Oranžský voják

Šest mladých Holanďanů, jejichž osudy protne německá okupace. A ačkoli se film většinu času soustředí na Lanshofa, dění u těch pár dalších je taky hodně zajímavé. Třeba u kluka, který začne z donucení kolaborovat, aby ochránil svou židovskou snoubenku (kterou mu pak pravidelně píchá hrdina Lanshof...). V porovnání s děním v ČSR je tu spousta paralel, byť v Holandsku život umožňoval pár variant navíc, třeba dobrovolný vstup do legií SS. Ten film mě, jako skoro všechno od Verhoevena, bavil. Jen jsem u obrovské spousty věcí měl problém pochopit, co to právě postavy dělají a proč. Taky ta záležitost s britskou námořní uniformou mi přišla přitažená za vlasy. Ale celkově jsem spokojen. Milovníci nizozemské historie si mohou přičíst hvězdičku až dvě. PS: pokud čekáte nějaký ten sex a naturalistické násilí, dočkáte se, ale na Verhoevenovy standardy ho tu není až tak moc. (11.03.2012)

3.2/5 || Z podivného a nudného začátku, kdy jsem nějakou dobu přemýšlel o tom, že film vypnu a nedodívám ho, se Oranžský voják postupně trochu zlepšil, ale že by šlo o nějaký super zábavný, zajímavý nebo napínavý snímek se podle mého názoru hovořit nedá. Po Showgirls druhý nejhorší film od P. Verhoevena, co jsem viděl (z 11). || Režie: ****, Scénář: ***, Herci: ***, Hudba: ***, Efekty/výprava: ****, Kamera: *** (22.09.2012)

Z môjho pohľadu, je to dobrý vojnový film, holandského provokatéra Paula Verhoevena, ale na strane druhej, pozorujem veľmi častý jav, v neprehľadnom strihu a nesúvisiacich scénach, kde práve toto mi vadí ! V okupovaných krajinách, ako napríklad vo Francúzsku, či aj v dejovom Holandsku, pôsobili KOLABORANTI, a tiež patričný ODBOJ, a tak sledujem tieto dve zložky, pričom mi akosi chýbala väčšia aktivita odboju, v ktorom hlavná postava Erik Lanshof, stvárnená holandskou superhviezdou Rutgerom Hauerom, neustále pendluje medzi Anglickom, kam utiekla kráľovná a domácim prostredím. Atmosféra má vysokú úroveň, ale stále platí vyššie uvedené pravidlo, prečo som filmu nadelil priemerných 60 % ! Strašne roztržitý snímok ! (04.06.2017)

Válka pojatá jako divoké mladistvé dobrodružství, která demytizuje pomalu každý aspekt okupace. Německou invazi zde znázorňuje scéna, kdy nepřátelští výsadkáři platí holandskému mlékaři za vypité mléko, případně vyplašení nizozemští vojáci vyrušují bezstarostnou mileneckou dvojici šoustající za stodolou na seně. Odbojové výkony protagonistů také nelze přičíst tolik jejich odvaze jako spíš mladistvé nerozvážnosti, což dostatečně uvádí scéna, ve které s dvojice hlavních hrdinů ve fracích snaží přihlásit do armády, zatímco za ní běhají hořící vojáci jako důsledek německého bombardování. A když po válce rozzuřený lid ostříhá snoubence kolaboranta na ulici vlasy, ta k tomu přistupuje tak nějak, že jí to vlastně docela sluší a přinejhorším doroste. Nic z toho by samozřejmě natolik nefungovalo, pokud by na filmu byla cítit ta nelítostná stopáž, nicméně každá scéna v Oranžském vojákovi je tak strašně bohatá, víceplánová, dynamická a vypointovaná, že to uteče jak blázen. Jak o tom píšu, stále si vybavuji další a další perfektní části, ať už sekvence "kurvy se na zemi přetahují o Železný kříž" nebo třeba závěrečné vánoční bombardování Německa ("Tři, dva, jedna, bomba vypuštěna. Dneska v Norimberku si narozdíl ode mě pivo nedaj. Zpátky na večírek."). Výsledný pohled na celý koncept okupace Holandska je krásně chaotický, morálně ambivalentní a i přes všechny ty fatality, mučení a popravy, vlastně tak nějak rozjásaně dobrodružný. To vychází nejspíše z nevole zobrazit konflikt jednostranně a nakolik přikládá pozornost nizozemské apatii a oportunistickým tendencím ke kolaboraci. U nás něco takového nebudeme nikdy schopní natočit. (30.03.2021)

Film mi trochu připomněl Okupaci ve 26 obrazech jugoslávského režiséra Lordana Zafranoviče, který vznikl téměř ve stejnou dobu. Kamarádů je tentokrát šest a také je rozdělí válka. Resp. zrada politiků, kteří místo boje s Hitlerem okamžitě kapitulovali. Přestože Holanďané byli připraveni a ochotni bojovat. Něco jako u nás po Mnichovské zradě. Němci Holanďany stejně zabíjeli a mučili, protože v zemi fungoval odboj. Někteří Holanďané bojovali, někteří podlehli, někteří přešli na stranu nacistů. A pak přišlo osvobození a zúčtování se zrádci. I o tom je tento zajímavý Verhoevenův film. (01.06.2017)