Scénář:
Bráulio MantovaniKamera:
César CharloneHrají:
Alexandre Rodrigues, Leandro Firmino, Matheus Nachtergaele, Phellipe Haagensen, Seu Jorge, Jonathan Haagensen, Douglas Silva, Alice Braga, Gero Camilo (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Cidade de Deus je nejstarší a nejnebezpečnější slum Ria de Janeira, nejbolavější místo metropole karnevalů. Buscapé se zde narodil, aby žil, místo toho je však zavlečen do světa, v němž se jeho nejlepší kamarádi místo s hračkami baví s nabitými pistolemi. Snaží se zoufale zůstat stranou děsivého násilí, které zachvacuje jeho přátele a mění je v mladistvé zločince zabíjející se navzájem kvůli obchodu s kokainem, z nenávisti i z pouhého rozmaru. Před Buscapéovýma očima se chudá čtvrť v průběhu tří dekád - od 60. do 80. let - proměňuje v dýmající bojiště, na kterém si ozbrojené gangy s šokující lhostejností vyřizují své účty za bílého dne. Buscapé vidí umírat nevinné i ty, které obdivoval a miloval. Jedinou jistotu ve světě každodenního krvavého násilí pro něj začne představovat fotoaparát, kterým začíná dokumentovat městskou džungli kolem sebe. Začíná chápat, že přežít může jen útěkem do normálního světa - za hranice čtvrti, kterou má rád jako svůj domov, ale kterou nenávidí jako hrob nevinnosti, naděje a lásky... Fernando Meirelles debutuje strhujícím dramatem inspirovaným skutečnými osudy. Vyprávění o dospívání ve stínu smrti připomíná formální brilancí filmy Quentina Tarantina či Martina Scorseseho. Syrovou autenticitu zvyšuje obsazení neherců a skutečných obyvatel slumu do řady hlavních rolí. Snímek si získal mezinárodní uznání včetně devíti ocenění na MFF v Havaně a ceny Vision Award na MFF v Torontu. Byl úspěšně uveden na řadě mezinárodních festivalů. Získal nominaci na Zlatý glóbus jako nejlepší zahraniční film roku a jeho režisér byl oceněn nominací na Evropskou filmovou cenu Felix. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (998)
MĚSTO BOHŮ je mrazivým příběhem o latinskoamerických dětech. Přesněji: o dětech z generace no-future, které umí sotva číst (a to v tom lepším případě), vyrovnanosti a jakési životní moudrosti pobrali povětšinou nanejvýš tak, aby zmákli práci s kvérem a jejich matkou/otcem a učitelem se stala ulice no, dejte kvér do jejich dětských rukou a udělají vám revoluci. Tu svou, malou, dětskou, ale o to více děsivou a bez ohledu na pražící slunce mrazivou. Tolik námět dle skutečné události. A způsob zpracování? Snímku nechybí věrohodnost, skvěle vystihuje živočišnost a život Rio de Janeira... a bezvýchodnost života v periferii. MĚSTO BOHŮ nepřikrašluje ani nepřehání. Jde prostě o uvěřitelný opus, u něhož si přejete, aby se námětem stala raději noční můra Davida Finchera než skutečná událost. Vše výše uvedené zajišťuje excelentní kamera, hudba, herecké výkony etc. a právem to zařazuje MĚSTO BOHŮ mezi nejlepší světové snímky posledních let. Poznámka: Jojo, zle tam, kde se náladovost a moudrost dětské hlavičky/mladická nerozvážnost stane soudcem a ruce/ručičky dětí nástrojem k vykonání rozsudku. ()
