Maléna

Moc pěkné, chvílemi jsem dokonce přemýšlel o pěti hvězdách. To hlavně díky samotné Maléně-Monice, kterou jsem až do dneška nemusel. Zde je však tak prudce rajcovní, že není ani příliš namáhavé pochopit hlavního hrdinu. Je tady však jedno velké ale, a to je přílišná zkratkovitost a stručnost příběhu. Některé scény se mi dokonce zdály přímo natvrdo useklé, jakoby Tornatore chtěl co nejkratší stopáž. Těžko říct, jisté však je, že půlhodina navíc by určitě prospěla. Vyjadřovat se k Morricconemu je zbytečné, opět nádherná hudba. Jo, a ještě jedna věc mi neseděla a to scéna lynčování Malény, která v tak příjemném filmu působí jako pěst s navlečeným boxerem na oko. Jakoby režisér parafrázoval podobnou scénu s Řeka Zorby, tam však pasovala o poznání lépe. (22.12.2010)

Co by byla Malena bez Monicy?:) Převážná část filmu je věnována "výšlapům" Monicy Belluci přes město, neustálým obdivným a závistivým pohledům a diskusí o její kráse a osobě. A není divu. Monica je přenádherná žena, obdařena tělem lepých tvarů, bujných křivek a bohémské tváře. Snad jediné, co jsem postrádala, byl nějaký hlubší příběh. Očekávala jsem, že vztah mezi ní a hlavním hrdinou bude více osobnější, nebo mu bude věnováno více prostoru. Atmosféru slunné Itálie a do ní vsazeného příběhu chlapecké vášně, příjemně dotváří hudba Ennia Morriconeho. Čekala jsem toho o trochu více, co se týče stránky příběhu. Ale za Monicu, která je hlavním magnetem tohoto filmu, a za její Malenu, jednoduše nemohu dát pouhé tři hvězdičky. (09.05.2010)

MALENA ve mně vyvolává vzpomínky na AMARCORD. Je to tedy další "vzpomínání na vzpomínání ve vzpomínání". Myslet si, že tu jde o nostalgii za zašlou dobou prvních lásek a zrodu erotického vnímání světa by bylo zpozdilé. Naopak - dětský pohled na mussoliniovskou Itálii činí tehdejší společnost sicilského maloměsta pro vnímavé české oči až úděsně blízkou. Lidská malost je však nejen hrozná, ale i limitovaná; její přílivy a odlivy umožňují vcelku slušné žití i velmi obtížně "skousatelným" lidem. Malenina krása je závojem, do nějž je to často opakované a právě proto tolik potřebné hodnocení krás, ale zejména bolestí tohoto světa tak palčivě nutné a nenahraditelné. Nesporná krása Moniky Bellucciové činí toto poznání zváště silným a přitažlivým. Právě proto, že ho není nikdy dost. (15.08.2010)

Thx to oli.G se mi dostal do rukou můj první Tornatore. A bylo to první setkání z druhu nezapomenutelných, a to rozhodně nejen proto, že Monica Bellucci má k bohyni prvních chlapeckých lásek tak blízko jako moje přítelkyně k dokonalému zpodobnění štěstí a lásky a vůbec, že ano, co si budeme povídat;) Není ta zamilovanost fajn?:) Hormony holt dělají svoje:)) A dost už o ženách, i když to u Malény asi bude problém...Maléna je po všech stránkách lidský film, skutečně uvidíte všechno co (někdy bohužel) není lidem cizí...italské přístavní městečko za druhé světové války se stává kulisou romantického příběhu tak jedinečného jako je sama první chlapecká láska, která by mohla být tím co kluka mění v muže, ale zároveň neopouští dětinskou rozvernost italského temperamentu, za nímž je schováno cosi co nejde popsat, ale je to v Renatově otci. A jako vždy když se sešli Giuseppe Tornatore a Ennio Morricone, i tentokrát je nejen na co se dívat, ale i co poslouchat...je na čase skončit, stejně se pokouším vylíčit něco co není možné slovy obsáhnout. Takže 100% a dost. (30.04.2005)

Siréna Bellucci lákající i dráždící, sexuální fantazie neznající věkové limity, opakovaná poznání, že lidé jsou kurvy, aniž by se živili prostitucí, maestro Morricone a blažený úsměv na rtu, když se malý Renato ke konci zachová tak trochu jako Rick v Casablance.. Nostalgií provoněná půvabnost. Z časů, kdy to měl na Sicílii jakýkoliv malý fetišista těžší, než velký fašista a podobně jako Benigniho La Vita è bella zahalená do závoje přikrášlených dětských vzpomínek. Že opravdovou lásku zažije jen ten, kdo pro ni trpí, vykreslil Tornatore vášnivě i vkusně a to přitom měl director´s cut už velmi blízko k Tinto Brassovi, tzn. více vzedmutých kalhot na obou stranách plátna.. (13.11.2013)