Sul più bello
Out of My League
Režie:
Alice FilippiKamera:
Emanuele PasquetHudba:
Marco CasconeHrají:
Ludovica Francesconi, Jozef Gjura, Gaja Masciale, Giuseppe Maggio, Eleonora Gaggero, Franco Ravera, Michele Franco, Elisabetta Coraini, Ilaria Antonello (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Je milá, trochu podivínská a trpí vzácnou genetickou poruchou. Hledat štěstí na internetu s kámoši v závěsu už ji ale nebaví, a tak se rozhodne prožít opravdovou lásku. (Netflix)
Videa (12)
Recenze (21)
Svojim zjavom, výstrednosťou a osobnosťou mi Marta dosť pripomínala preslávenú Améliu z Montmartru. Príbeh je v podstate jednoduchý a viacmenej priamočiary, a dáva do kontrastu "nenápadnú" Martu a populárneho "princa Krasoňa" Artura. Hoci to dejovo nebolo žiadne terno, tak ten štýl ma celkom bavil, a veľmi pomohol k tomu, že film bol napokon vcelku atraktívny a zaujímavý. Každopádne, k Marte som si sympatiu akosi nenašiel a takéto excentrické osobnosti fakt nemusím. Ale ako film to ušlo, fajn na 3*. ()
Hlavní hrdinka příběhu, kterou zde hraje Ludovica Francesconi má sice krk jak antilopa, ale zároveň má něco do sebe, že i když se s její rolí život nemazlil, pořád ve Vás vyvolává údiv a baví Vás na její peripetie koukat. Milé, úsměvné, místy takové až magické, ale zároveň ničím obzvlášť zvláštní. Pořád ale možná díky té italštině hodně milé…a i to se počítá. ()
Film zo mňa veru nevyžmýkal žiadne emócie a hlavné postavy by sa v reálnom živote nikdy nedali dokopy (hlavná hrdinka stalkuje svojho idola čo by bol pre mňa red flag byť na jeho mieste, vie o ňom všetko ale keď zistí, že žije v paláci je z toho prekvapená, naviac on vyzerá na 30 a ona na 12)...jediné, čo bolo na tomto filme milé a sympatické bola dvojica lesbička a gay ()
Zápletka moc originálně nezní. Ale především díky hudbě, diblíkovské Ludovice a jejím přátelům, působí film v první půli zábavně. Ne vždy to bylo podpořeno verbálním humorem, který by mě oslovoval, protože cílovkou jsou tady spíš mladší ročníky, ale hlavní postava je moc fajn. Tvůrci dostali možnost vymodelovat svéráznou dívku, které moc času nezbývá, ale je s tím vcelku srovnaná. Taky je správně prdlá a oprsklá, protože vedlejším produktem faktu, že můžete brzy zemřít je, že na lži a přetvářku není čas. Ledaže.... by Martě na něčem tak moc záleželo, že by pravdu říct nechtěla. Je trochu zvláštní, že scénář pracuje s tím, že je Marta neatraktivní; příběh o ošklivém káčátku/housence, která se v motýla nezměnila. Přitom je Ludovica moc pěkná holka a má v sobě podobnou vnitřní krasu, jakou ukázala Audrey Tautou v Amelii z Montmartru. Ostatně asociaci s francouzským klenotem napomáhá jak hudba, tak šotkovství i mikádo Marty. Tvůrci toho umí patřičně využít a míchají vtipné momenty s romantikou. Ovšem v druhé půli na mě bylo té romantiky moc. Navíc klišoidní...to moc nemusím. Ale výsledný dojem mi to nezkazilo. Jiná liga je příjemná komedie pohybující se na hraně červené knihovny, ale v tom italském provedení a především díky výborné Ludovice, je to v pořádku. Pokoušet to ale dál nebudu a obě pokračování si nechám ujít. ()
I když přivřu oči nad tím, že se první třetinu chová hlavní hrdinka jako řádný (a nesympatický) psycho, celý mi to přišlo jako vlhký sen romantické třináctky. Nezlobte se na mě. Celkem to zachraňuje vizuál a skutečnost, že hlavní hrdinka nezůstane nesympatickým psychem celou stopáž, ale posléze budí spíš soucit. ()
Reklama