Meky

Emocionální portrét zpěváka složený hlavně z jeho vyprávění + lidí, kteří v průběhu jeho kariéry, ale zejména v začátcích, byli právě pro jeho kariéru podstatní. Sem tam doplněné dobovými záznamy, které dobře dokreslují, o čem se právě mluví. Zajímavě z dokumentu vyplouvají i Žbirkovy temné stránky – ctižádostivost a jisté sobectví, což je však u člověka, který se chce prosadit v tvrdě konkureční branži, nejspíš nutné. Všechno tedy ok, až na to, že mi po zhlédnutí dokumentu několik dní zněl v hlavně „Biely kvet“ – a tuhle jeho písničku jsem odjakživa nesnášela! (26.10.2022)

Jak příhodné, že někdo zemře a Netflix mu hned na hlavní stránku hodí dokument o něm. Mekyho jsem si pustila do pozadí, nakonec jsem ale koukala jak na film a pro mě jako člověka, který sice zná jeho písničky, ale už ne tak moc jeho život to bylo přínosné. Nutno říct, že celé je to velmi milé. Člověk pořád tak nějak kouká na ty písničky a nedochází mu, že už mu není 35, ani 45, ale že všichni stárnou, stejně jako my... stará generace kvalitních herců a hudebníků odchází a s nimi i kus našeho dětství a mládí, proto je nám to tak líto. Tenhle pohled na Mekyho ale nevnucuje žádné názory, spíš si tak hezky pomalu plyne. (15.11.2021)

Když v roce 2019 zemřel Gott, tak celé Československo truchlilo. V roce 2021 se situace opakuje, protože po odchodu mnoha hudebních velikánů byl právě Žbirka největší legendou. Paralel s Gottem je navíc pěkná řádka. Zářili v socialismu a dokázali uspět i po revoluci v kapitalismu. Jejich sláva sahala až za hranice. Vyhráli Zlatého slavíka i Bratislavskou lyru. Bavili diváky nejen svým zpěvem, ale i nakažlivým humorem. Oba skolilo vážné onemocnění a odešli předčasně, protože jinak by rozdávali radost na jevištích ještě roky. Dokument samotný je však průměrný. Šafránek sází na zběsilý střih a záběry na mlčící ikonu, ale bojí se kopnout do vosího hnízda. (13.11.2021)

Není to úplně můj šálek té, ale respektuji muzikanty, co do hudby přinášejí osobitost a odkaz. V tomto případě i pokoru a slušnost, čiže věci, co se už moc nenosí a jsou občas považovány spíše za slabost.. Šafránek přišel s portrétem, co odráží lidskost svého středobodu a který může být ve správný (či chcete-li špatný) čas i dostatečně emotivní. Tu hladinu nekritického klidu možná lehce rozčísnou pohledy depešně módního Lučeniče, ale jinak nic nebrání divákovi v aktivaci selektivní nostalgie a návratu do zeme pradávných sĺnk, co na mapách dávno niet.. (15.11.2021)

Šimon Šafránek se spolu se střihačem Šimonem Hájkem dokázali prohrabat archivy a přijít s dalším dynamickým dokumentem s minimem mluvících hlav. Film je ovšem určen jen pro zpěvákovy fanoušky. Pokud jste toho o Žbirkovi věděli tak málo jako já, moc se toho zhlédnutím filmu nezmění a zbytek si budete muset dohledat někde na internetu. (10.07.2020)