Tenhle film je o realisticnosti, vse ostatni je vedlejsi. Jednak tu mame herce, ktery ani jako herci nepusobi, od toho nejstarsiho dedka po nejmensi dite vsichni pusobi, jako kdyby tam skutecne zily. Dale pribeh. V podstate tu zadnej neni, hlavni postava fotograf Raketa vypravi svuj pribeh a pri tom popisuje zivot v Meste bohu, kde se vlasne vetsinou jen krade a zabiji. Film je skutecne dost drsnej, ani ne tak nakejma zaberama krve, nejaky super krvavy zabery tu moc nejsou, spis de o to, ze tu ma zbran kazdej, i petilety deti a nikdo ji nevaha pouzit. No a posledni, co prispiva k realisticnosti, je kamera. Obcas naka ta vychytavka, ale vetsinou to pusobi, jako kdyby kameraman hodil kameru na ulici mezi dav lidi, takze je vysledek hodne hustej, bohuzel casto taky neprehlednej a zmatenej, ale to k tomu tak nak patri. Co filmu vytknout, jednak je zbytecne dlouhej, ackoliv nijak nenudi a navic je to obcas dost stereotypni. A ackoliv se jedna o zajimavej film, neprislo mi, ze by byl na 5*. ()
Vyjmečné mistrovské dílo, které se dočká skutečného uznání možná až po několika letech. Brazilská "národnost" tohoto filmu je z něj cítit doslova v každé vteřině. Tvůrci se oprostili od typického klišovitého příběhu a servírují nám drsnou realistickou jízdu, kde vidíme krutý život v těch nejdrsnějších čtvrtích Ria de Janeira. Formální stránka je dokonalá. Fantastická ruční kamera, brilantní střih a zvuk. Herci (pro mě neznámí) hrají skvěle a režie je ještě lepší. ()
„Ak si utiekol, dobehli ťa. Ak si zostal, dostali ťa.“ Komplikovaný, ale úžasne energický brazílsky kúsok, ktorý je každým ďalším pozretím pôsobivejší. Množstvo scén sa vryje do spomienok (Beného odchod zo scény, sliepka), scenár ani na okamih nenudí, neznáme herecké tváre podávajú presvedčivé výkony, atmosféra je dynamicky horúca a... a asi milión ďalších vecí. ()
Film ktorý som videl až v roku 2003 a práve preto bude pre mňa filmom roku 2003 Mesto Bohov a nie LOTR : RotK. Realistický pohľad na predmestie Ria s pestrou paletou postáv a postavičiek. Dokonalá a veľmi nápaditá réžia (snáď jediný kto by mohol položiť na Oscaroch Jacksona), šialený strih a temer dokumentaristický prístup. A pozor, hrajú neherci takže sa môžete tešiť na to, že im to zožeriete aj s kopytami. Rozhodne skultovnie hláška " Fajčím, fetujem, kradnem a zabíjam, som veľky chlap" čo by nebolo zvláštne keby to nevyslovil cca desaťročný chlapec. Najsilnejšou scénou je asi tá v ktorej si jedna z postáv má vybrať z dvoch malých chlapcov - jeho rovesníkov jednoho, ktorého zabije. ()
Galerie (56)
Zajímavosti (23)
- Režisér Fernando Meirelles chtěl, aby se na filmu podíleli především neherci nebo profesionální herci, kteří nejsou známí. Jeden z nich byl Matheus Nachtergaele (Sandro Cenoura - Mrkev), kterého si režisér vyhlídnul v divadelní hře, a který se stal těsně před startem natáčení populárním v celé Brazílii díky filmu O Auto da Compadecida (2000). Meirelles byl z toho zklamaný, ale herec ho přesvědčil, že zapadne mezi ostatní a nebude nijak vyčnívat. Aby ho přesvědčil o zájmu o svou roli, odstěhoval se na nějaký čas do skutečného Města bohů, aby se zde připravil na roli. (don corleone)
- Pro režiséra Fernanda Meirellese bylo natáčení obrovským paradoxem: "Natočil jsem film o násilí a chudobě, ale samotné natáčení se ukázalo jako nejšťastnější rok mého života. Místo toho, abych se v saku a kravatě potil na nudných schůzkách s marketingovými manažery a kreativními řediteli, stál jsem v kraťasech ve slumu a hrál si s dětmi. Jejich spontánní nadšení bylo neuvěřitelně nakažlivé. Favely jsou krutá místa, ale právě proto si tam lidé víc umějí vychutnávat život. Osmnáctiletí mladíci beze stopy hořkosti říkaji: 'Vím, že mi už zbývá jen pár let života, tak ať stojí za to.' Není divu, že z favel vycházejí ty nejlepší školy samby. Jsou to ty nejryzejší projevy štěstí z prostého faktu, že jste pořád naživu." (NIRO)
- Celosvětová premiéra proběhla 18. května 2002 na Cannes FF ve Francii. (Varan)
Reklama