Režie:
Giuseppe TornatoreScénář:
Giuseppe TornatoreKamera:
Blasco GiuratoHrají:
Philippe Noiret, Enzo Cannavale, Salvatore Cascio, Leo Gullotta, Isa Danieli, Pupella Maggio, Agnese Nano, Tano Cimarosa, Jacques Perrin, Brigitte Fossey (více)Obsahy(1)
Film má dvě časové roviny. Úspěšný filmový režisér si při zprávě o smrti starého vesnického promítače Alfreda vzpomíná na své dětství. Na pozadí poválečné bídy se rozvíjí vztah mezi malým Totem, neodbytně přitahovaným tmavým sálem kina a promítací kabinou (s hučícími praskajícími stroji, paprsky světla rozptýlenými v prachu, převíječkami a prázdnými cívkami rozvěšenými po zdech), ve které kraluje Alfred, zastupujíci mu autoritu otce, nezvěstného od války. Dospívající Toto se Alfredem nechá přemluvit k odchodu z vesnice, aby rozvinul svůj talent. Když se po letech vrací na pohřeb, stařičké kino je právě bouráno a dojatý Toto si promítá film, sestavený ze scén polibků, které musel Alfred na příkaz místního farářa vystřihovat, aby je teď odkázal svému příteli a žákovi. Svěží, divácky vřele přijatý film nesklouzl do sentimentality, ale s přesně dávkovaným sentimentem nostalgicky evokuje dobu, v které kino bylo pro vesničany jediným kulturně-společenským zážitkem. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (373)
,,NESTYDÍTE SE TROCHU, VE VAŠEM VĚKU, HRÁT SI S KLUKEM? VŠECHNO, CO SLYŠÍM JE JEN: KINO, ALFREDO. ALFREDO, KINO!…“ /// Láska k filmu skrz promítací kabinu. Neuvěřitelný přátelství malýho kluka a starýho promítače Alfreda a kino plný lidí, který se smějou a chechtaj a … Za úspěch (kromě scénáře) stopro může ten malej prďák (Salvatore Cascio), kterej nádherně uvede do děje, aby pak s citem přenechal ovace Noiretovi. Film, kterej pohladí na duši a nažene slzy do vočí. Film, kterej šíří tolik lásky k filmu, kolik jen může obsáhnout. P.S: Verze 124 minut. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Rád prožívám v osamění chvilky filmový melancholie... 2.) Jsem na filmy, kde jsou malý děti (v úchvatnejch rolích debile!). 3.) Thx za titule ,,fridatom“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne ()
Milovníci italského filmu mě můžou ukamenovat, ale kdyby Nuovo cinema Paradiso nebyl italsky, možná jdu i na 5 hvězd. Nemůžu si prostě pomoct, ale italština je jediný jazyk, který ve filmech nejsem schopný přirozeně přijmout a pořád mám tendenci se mu smát, nebo nad ním naopak kroutit hlavou. Samozřejmě je tu ještě možnost dabingu, ale to by už byla jistá sebevražda. K samotnému filmu: 1) První část s malým Totem mě začala hned od začátku štvát. Kombinace malého drzého (a pro ostatní zřejmě roztomilého) fracka s takovou ''benigniovskou'' dětskou nostalgií mi vůbec neseděla a naopak mě odrazovala. 2) Ve druhé části se konečně rozjíždí milostná linka a mě začíná Nuovo cinema Paradiso opravdu zajímat. 3) 80ková poslední část je sice vizuální hegeš, nicméně příběh Tota a Eleny doznává celých obrysů a mě opravdu dojímá. Závěrem bych rád zaspoileroval a dodal, že všemi adorovaný Alfrédo, je egoista, který dvěma lidem překazil příležitost jak se navzájem milovat po celý život a být opravdu šťastní. Howgh 8/10 ()
Kino Raj je presne ten typ filmov, čo vás hneď od začiatku vtiahne do deja a aj napriek dĺžke, až do konca nepustí, chytí vás skrátka za srdce. Niežeby to bolo vďaka extra pútavému deju, nie, aj keď ani príbeh nie je najhorší, je to hlavne kvôli prenádhernej forme natočenia a sympatických postavičiek. To, že k hlavným postávam človek priľne a získa si k nim osobnejší postoj, má za následok gradovanie a výraznosť emotívnej stránky a ku koncu jej pretlak, pritom nič nie je účelové, naopak, je to prirodzené a reálne. Jednoducho bezchybná réžia, problémy hlavných hrdinov prežívate intenzívnejšie a všetko dobré vás naplní väčšou radosťou. Ale to najlepšie a zlatý klinček celého filmu je prenádherná, famózna, grandiózna hudba čertovsky úžasného Morriconeho, ktorá celkovú atmosféru aj emócie dvíha ešte o level vyššie až k samej dokonalosti. Ide o krásnu oslavu filmu nielen pre fanúšikov filmu. ()
Pomerne dlho som mal tento film v pláne vidieť. Tornatore, Morricone, Noiret ako dôvod stačili. Dnes som ho konečne videl. Je to pekný film. Keďže nemám ani najslabší fetišistický vzťah ku kinosálam a premietacím kabínam, obmedzil som sa pri vnímaní filmu na životný príbeh. K trom menám zo začiatku som pribral ortuťovitého chlapčeka Salvatore Cascia a prvá polovica filmu ubehla ako voda. V druhej sa to nejako zadrhlo a už to bol iný film. Vtedy som bol veľmi rád, že som sa dostal k najkratšej verzii, lebo tie dlhšie by som nedal. S filmom som spokojný. Pripomenul mi anglickú "starinu" Najmenšie kino na svete. Ale nikto odo mňa nebude počuť ódy naň. ()
Po letech jsem si musela znovu osvěžit vzpomínku na tento nádherný film a jen jsem si potvrdila, že některé filmy člověk může vidět tisíckrát a neztratí nic ze svého kouzla. Tento k nim rozhodně patří, je to dokonale natočený příběh nabitý láskou a něhou se skvělými hereckými výkony a polovinou úspěchu je přenádherná originální hudba maestra Ennia Morriconeho, která spolu s jeho Misií patří k tomu nejlepšímu, co kdy bylo pro film napsáno. Morricone sice letos konečně dostal svého prvního Oscara za filmovou hudbu, ale měl ho dostat minimálně za tyto dva počiny už kdysi. Nemohu se zbavit pocitu, že tímto letošním udělením se mu Akademie chtěla omluvit. ()
Galerie (96)
Zajímavosti (24)
- Citace s radami o lásce, které dává Alfredo (Philippe Noiret) mladému Salvatoremu (Marco Leonardi), pochází z filmu The Shepherd of the Hills (1941) s Johnem Waynem. (orkadimenza)
- Režisérovým záměrem bylo natočit tento film jako labutí píseň za klasickými kiny a filmovým světem vůbec. Po úspěchu Bia Ráj se už o tom ale nikdy nezmínil. (Morien)
- Můžeme si povšimnout, že Toto (Salvatore Cascio) je jako dítě levák, avšak jako mládenec (Marco Leonardi) už je pravák. (Tygrys)
Reklama