Spoutej mě!

Štokholmský syndróm ako vyšitý medzi bláznom a pornoherečkou. Už len toto samo vyznieva tak bizarne, že by som snáď aj iba s touto nápoveďou uhádol, že tvorcom je Almodóvar. Celý ten koncept, že unesieš ženu a násilím ju donútiš zaľúbiť sa do teba, je témou, ktorá by dnes už asi narazila na odpor rôznych feministických hnutí a organizácií na ochranu žien. Almodóvar ale nechce ukazovať násilie ako nejaký oprávnený prostriedok na vydobytie si svojej vôle, je tu naopak silný náznak irónie. Film je v mnohých ohľadoch a sexualitou, pri ktorej rozmýšľate, či to nerobia naozaj, dosť provokatívny, Udeľujem mu silné tri hviezdy (19.06.2020)

Ve Spoutej mě! nám Pedro Almodóvar podává španělskou telenovelu. Ale i tak může vzniknout krásný film. Almodóvar ví přesně, co chce. Jede si svůj příběh, který je stejně dojemně vtipný jako tragický. Film táhne výtečný Antonio Banderas v roli ukázkově narušeného jedince Rickyho. Victoria Abril pak představuje bývalou pornoherečku Marinu okolo níž se celý příběh točí a vedle Banderase rozkošně ladí. Poetiku poté vytváří Morriconeho hudba (zejména v závěru filmu). Spoutej mě! je vskutku typický Almodóvar: pestrý, nekonvenční, provokativní, černohumorný. Finále, kdy se z filmu stává prosluněná romance, je opravdu španělsky laděné. Spoutej mě! je velice zvláštní snímek, ale zvláštnost a genialita si meze nekladou a Pedro Almodóvar mi dokázal, že opravdu umí. Je to specifický tvůrce a velký vypravěč. 70% a krásné čtyři hvězdičky.. (11.02.2019)

Když do něčeho vložíš srdce a ptáka, je to vždycky osobní. Jeden z nepovedenějších Almodóvarových filmů [o filmu]. Obligátně nepůvabná Victoria Abril, ibersky nevzhledná sestra Scarlett Johanson, čelí poněkud nevybíravým námluvám "šílence" Antonia Banderase. Španělský telenovelař s dobrým vkusem provede diváka příběhem od klasického úvodu, prolnutého s natáčením thrillerového spin-offu, k vyvrcholením, která v kinematografii nemají obdoby. Almodóvar, po všech stránkách na vrcholu (ty nápady! ty barvy! ta kamera!), spojil tentokrát síly s bratrem kýči Ennio Morriconem. Těžko si představit někoho, kdo by stejně jako on dokázal v jediném motivu přirozeněji sloučit atributy thrilleru a melodramatu. Dokonalém zmatení žánrů umocňují zázračně nerušící komediální scény, jako když Banderasův únosce nakupuje v lékárně lepící pásku a přímo před drogistou zkouší, která bude komfortnější na ústech; když drogoví dealeři řeší volby nebo když náhle sledujeme vložený reklamní spot, zobrazující německé důchodce, kteří v mládí (= v nacistických uniformách) sjednávají penzijní připojištění. Nepamatuji se, že bych se u nějaké Almodóvarovy ne-komedie smál nahlas. Skvělý film. (28.06.2020)

Spoiler. To, že v citoch netreba hľadať logiku, je mi jasné. Ale tento vzťah bol aj tak príliš zvrátený. Bývalá pornoherečka a narkomanka podľahla zvodom svojho únoscu. Ok, divné, ale beriem. Skôr mi prišlo neuveriteľné, že jej to po chvíli schválila aj sestra, ktorá dovtedy na ňu dávala pozor. Pár scén bolo zapamätaniahodných, ale samotnému príbehu moc neverím. (23.06.2016)

4,5*/5 Pedro, ty starý úchyl, ako to robíš? Najväčšia sranda je v tom, že tá zdanlivá inakosť a možno pre niekoho zvrátenosť, je svojim spôsobom absolútne prirodzená a snáď nikto nevie ľudské vášne zobraziť tak dokonale a zanietene ako Almodóvar. Ako je už zvykom, herci boli výborní (ústredná dvojica fantastická), farby len tak hýrili, príbeh opäť pútavý a opäť živočíšne ľudský, výborná hudba (Ennio Morricone), množstvo podstatných pekných detailov, sex a nahota mali svoje absolútne opodstatnenie... Keby sa ma niekto opýtal, o čom bol film Átame, tak jednoducho poviem, že (zas) o Láske. Vo všetkých jej podobách krutých aj radostných, ktoré sa nevyhnutne doplňujú. Oceňujem originalitu príbehu a jeho podanie, aj keď to už je u tohto skvelého španiela tak trochu samozrejmosť a zároveň trademark. Laťka je vysoko (Hovor s ňou, Všetko o mojej matke, Zlá Výchova) a preto plný počet tentokrát nedám. Ale aj tak je to vlastne jedno, lebo Almodóvar hrá úplne inú ligu, mimo nejakých zbytočných porovnaní a hodnotení...Jeho filmy sa musia jednoducho prežiť. Tí čo to prežiť vedia, rozumejú predpokladám aj tomu čo hovorím:) (05.01.2010)