrenia k jednotlivým dielam. Bol to iste režisér par excellence, ktorý mal oko a ktorý si dával záležať na stopercentne vykonanej práci. V tomto veľký obdiv. A celkovo sa mi páčil aj tento dokument v tom, že prináša tú atmosféru, ktorú celý život on sám vyjadroval. Temnú stránku, ten záujem o pochmúrnejšie veci, jeho inklinovanie k psychológii a nevľúdnym stránkam ľudskej povahy. Veď sám sa k tomu priznal prisvojujúc si výrok: "Radšej vládnuť v pekle ako slúžiť v nebi." Kto vie, či toho výroku tak trochu aj neľutuje. ()
Dokument o Kubrickovi potvrzuje, mimojiné, následující hlášku: "The myth about Stanley Kubrick is that he wanted perfection and that that was the reason that he often made 50 attempts to shoot a scene. But in fact, the only reason he did this was maybe during that 50th time something would go wrong. That was what he wanted to use. It might be a form of perfectionism as well, but not the common kind." - Chris Cunningham ()
V rámci projektu Tady Vary před filmem promluvil dramaturg festivalu, který nám popřál, abychom se o tvorbě geniálního režiséra dozvěděli spoustu nového. A to se právě v mém případě příliš nepovedlo. Že byl Kubrick tajnůstkář, že byl perfekcionista, se kterým bylo natáčení velmi náročné, že měl pesimistický náhled na svět... To ví snad každý, kdo viděl aspoň jeden jeho film. Skutečně mě tedy překvapila asi jen jedna věc - že (podle Malcolma McDowella) kolikrát přišel na plac a ani nevěděl, co se má točit a z velké části spoléhal na náhodu. Jinak jde o působivé obrázky (místnost s artefakty z Kubrickových filmů) - ale aby taky ne, když dáte dohromady výjevy ze třinácti mimořádně silných filmů, včetně sugestivní hudby. Řekl bych tedy, že co je na tomto dokumentu famózní, je od Kubricka. Monroova práce mě kvůli nekoncepčnímu skákání mezi filmy, zbytečným informacím (názory A. C. Clarka na budoucnost lidstva nebo Toma Cruise na monogamii?) a prakticky úplnému ignorování některých snímků (Lolita, Zabíjení) vlastně příliš nenadchla. ()
Reklama