Hudba:
Alex NorthHrají:
Elizabeth Taylor, Richard Burton, Rex Harrison, Pamela Brown, George Cole, Hume Cronyn, Cesare Danova, Kenneth Haigh, Andrew Keir, Martin Landau (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Caesarovy legie – výkvět mocného Říma – vítězí v občanské válce. Další Caesarovy kroky směřují do Egypta, kde právě probíhají spory o trůn mezi králem Ptolemaiem a jeho sestrou Kleopatrou, které se chce král zbavit. Kleopatra zde není a je patrné, že mladého krále zcela ovládá eunuch Pothinus. Caesar ale přijíždí právě proto, aby sourozence smířil a dohlédl na jejich společné vládnutí. Večer se objevuje Kleopatra. Do Caesarových komnat ji tajně přináší její věrný sluha Apollodorus smotanou v koberci. Kleopatra se pokouší Caesara přemluvit, aby pouze ji dosadil na trůn. Caesar skrývá velké tajemství – mívá nepříjemné záchvaty. Ale lstivá Kleopatra se o tom samozřejmě dozví. Caesar si uvědomuje, jak je na cizím území zranitelný. Nechává proto spálit egyptské loďstvo. Bohužel při požáru shoří i velká knihovna. To rozlítí Kleopatru, ale Caesar jí dává najevo svoji převahu i jako muž. Za tento čin je nucen svést první bitvu, ve které vítězí. Mezitím se eunuch Pothinus pokusí Kleopatru zabít. Za tento čin je Caesarem odsouzen na smrt a jeho pán – král Ptolemaios – je poslán do středu svých beztak obklíčených vojsk. Kleopatra je tak Caesarem jako jediná dosazena na trůn a mladý král téměř odsouzen na smrt. Kleopatra a Caesar se velmi sbližují. Ona by chtěla, aby zůstal v Egyptě a odsud společně vládli. Caesar však pomýšlí na návrat do Říma. Nakonec zůstává, protože mu Kleopatra oznámí, že s ním čeká dítě. O tom, že se Caesar v Egyptě oženil a zplodil syna, se dozvídá nejen jeho římská manželka, ale i celý Řím. Ne všichni jsou jeho činem nadšeni. Caesar se loučí s Kleopatrou a odjíždí do Říma, kde chce vše připravit k tomu, aby i ona se synem mohli vyrazit za ním... (TV Prima)
(více)Videa (4)
Recenze (265)
Takmer 60 rokov starý film tak ohúril svojou výpravou, že pre mňa predstavuje nový level veľkoleposti. Plus fakt, že 4 hodiny nenudili, či pridaná hodnota v postave Richarda Burtona. Ten mi totiž prišiel na vojvodcu nesmierne vzťahovačný a trucujúci, čo by som ešte pred 2 rokmi označil ako nezmysel, ktorý je príliš pritiahnutý za vlasy, aby som ho veril hoci aj reálnej postave Marca Antonia. Dnes mi to však pripomína plačka Matoviča. A Kleopatra bola drahá nevesta, podobne ako mafiánsky poskok na čele nášho parlamentu. Inak Elizabeth Taylor tiež výborná. Jej posledné slová mali filozofickú hĺbku, vďaka ktorej som si znovu spomenul, že sledujem film antických rozmerov, nie slovenskú politiku v historických kulisách. ()
Historický velkofilm, jenž má jedinou slabinu ve svojí délce, ovšem rozsáhlost období, které zpracovává, těžko vměstnáme do dvou hodin. Obdivuhodné na tomto snímku je ztvárnění některých scén (např. vražda Caesara), herecké výkony (Kleopatra - E. Taylor, Marcus Antonius - R. Burton), hudba a davové scény. V paměti divákovi jistě zůstane i velkolepý příjezd Kleopatry do Říma. Plné hodnocení teda nedávám skrz stopáž, v níž bylo více hluchých míst. ()
Dokonalé a, predpokladám, aj úprimné svedectvo o živote samoľúbej egyptskej kráľovnej, ktorá prostredníctvom neustálej angažovanosti v politike túžila dosiahnuť nemožné. Možno by sa jej to aj podarilo, keby...?.......... Elizabeth Taylor a jej poňatie Kleopatry nemohlo dopadnúť zle a s touto tváričkou si ju snáď budem pamätať navždy. Všetky technické elementy - impozantná výprava, hudba, vizuálne efekty, kostýmy, no najmä úchvatné prenesenie diváka do dôb starovekého Ríma a Egypta - boli splnené do bodky a ja som mala pocit, že paláce a uličky pre mňa nie sú nedosiahnuteľné. Na rok 1963 veľkolepá technická a obsahová udalosť, ktorá si zaslúži nestarnúci obdiv aj súčasných divákov. ()
