Gigant

Na tak dlouhý film to nebylo špatné. Občas se to samozřejmě malinko táhlo. Bylo tam pár úsměvných částí, které úsměvné být neměli, jako simulované pozadí za autem nebo hluboko posazený klobouk Jamese Deana. Nejvtipnější bylo, když Hudsona podrželi jeho vlastní přátelé, aby mu mohl dát Dean nakládačku. Ale je to hodně starý film a i tak se na něj dá dobře dívat. (11.06.2015)

Film opravdu gigantických rozměrů. Nejenom svou stopáží, ale i velkolepou výpravou (taktéž výměrou pozemků rodiny Benedictů). Představuje i Jamese Deana v jeho poslední roli … nebudu zastírat, že jsem "Giganta“ chtěla vidět hlavně kvůli němu. Nezklamal - rozporuplnou postavu nešťastného Jetta Rinka si zahrál se zápalem, s pokorou a s odzbrojující bezprostředností. Velká škoda, že nedostal víc prostoru ... a především - že jeho kariéra tak předčasně a tragicky skončila. První polovina snímku mě chytila za srdce víc - je dramatičtější a ucelenější. Poté, co příběh z ničeho nic přeskočí poměrně dlouhý časový úsek, není už tak kompaktní. I když přihlédnu k tomu, že doba se změnila, děj je náhle nad očekávání smířlivý a rozdrobený velkým množstvím malých epizod - ale pořád zůstává obsáhlým epickým vyprávěním, které se s přehledem drží vysoko nad průměrem, k čemuž velkou měrou přispívá i herecké umění všech protagonistů. (07.04.2011)

Přes doslova gigantickou stopáž jsem se ani chvilku nenudil. James Dean je skvělý, tenhle film si po herecké stránce ukradl pro sebe (a to hraje vedlejší roli). Jenom je škoda že v té době neuměli lépe udělat vrásky, protože ač herci hrají výborně, tak občas vypadají směšně když mají být třeba 60 let staří a mají jenom prošedivělé vlasy a obličeje jako za mlada. Ale to je opravdu jenom detail. Jinak je to vynikající film. (06.03.2008)

,,DNES PLATÍ ČO JE VEĽKÉ, TO JE STARÉ." ,,TAKŽE VEĽKÉ UŽ NIE JE DOSŤ DOBRÉ?" __ ... alebo inak povedané, čo je veľké, to je staré a už neaktuálne; je jedným z leitmotívom filmu, ktorý nachádza uplatnenie aj v súčasnosti. So sledovaním Obra som kvôli jeho obrej dĺžke otáľal veľmi dlho, napokon som ho zhltol ako malinu na dve pozretia, pričom bez prerušenia by som nemal problém pozrieť si ho na jeden záťah. Natoľko ma zaujal. Veľké epické rozprávanie o tom, ako sa z upachtených rančerov stali ropní magnáti a vážení občania nepochybne vie o diváka vyvolať asociáciu pôsobiacu prequelom k Dallasu. ,,Obor" sa však ako trojgeneračná rodinná sága, ktorá sa vo vedľajšej dejovej línii zaoberá otázkami rasizmu a vykorisťovania menšín, čo v čase vzniku filmu mohlo vyvolať toľko kontroverzie, že sa akademici rozhodli prisúdiť mu Oscara iba za réžiu a uprednostiť tak nekonflitkný a trocha komediálnu Cestu okolo sveta za 80 dní, ktorá zobrala cenu aj za najlepší adaptovaný scenár (!). Ikonický je film aj vďaka poslednej úlohe Jamesa Deana v dospeláckej úlohe, do ktorej však úplne herecky nedorástol. Film je obrazovo naozaj krásny a pokiaľ si ho v budúcnosti ešte raz pozriem, dúfam, že to bude na Blu-ray a na čo najväčšej možnej obrazovke (1103. hodnotenie, 99. komentár k filmu) (30.06.2021)

Ak by som mal vybrať pre dnešného mladého diváka niekoľko filmov, ktoré všetkými svojimi filmovými prostriedkami najlepšie charakterizujú knematografiu 50tych rokov, Gigant by bol určite v prvej päťke. Mohutná rodinná sága, ktorá výborne charakerizuje americkú spoločnosť. Rodina, vlastenectvo, tradícia armády, obrovské ranče, otázky osídlovania na úkor pôvodného obyvateľstva, ropa, americký podnikateľský sen a v neposlednom rade rasizmus. Ten je tu podávaný štýlom, ako keby bol už v dobe natáčania v Amerike minulosťou, pritom M.L.K. ešte dávno nepovedal to, čím spustil v tejto oblasti revolúciu. Tým je Gigant pre mňa najrevolučnejší. Odpovedá na otázku, čím si Elizabeth Taylor podmanila publikum a prečo mladí milovali Jamesa Deana. Gigant má postavy, pri ktorých budete zmätení so sympatiami a antipatiami voči nim, najmä v momentoch, pri ktorých musíte svoje dovtedajšie postoje prehodnocovať. Možno je to jediný film svojej doby, ktorý ukazuje neprikrášlene negatíva obrovského bohatstva, čiže dosiahnutia amerického sna a jeho dopadu na psychiku citlivého človeka v podobe alkoholizmu a samoty. Je to film podobný rovnako výbornému Sirkovmu Written in the wind z toho istého roku a určite z neho čerpal Anderson v There will be blood. Tie tri a štvť hodiny možno neutečú ako voda, ale určite ako rovnako tekutá, ale trochu hustejšia ropa. (13.02.2013)