Divoká planeta

Genialny snimok. Samotna vizia, bizardnost, originalita a vytvarne spracovanie spolu s hudbou su proste neopakovatelne a ako celok vytvaraju zazitok ktory sa neda zrovnat so ziadnym inym filmom. Mozno to znie trochu cudne, ale pri pozerani filmu som sa citil, akoby som cital knihu. Kedysi som cital vela sci-fi a medzi moje najoblubenejsie patrili tie knihy (ci poviedky), ktore opisovali exoticky zivot na inych planetach. A tento jediny film mi priniesol zazitok zrovnatelny s tym, ktore mi ponukli knihy. Neskutocne exoticky svet, ktory vas jednoducho fascinuje. (ps:. vsimli ste si tu brutalnu podobnost deja s tym z filmu Bojisko zem? Zeby utajeny remake ?:)) (10/10) (29.09.2007)

Úplně vidím, jak měli Topor s Lalouxem na začátku v hlavách hromadu krásně šílených surrealistických výjevů a jak se je urputně snažili poslepovat jakýms takýms dějem, ve finálním tvaru ze všeho nejvíc připomínajícím lehce zmatené, lehce infantilní, tu prorežimní, tu opatrně protirežimní vědeckofantastické (používá tohle slovo vůbec ještě někdo?) slátaniny ze všech koutů socialistického bloku, které jsem jako kluk hltal z dvojbarevných sešitů edice Karavana, když už mě v trafice na rohu přestal zajímat stojan s pohádkami. A scénář není na Divoké planetě to jediné neohrabané – jinak než se shovívavým úsměvem se nedají poslouchat ani křečovité dialogy, které v české verzi (francouzskou bohužel DVD z Levných knih nenabízí) i dobří herci odříkávají mechanicky jako našprtanou básničku, ani třeba vpád „erotického“ funění tenorsaxofonu do jinak čistě space-rockového soundtracku, když dojde na „noc zachování rodu“. A přesto jsou ode mě ty **** pocitově úplně čisté, za čímž je jednak určitě kusanec nostalgie po výše zmíněných rodokapsových sešitech, ale taky neoddiskutovatelné kouzlo výtvarné stránky a „efekt Ikarie XB1“ – jinakost, kterou v sobě mají tyhle staré fláky z dob, kdy sci-fi žánr ještě neměl vyšlapané cestičky a při osahávání možností, co dokáže vyjádřit a jak, popouštěl uzdu fantazii v jistém smyslu mnohem svobodněji než dnes. (05.03.2017)

Divoká planeta je jeden z nejdivočejších animovaných filmů, které jsem měl tu mořnost vidět. Imaginace autorů totiž pryští z každého záběru a pochybuji, zda-li lze toto umělecké podobenství ještě nazývat sci-fi. Zde opravdu každý záběr nabízí něco poutavého nebo alespoň lehce šíleného. A není to dané jen brutální kreativitou autorů, ale i příběhem o boji lidí a drágů, který místy působí osudově a téměř biblicky. Divoká planeta byl pro mne neznámý film, ale po shlédnutí musím napsat, že to byl můj nejsilnější filmový zážitek poslední doby. (15.06.2010)

Po hodně dlouhé době jsem se na ni podíval a...opět nezklamala. Stejně, jako tehdy, výborný film po všech stránkách. Vím, že mnozí vytýkali ne úplně nejlepší výtvarnou stránku, ale mně se právě líbí. Místy až surrealistická fantazie jakoby bez hranic. K tomu vynikající psychadelická hudba a příběh o věčném boji dobra a zla - prostě paráda. Jistě, příběhů o tom, jak se člověk snaží dostat z otroctví, je mnoho. Ale nidky jich nebude dost, dokud otroctví bude existovat. Fascinující výlet do jiných světů, ukázka skvělé české ( československé) animátorské školy! ( a francouzské...) (19.08.2010)

Oslava lidského potenciálu a vlastností, které nás dělají tak úžasnými a zároveň nepřátelskými, v porovnání s nadlidskou entitou, rozměrovou i intelektuální. Animace je jiná, než jsem očekával a přívlastek bych použil snad jedině "svá". Nejde říct, že je úchvatná, ani škaredá, je prostě jiná, ale skvěle využitá pro potřeby "futuristického" světa jiné planety, která zas tak jiná není... stále tu autoři nezašli za hranice oproštění od reality, kterou znají, i když to svým způsobem asi není úplně možné. Metafora, hloubka, cit a jednoduchost, kterou dokáže pochopit jak díte, tak dospělý. Každý si najde něco, pravděpodobně nikdo nebude doslova ozářen dokonalostí, ale bude určitě potěšen zajímavostí. PS: nebýt příjemného pocitu cca týden po shlédnutí, tři hvězdičky by padly jako ulité:) (04.06.2010)