Uvažovala jsem sice o pěti hvězdičkách, ale vzhledem např. ke Quo vadis (1951), které se mi více vrylo do srdce (a do paměti), jsem to nakonec neudělala. K výpravě netřeba dalších slov, snad jen, že možná i díky ní a penězům určených pro film, tady dostala historie pěkně za uši, takže po historické stránce byla ta televizní Kleopatra s Zanem, Daltonem a Leonor Varela, mnohem lepší. Elizabeth Talor sice už není tak krásná jako v Ivanhoe (1952), ale je pořád kočka a její herecký výkon je zde lepší, než byl v něm (z ozdoby se stal hlavní tahák). Richardu Burtonovi (což je sice s podivem, vzhledem k jeho způsobu života, ale je to tak) těch 10 let od filmu Roucho (1953) prospělo, jelikož tam mě nezaujal vůbec ale vůbec ničím, (a vzhledem už vůbec ne), tady se dá říci, že zestárl do krásy... :-)) a jejich vzájemný vztah, který se promítal i na plátno, jsem opravdu sledovala se zájmem. Co se týče Rexe Harrisona v roli Caesara, líbil se mi mnohem více než třeba Timothy Dalton a chci se zeptat, jakou že angličtinou, by podle toho, kdo to kritizoval (jo, Oskar), měl Caesar vlastně mluvit? O své latině (pravděpodobně té v Zápiscích z války galské – mimochodem velmi nudné, ale z hlediska místopisu, místních zvyků, etc. velmi poučné) se vyjadřoval sám, že je kritizována jako „vulgární“ (tj nespisovná, podle mě byl ale celkem slušný stylizátor :-)) ), takže i když byl aristokrat, asi by nějaký přízvuk nevadil (rozhodně ne jeho legiím). Kdysi jsem z filmu byla nadšená, dnes mi nejvíc v paměti utkvěly jen vztahy mezi výše jmenovanými a ten triumfální vjezd Kleopatry do Říma, který mi ale připadal příliš dlouhý a pompézní, snad proto, že ve skutečnosti měl být oslavován spíše Caesarův triumf nad Egyptem (Arsinoe a Ptolemaios), Pontem (Farnax II.) a Numidií (Iuba I.). Z druhého dílu potom (krom milostného vztahu Kleopatry a Marca Antonia) Kleopatřina zlatá loď u Tarsu, zpackaná bitva u Actia (vést námořní bitvu jako pozemní chm, chm, chm, mrkev v zimě... aneb jak je důležité míti Agrippu, či spíše - můj milý Marcu, moudrý člověk se může zamilovat jako blázen, ale ne jako hňup), nehynoucí láska až za hrob a věčný chlad Gaia Iulia Caesara Octaviana. ()
Moc lásky a láska k moci. Filmové bakchanálie, které kromě 40 míčů taky stály hodně času, nervů a zdraví. Stoly se pod to vizuální krásou prohýbaly, ale že se člověk za ty čtyři hodiny žárlení a politikaření najedl, to nemohu říct.. Jinak Římský senát hrozný. Narval bych je do mišelinky tahat pneumatiky, hajzly intelektuálský. Docela by mě i zajímalo, jestli Marcus Antonius při bitvě u Actia velel ze své lodi s číší vína v ruce a nebo Richard Burton lil i z rekvizit.. ()
Galerie (193)
Zajímavosti (42)
- Elizabeth Taylor si o milionový honorář řekla náhodou. Producent Wanger jí telefonoval na natáčení filmu Suddenly, Last Summer (1959) – film natáčel režisér Mankiewicz, který na postu režie později převzal i natáčení Kleopatry. Telefon zvedl tehdejší manžel herečky, zpěvák Eddie Fischer. Elizabeth Taylor sarkasticky prohlásila, ať producentovi vyřídí: „Jistě, řekni mu, že to udělám za milion dolarů“. Taylor měla pro natáčení dvě podmínky: aby film byl natáčen mimo USA a aby byl natáčen ve formátu Todd-AO. Tento velkoplošný formát vymyslel její předchozí manžel a technický inovátor Michael Todd, který zemřel při letecké nehodě roku 1958. (TroiMae)
- Roli Marka Antonyho měl původně ztvárnit Stephen Boyd. (Coldrex)
- Elizabeth Taylor na začátku natáčení trpěla tak moc, že musela být na plac vždy přinesena, přesto zvládla prakticky jen kostýmní zkoušky. V jeden moment se její zdravotní stav tak zkomplikoval, že upadla do komatu – právě tehdy byla provedena akutní tracheotomie v zoufalé snaze zachránit ji život. Po šesti měsících natáčení a útratě 7 milionů dolarů bylo první natáčení Kleopatry ukončeno s výsledkem 10 minut celkově použitelných záběrů. (TroiMae)
Reklama