Nattevagten

„Nechcete sedativa? Budete po nich zpívat hymnu, když se budete dívat na krvák.“ :o) Kdyby se děj v prostřední třetině občas netáhl a tím v některých scénách nerozmělňoval atmosféru nebo kdyby Ole Bornedal naplnil toto místy táhlejší dění i něčím jiným, než neustálým plkáním hlavních postav o sexu, tak by byl Noční hlídač možná dokonalým thrillerem s horrorovými prvky a navrch i zdařilým druhým humorným plánem. Už od začátku s prohlídkou prostředí márnice, zmínkami o divných událostech či záběrem na starou černobílou fotku vzniká mrazivá atmosféra s nejedním zneklidňujícím podnětem. To se pro diváka naštěstí děje ve filmu průběžně v mnoha pocitově úderných scénách samoty na noční vrátnici (červený alarm!) a v poslední třetině film vygraduje nejen do slušného děsivého psycha, ale i do příjemně odlehčeného závěru s metafilmovým pomrkáváním na diváka. Mladý Nikolaj Coster-Waldau už tehdy hodně dobrý, nicméně nejvíc pamětihodnou postavou pro mě v rámci žánru vytvořil Ulf Pilgaard jako komisař nesoucí v sobě esencí vysokého respektu, charismatu, skryté ironie a SPOILER! také uvnitř skrytého zvráceného zla. ... „Už jsi byl někdy zabitý? Hned se vrátím!“ :o) ... Nejen skrze zvláštní smysl pro černý humor jsem si Nočního hlídače poměrně užil. [80%] (05.06.2023)

V roce 1994 natocil do te doby neznamy reziser Ole Bornedal film Nattevagten, v Hollywoodu asi cumeli jak pera z gauce stejne jako ja, zvedli telefon a zavolali mu, jestli by tenhle mrazivej thriller nahodou nechtel natocit u nich s o par milionu dolaru vyssim rozpoctem a hvezdnym hereckym ansablem... no a tak vznikl o nemnoho horsi Hlidac mrtvych. Ovsem tento original zustal neprekonan. Pro mrazeni v zadech pri sledovani v potemnele noci naprosto idealni. [9/10 říjen 2009] (06.10.2009)

Bezchybný thriller, na který by byl Hitchcock pyšný ! Za poslední dobu je tohle jeden z nejvíce edge-of-your-seat thrillerů,co jsem zhlédl. Ole Bornedal, plánuje jako ďábel! Způsob jak vše do sebe hezky zapadá je suverénní. Také film dodává divákovi dostatečnou výživu pro myšlenku, co je fundamentální námět ve spojení mezi sexem a smrtí, mužská tendence sebedestrukce proti jeho instinktům pro přežití a sebe záchrany a mnohem víc. 80% (05.08.2013)

Bohužel jako první jsem viděl režisérův vlastní remake. Těžko pro mne říci, o kolik je původní film lepší nebo horší, jelikož remake téměř doslovně kopíruje první snímek. Moje smůla, možná jsem se připravil o pěkný zážitek. Takhle mohu jen napsat, že jsem se utvrzoval v tom, jaká další scéna bude následovat... (20.04.2014)

Nattevagten vyšlápne skvěle - prostředí márnice, chladné mrtvoly na stolech, "cosi" ve formaldehydu, asi nejhororovější záběr z celého filmu na ztuhlou ruku ( to se vážně povedlo) a pár dalších podařených jednotlivostí, pak přijde krůček stranou a přichází na řadu kriminální zápletka s úchylným vrahem, smutným poldou, smutnou děvkou, málo drsným kamarádem a celé se to nějak zadrhne či spíš rozplizne do ztracena a skok dopředu - gradace děje ( a obzvlášť první osobní setkání s vrahem považuju za vůbec nejvydařenější scénu) a člověk se začne těšit na jistě vynikající finále, které však bohužel ( alespoň pro mne) nebylo vynikající a snad ani jen dobré :( Nechci spoilerovat, ale to co začnou ke konci vyvádět hlavní postavy mi silně připomnělo amatérské herecké představení pro děti mateřskou školou povinné. No nic i přes ten nevydařený konec je Hlídač jedním z těch lepších. (17.03.2012)