Irma Vep

Variácia na tému: film o nakrúcaní filmu. Neurotizovaný štáb, ázijská herečka–fetišistka fixovaná na tesný latexový úbor, depresiami zmietaný režisér, roky točiaci priemernosti a vezúci sa na vlne sľubných prvotín. Nápad, ktorý ho má vrátiť na umelecké výslnie je remake podľa úspešnej nemej série „Les Vampires“ od Louisa Feuilladeho z r. 1915. Väčšina štábu sa prispôsobila pracovnej disciplíne diktovanej momentálnym rozpoložením režiséra. Vzájomné vzťahové problémy im tak zapĺňajú čas vyhradený práci. Chaotickosti, neukotvenosti a fáze v stave zrodu sa prispôsobil aj samotný film. Scény sú epizódne roztrúsené, prebieha sa zo štýlu na štýl, vedľajšie obsadenie je nevýrazné a dej často zabŕda do podružností. Veru žiaden filmový zázrak. Maximálne niekoľko tajomným prísľubom dýchajúcich obrázkov („lúpežná výprava“ herečky, záverečné premietanie) + zaujímavo obsadené hlavné úlohy (Maggie Cheungová hrá samu seba, Truffautovo herecké alter ego Jean-Pierre Léaud hrá režiséra – zrejme projekciu samotného Assayasa). (18.01.2006)

Inteligentně vystavěná variace na Truffautovu Americkou noc (a podobné filmy o filmu) s prvky komedie na způsob Woodyho Allena. Francouzský režisér s geniální, ale těžko předatelnou tvůrčí vizí podléhá hysterickým reakcím a pohybuje se na hraně šílenství, celý štáb je prolezlý korozí vzájemných animozit a herečka – hongkongská hvězda Maggie Cheung – ztvárňuje svoji titulní roli v natáčeném remaku slavného francouzského “seriálu” Les Vampires Louise Feuillaudeho z roku 1915 mnohem lépe a živěji v soukromí během pokoutného dobrodružného podniku za vlahé hotelové noci. Spolu s Demonloverem jsem viděl Irmu Vep po mnoha letech podruhé a mám Olivera Assayase čím dál raději. (12.01.2019)

Vskutku zajímavý pohled na natáčení filmu, na situaci, do které se za život dostane asi každý režisér, na komplexní atmosféru života kolem kamery střídaného s chvilkami oddechu a příjemného posezení s kolegy a přáteli, na herce a na film jako svébytný živoucí proces...Rozdrobenost a částečné rozkouskování "Irmy Vep" do jednotlivých epizod pomáhá divákům (trochu paradoxně) zapojit se do dění a chápat. Chápat, co asi prožívá režisér v období mlh a nejistoty, jak to ovlivňuje štáb, a že točit film je v každém ohledu dobrodružství. "Irma Vep" má ještě jeden trumf - a to touhu režiséra Vidala obsadit do hlavní role Maggie Cheung...Neboť ona je nejen středobodem nepovedeného natáčení a plánovanou múzou vyhasínajícího filmařova talentu, je i postavou, díky které můžeme na vznik filmu nahlížet i z úhlu světové hvězdy, která se na natáčení ocitá vlastně z pouhé zvědavosti a je proto prosta větších ambicí. A přiznejme si to - bez Maggie Cheung by "Irma Vep" nebyla zdaleka tak zajímavá. Při pohledu na ni chápu, proč o ni René Vidal tolik stál - ona je totiž bytostí z jiného světa. V tom nejlepším slova smyslu... (19.01.2006)

Irma Vep je film o smyslu, proč vznikají filmy. Jedná se tedy o velmi paradoxní snímek (rád bych viděl jeho inspiraci - původní film Louise Feuilladea). Nabízí se otázka, proč tedy někdo natočil tento film? Odpověď je možná o pár kapitol dál. O čem dále je tedy Irma Vep? O lidských tužbách, co se nikdy nemohou splnit, o úzkostném stavu při uvědomění si této skutečnosti? Z tohoto pocitu bezmoci a ubohosti ve srovnání s drtivou mocí reality ovšem často plyne inspirace a odhodlání umělců. Nepochopení a beznaděj provází i mnoho režisérů, jejichž vizím svět odmítá porozumět. Nejinak je tomu zde. Hlavní hrdinka (Maggie Cheung, která hraje sama sebe) se coby čínská herečka, obsazená do francouzského filmu "průměrného" režiséra, dostává do komplikovaného soukolí vztahů štábu na natáčení. Potíže začínají už u samotného režiséra Reného (Jean-Pierre Léaud), který je obdařen citem pro pochopení krásy, ale ne talentem pro její zachycení a zobrazení. Od toho se odvíjí celá řada problémů, které nutně zasáhnou každého na pracovišti. Nastává komplikovaný střet zájmů, v jehož středu se nachází právě naše hrdinka, představitelka role odvážné upíří krásky, Irmy Vep. Tady začíná skutečný příběh, který je, jak je nyní patrné, více než o natáčení o lidech a o jejich ubohých cílech a vyšších principech. Mnohé vypráví detailně zaměřená, pohybující se kamera, účelný scénář a výborná práce s hudbou. Ta nezaznívá často, tvůrci rádi experimentují s použitím ticha. Když se dokážete skrze tento způsob vyprávění vžít do chladně vykreslených lidských pocitů a iluzí, dočkáte se i velmi mocné, umělecké a krásné gradace. (16.01.2006)

Osamělost v cizím světě, nepochopení, touha dát průchod tomu, co uvnitř cítíme a vidíme tak jasně...a neúspěch. Vnitřní neúspěch a opět nepochopení. Těžký život dobrodruha, chtělo by se říct. Příběh režiséra Vidala by sám o sobě byl tak leda do artového kina, o to víc vzhledem k úkolu, který se rozhodl přijmout. Irma Vep toho divákovi dává daleko víc než studii osamělosti táhnoucí se paralelně celým filmem. Přináší magii němého filmu, která čiší z ukázek nabídnutých nám k lepšímu pochopení režiséra, a k tomu ještě Maggie, také kouzelnou. Je to právě její postava, díky které se dostaneme do zákulisí a pronikneme k těm vedlejším epizodkám a historkám, malému poznávání lidských povah a osobností, a také k samotnému Vidalovi. Dostaneme nahlédnout do toho, co má dělat "dobrý režisér", po čem údajně volá publikum a jsme o kousek blíž pochopení toho všeho. A pak přijde opět magické finále, silné a mrazivé...na které bych ovšem bez režijních poznámek asi nestačil. Těmi poznámkami myslím onu scénu, ve které asistent režie vysvětluje Maggie "hypnotickou" stránku věci, což je náhodou také scéna, ve které tato paní herečka předvede skvělou etudu strachu a nedůvěry. Až je jednomu líto, že ten film opravdu nevznikl...kombinace klasických scén zvukových (mimochodem Irma Vep má výborně vybranou doprovodnou hudbu), němých a těch čistě Vidalových by měla velkou sílu. Možná. Jisté ale je to, že samotná Irma Vep od Oliviera Assayase ode mě dostane 80% a vznikne další trapné obdivné PS k Maggie Cheung:) PS: Maggie, ještě že jsi se stala herečkou. Budeš nám tak zachována navždy, a to je víc než si zasloužíme;) (12.03.2007)