Režie:
John BoormanScénář:
James DickeyKamera:
Vilmos ZsigmondHudba:
Eric WeissbergHrají:
Jon Voight, Burt Reynolds, Ned Beatty, Ronny Cox, Ed Ramey, Billy Redden, Charley Boorman, James Dickey, Bill McKinney, Hoyt Pollard, Macon McCalman (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Hrůzný víkend na divoké řece... Začátek sedmdesátých let patří k nejlepším obdobím hollywoodské tvorby. Starý studiový systém se zhroutil a k moci se dostala nová generace, jak mezi tvůrci tak i ve vedení velkých filmových společností (proto bývá tato doba nazývána Novým Hollywoodem). Režiséři prožívali zlaté období, neboť jejich vize byla pro film nejdůležitější, což bylo respektováno diváky i producenty. Anglický režisér John Boorman (nar. 1933) se v Hollywoodu uvedl drsnou gangsterkou Bez okolků (1967) a v době největšího rozmachu Nového Hollywoodu realizoval své nejlepší dílo Vysvobození (1972)... Předlohou snímku se stal stejnojmenný román Jamese Dickeyho z roku 1970. Jeho autor nejen napsal scénář, ale také si zahrál v závěru filmu postavu šerifa. Vysvobození líčí nechtěné dobrodružství čtyř kamarádů, kteří se rozhodnou strávit víkend plavbou na kánoích po rozbouřené řece v hornaté krajině na pomezí Georgie a Jižní Karolíny. Jejich výlet divukrásnou a nedotčenou přírodou se však změní v zápas o holý život. Ze čtyř městských hejsků se jen jediný zdá být vybaven k tomu, aby přežil za všech okolností - Ed (Burt Reynolds), který je iniciátorem celé akce, má zkušenosti se životem v přírodě a považuje se za chlapáka (je výborným lukostřelcem). Tím, kdo se nakonec nejvíc zaslouží o přežití, je však přemýšlivý Lewis (Jon Voight), který v sobě najde nečekaný rezervoár instinktů nezbytných pro mezní situace... Snímek byl ve své době diváckým hitem, který byl brán jako standardní dobrodružný snímek o jedné nepovedené exkurzi do přírody. V průběhu let však nabyl na kultovní proslulosti a stal se častým předmětem nejrůznějších rozborů, jež si všímaly především jeho tehdejších souvislostí (válka ve Vietnamu) a existenciálního přesahu. Film byl nominován ve třech kategoriích na Oscara, za nejlepší režii a film (dvakrát John Boorman) a za střih (Tom Priestley). Bez ocenění zůstala fantastická kamera (Vilmos Zsigmond) i pozoruhodná hudba, jíž vévodí upravená verze známé skladby Dueling Banjos, mistrovsky navozující už na začátku filmu atmosféru blížící se katastrofy. V roce 2008 byl film zařazen do Národního filmového registru při Kongresové knihovně ve Washingtonu. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (396)
V sedmdesátých letech se defacto zformoval moderní hororový film. Přestalo se s neustálým předěláváním klasických monster, nastoupily originální nápady a zrodily se nové subžánry. Například slavné Deliverance definovalo hixploitation a stalo se asi nejcitovanějším hororem vůbec. Horror movie of the year ()
„NĚKDY SE MUSÍŠ NEJDŘÍV ZTRATIT, ABYS NĚCO NAŠEL…“ Až někdy s chlapama vyrazím za dobrodružstvím, vzpomenu si na tenhle film. Survivalový dobrodrůžo, který stupňuje napětí, ale je přívětivější než ty hrůzný „vidlácký“ (a jim podobný) filmy. A krásný je, jak to baví i po těch letech! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 1970 napsal James Dickey, neznám. 2.) Zjistím, že podcenit výběr kamarádů se nemusí vyplatit. /// Thx za titule „softitler“. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** ()
Základný kameň hixploitation síce nie je archetypálnou žánrovkou, lebo tu sa iba tvorili kontúry žánru, je to ale surový thriller o strete nafúkaných mešťanov a divokých horalov, bez sympatický postáv, s výdatnou atmosférou Apalačov a úsporným minimalistickým prístupom (takmer žiadna hudba, minimum postáv). Len tie nočné scény sú úplne na palicu. ()
Jó, mezi burany je krásně. Pohostí vás na úrovni jak se sluší a patří, malebná zákoutí osobně ukáží, něco skočného na banjo pro zvednutí nálady zahrají i podomácku pálenou samohonku nalejí. A že jsou nějací divní? Ale jděte, to jsou hloupé předsudky... Až na to, že John Boorman je opačného názoru. A dobře tomu tak, protože výsledkem této jeho xenofobní paronie je zřejmě vůbec nejlepší z filmů spadající pod kategorii "sjedeme si řeku". Přes všechny klady nastane vrchol celého snímku již někdy v sedmé minutě. Což však ani v nejmenším neznamená, že to peklo v druhé části není setsakra působivé. Je a to o to více, že je to až mrazivě uvěřitelné. ()
Došel jsem ke dvěma závěrům. Těmi jsou, že Burt Reynold nebyl vždycky tak marný knírač a že ve 72‘ vznikl za pár šupů film, ve kterém režisér předvedl talent navodit nečekaně hutné napětí. Střetu měšťáků a zatuchlých nevyzpitatelných vesničanů film skvěle naplňuje. Velmi znepokojující a tísnivé okolí skvěle pracuje hned od začátku a atmosféra funguje dokonce tak dobře, že si dokážu vychutnat každou vteřinu ticha, kdy na sebe upocené postavy jen zírají. Ani bych neřekl, že jde o horror jako o thriller, protože hlavní zážitek plyne hlavně ze strachu a obrovské nervozity z existenčních rozhodnutí a skrývání pravdy. Je to radost sledovat film, který i ne nijak extra nápaditým scénářem a jednoduchostí dokáže tolik říct. Že je střet s usedlíky přetrvávajícím problémem dokáže Jezero smrti. Alternativa: Eden Lake, Straw Dogs. ()
Galerie (59)
Zajímavosti (35)
- K filmu byl vydán i soundtrack, nebo spíše výběr těch nejlepších instrumentálních skladeb pro banjo a kytaru. (Primus tesla)
- Retardovaný chlapec s banjem ve skutečnosti neuměl zahrát ani akord. Vše bylo nasimulováno. (zdenur)
- Ve stejné době, kdy Angličan Boorman natáčel v Americe Vysvobození, natáčel Američan Sam Peckinpah, který o Dickeyho novelu také projevil zájem, v Anglii Strašáky (1971). (Matty)
Reklama