Maso a krev

MASO A KREV je prvním americkým filmem Paula Verhoevena, na kterém je ale vidět, že ho v zahraničí natočil proto, že mu na takový scénář nikdo z domácích producentů nechtěl dát peníze. Zatímco ve své americké tvorbě bořil mýty a řetězil atrakce, v evropské se více věnoval postavám a vyprávění příběhu, což je patrné i na španělsko-americkém koprodukčním počinu, ve kterém sice stále jde o postavy a příběh, ale akce je motivována kompozičně (celý závěr)._____ Nechybí Verhoevenova oblíbená témata, která jsou již vyjádřena v samotném názvu (násilí a sex má ale společenský charakter, není samoúčelné); mužská postava trpí božským komplexem a je blouznivá, žena je stejně chytrá a silná jako muži - ze znásilňované se stane znásilňovatel; náboženská symbolika v podobě nasvícení postav snímaných z podhledu je patrná i v obsahové rovině, kdy jsou "hrdinové" vedení sochou svatého; postavy nejsou černobílé - vzdělaná a ušlechtilá panna se projeví jako zrádná děvka, násilník a vůdce zase jako muž se smyslem pro (morální) spravedlnost; dějinný vývoj nikdy nekončí._____ Pokud se dá tvorba "(o)bludného Holanďana" vnímat jako jedna obsáhlá kniha, kdy každou kapitolu tvoří jeden film, kdy americký zrcadlí jiný evropský, pak MASO A KREV je pokřiveným odrazem televizního, dobrodružného a zábavného seriálu FLORIS. Je příznačné, že zatímco FLORIS byla první spolupráce Verhoevena s Rutgerem Hauerem, který byl do role vybrán kvůli své fyzičce, MASO A KREV je jejich spolupráce poslední (po 4 filmech). Hauerovi se nezamlouvala prezentace ústřední postavy, protože chtěl na americkém kontinentu prorazit jako hlavní kladný hrdina... což si splnil ve stejném roce JESTŘÁBÍ ŽENOU. A Verhoevenovi se zase splnil sen natočit dobrodružnou dobovou fantasy podívanou, ve které by neztratil dotek s domovem, ale prorazil i v zahraničí. I když málo známé dílo známého režiséra, MASO A KREV se může postavit vedle BARBARA CONANA (k oběma složil hudbu Basil Poledouris). 9/10 (22.01.2007)

Matně si na tenhle film vzpomínám z raných devadesátek. Ne, že bych ho viděl, mám dojem, že ne, ale pravidelně jsem na něj narážel u známých a kamarádů na videokazetách a pořád jsem si říkali, že si ho jednou pustíme. Protože jsme si říkali, že to bude fakt maso. Vzpomněl jsem si na ten film ale až teď. Když se to vezme kolem a kolem, je to vlastně příběh o dívce (tak trochu mršce), která si užije zajímavé dobrodružství a pak se vrátí k jistotě. V ysrovém zpracování a skvělém obsazení. (27.01.2017)

…mor a kurvy, nabízí se dodat. A samozřejmě zvrácený a cynický Holanďan Paul Verhoeven. Kdyby někdo ve filmové branži zakázal sex a násilí na plátně, skončil by na ulici. Jeho první hollywoodský film představuje tlupu středověkých žoldáků, kteří na svých cestách rádi naráží na zlato, žrádlo a pití a nějakou tu nevinnou ženštinu. Ideálně pak pannu, zvlášť když jde o zaslíbenou synovy šlechtice, který je při poslední štaci zradil. Hysterická Jennifer Jason Leigh a urostlý Rutger Hauer tu tak rozjíždějí středověké orgie plné vizuálních nápadů, odhalených klínů a utrhaných končetin. Přesto nešokují tak, jak by si milovníci o krapet mladšího Verhoevena zřejmě přáli. Chybí i pořádný příběh, zapamatovatelnější momenty a zábavná zvrácenost z jiných režisérových počinů. Hravý Verhoeven bezesporu je, jen si tady hraje s trochu zvláštní látkou!! (08.10.2012)

Syrová a drsná doba to byla a takový je i tento film. Bylo by ale mylné si myslet, že je přeplněný brutálními scénami a krutostmi a každý, kdo to od něj bude čekat se zklame. Syrovost a drsnost je tu někde jinde, v lidech. Nechovají se však jako namakaní drsoni v akčňácích, ale spíš jako dravé šelmy, jako hladoví lvi v aréně. Jde tu o boj o život a o přežití, o to se mít co nejlíp a dokud to jde, tak si nacpat břicho k prasknutí. A když už nic nezbylo, tak co, jinde se zase budeme mít dobře. Jde tu taky o přístup k životu, kde hlavní slovo má Bůh a různá znamení. Kde pozemský život je jen přechodná stanice mezi ničím a rájem, a nebo naopak peklem. Kde nikdo není bez chyby, kde čestné slovo neznamená vůbec nic. Kde člověk daleko nedojde, pokud nemá oči i na prdeli a pokud možno nůž tamtéž. Kde obyčejní lidé jsou jen posluhovači a nástroje těch mocných a bohatých a obdařených "šlechetným" původem. Pravda, pár výhrad bych ale měl. Převážně se však týkají té vědecké části scénáře, kdy má mladý Arnolfini už v roce 1501 plnou pusu DaVinciho (1452-1516) a na základě jeho studií vytváří tank ze dřeva s jakousi výsuvnou plošinou. Kdyby na tom dělal pár let, tak neřeknu, ale jeden den i se stavbou, kterou navíc provedli jeho vojáci, to je trochu moc. Jinak Rutger je jako zhýralej a pohádkou moci posedlej žoldák ideální. Ty jeho světlý oči se přesně hodí k typu bojovníka, jakýho hraje. Myslím, že Maso a krev (mám raději alternativní název Růže a meč) je jeden z nejlepších představitelů pseudohistorickýho filmu vůbec. Atmosféra středověku, jak si ji představuju, se povedla dokonale. (02.09.2006)

Tak teda nevim, co na tom bylo tak moc brutalniho, uz sem videl filmy, kde litaly streva a vsechno mozny a to tady neni. Ale atmosfera stredoveku je dobra. Hodne me potesil Rutger Hauer, kteryho vetsinou ve filmu vidim v nejaky mensi roli, je tlustej jak prase a moc mu to nejde. Kdezto tady je to o necem jinym, mladej, hubenej a docela drsnej. Jennifer Jason Leigh je taky dobra, jak dela, ze pomaha Rutgerovi, ale vlastne je proti nemu, ale myslim, ze si lidi budou spis vsimat jejiho obleceni, nez jejiho hereckyho talentu, protoze zadny obleceni vetsinou nema. Pribeh byl hodne jednoduchej, ale docela poutavej a par scen bylo fakt dobrejch, ale nektery byly naopak zbytecny. Hodne me nasrala zaverecna bitva, pride nejakej mladej blbecek a za par hodin postavi neco jako tank, to bylo dost prehnany. A ten konec me taky nastval, fandil sem Martinovi, protoze ten byl podle me kladnej a byl sympatak. Je fakt, ze Verhoeven natocil lepsi filmy, ale za tenhle se stydet nemusi. (08.05.2006)