A Place in the Sun
Miesto na výslní
Režie:
George StevensKamera:
William C. MellorHudba:
Franz WaxmanHrají:
Montgomery Clift, Elizabeth Taylor, Shelley Winters, Anne Revere, Keefe Brasselle, Fred Clark, Raymond Burr, Herbert Heyes, Shepperd Strudwick (více)Obsahy(1)
Slavná filmová adaptace Dreiserovy Americké tragédie.
Příběh George, mladíka z chudých poměrů, který dostane práci v továrně bohatého strýce, a když se naskytne šance společenského vzestupu, obětuje lásku tovární dělnice ve prospěch vztahu k bohaté dívce.
(oficiální text distributora)
Recenze (80)
,,V AKEJ OBLASTI PRACUJE VÁŠ MANŽEL?" ,,JE ELEKTRIKÁR." ,,TO NIE JE AŽ TAKÝ ZLÝ OBOR. JE NABITÝ PRÍLEŽITOSŤAMI." __ Trvalo mi viac než štvrť roka odkedy som si nahral tento film v TV a konečne pristúpil k jeho pozretiu, napriek tomu, že pozitívne hodnotenia užívateľov predpovedali nadpriemerný filmový zážitok. A naozaj, George Stevens nakrútil vynikajúce, od začiatku pútavé, takmer nadčasové dielo, ktoré je pritom pozoruhodným a konzistentným spojením viacerých žánrov. Začína ako romantická dráma, kde láska musí prechádzať kamenistou cestou sociálnych rozdielov, aby sa pretavila do temného trileru (bol by som zvedavý, ako by celú túto časť filmu nakrútil Hitchcock) s následným posledným dejstvom súdnej drámy a konečného rozsudku. Atribútov typických pre noirové dielo je vo filme minimum, Taylorka napriek všetkým predpokladom byť plnokrvnou famme fatale je ,,len" úprimne milujúcou ženou a celú dramatizáciu príbehu tvoria všeobecné spoločenské predsudky nútiace hlavného hrdinu v snahe kariérneho rastu (a svojho miesta na slnku) siahať k morálnemu konfliktu s jednoznačnými následkami. V neposlednom rade má dielo aj silné formálne kvality. Čiernobielej kamere nechýba prelínanie obrazov i sofistikované kompozície obrazu a Waxmanova hudba je niekedy absolútne nenápadná, inokedy zase fantasticky prehlbuje filmovú naratívnosť (keď George počuje o ľudoch utopených v jazere, vďaka hudbe presne vieme, čo si zaumienil) takže aj Oscary boli udelené po zásluhe. Len toho za kostýmy by som radšej vymenil za najlepší film. (289. hodnotenie, 32. komentár k filmu) ()
Nie každý americký sen sa končí happy endom. Niekedy aj americkou tragédiou. Nepoznám predlohu, film som videl 62 rokov po premiére. Rád som sa pozrel na herecké začiatky slávnych a obľúbených hercov. Musím však konštatovať, že Montgomery Clift obe slečny predbehol o konskú dĺžku. Filmu nechýbala temná atmosféra, zvýrazňovanie triednych rozdielov neprekračovalo únosnú hranicu, George Stevens sedel pevne na režisérskej stoličke a keď niekomu prekáža zostručnenie príbehu, nech si prečíta knihu. 600 strán vtesnať do dvoch hodín bez škrtania nejde. ()
Nečekaně zajímavý film. Skvělé obsazení (Clift a Taylorka) táhne především nevšední pojetí charakterů postav a jejich uvěřitelné dilema. Skvěle vystavěná situace tudíž dostává diváka do podobné polohy jako hlavní postavu. Nevíte, jestli hlavního hrdinu odsoudit, anebo pochopit. Opravdu klobouk dolů, že v roce 1951 ožily natolik opravdové a neploché charaktery. 7/10 ()
Jaký je rozdíl mezi Americkou tragédií a Místem na slunci? Asi žádný, jedno se přelévá do druhého a končí týmž. Neubránil jsem se pocitu spřízněnosti George Eastmana s Julienem Sorelem a Meursaultem (měl vůbec nějaké křestní jméno?) S rozdílem snad jen v tom, že oni mluvili stále pravdu a George jen lhal (ale nejenom on!) - to však na věci moc nemění, konec je stejný. Dá porota přednost tirádám prokurátora před sofizmaty obhájce? Ano, připomíná mi to Cizince, ale Cizince mi připomíná teď už skoro všechno. Dále viz Matty, až na to, že moje hodnocení je o 10% vyšší. ()
O čistokrvný noir sa rozhodne nejedná. Príbeh môžeme žánrovo pokojne rozdeliť do zhruba rovnomerných tretín: romanca, noirovo ladená melodráma a súdna dráma. Winters je typovo presná ako ohrdnutá nevesta, Taylor zasa ukážkovo krásna a Clift (ktorý zo začiatku pripomenie Deana), žiaľ, smutne tragický... ()
Galerie (70)
Zajímavosti (6)
- Premiéra filmu se konala v Graumanově Čínském divadle v Hollywoodu 14. srpna 1951 a reakce kritiky i diváků byla jednoznačná – skvělý film. [Zdroj: Jiří Žák – kniha Elizabeth Taylorová – Nebezpečný život] (Pavlínka9)
- Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného románu Theodora Dreisera, kerý byl inspirovaný skutečnou událostí. [Zdroj: Cinema] (Terva)
- Režisér George Stevens nutil Elizabeth Taylor opakovaně skákat do ledového jezera, přestože její matka protestovala, neboť Elizabeth měla zrovna menses. Sara Taylor jako starostlivá matka se údajně bála, možná trochu přemrštěně, že její dcera po té scéně nebude moct mít děti. Nechala proto do dceřiných smluv připsat, že nemusí první dva dny menstruace pracovat, a klauzule zůstala ve smlouvách ještě dvacet let. Této klauzule Elizabeth Taylor také později využívala v natáčení velkofilmu Kleopatra (1963). [Zdroj: J. Randy Taraborrelli – kniha Elizabeth] (Pavlínka9)
Reklama