Oranžský voják

Černá kniha se mi líbila o něco víc, tím však nechci říct, že by byl Soldaat van Oranje horší, to určitě ne. Jen mi přišlo, že novější Verhoevenův počin, který měl jen o něco kratší stopáž, nabídl dynamičtější a napínavější podívanou. Možná je to tím, že u Oranžského vojáka se režisér teprve rozehříval a později už věděl, jak na to nebo tím, že Zwartboek měl více šťávy, hlavní hrdinka podstupovala větší nebezpečí a člověk jí o to více fandil, těžko říct. Každopádně tento snímek má divákovi, který se vyžívá ve válečných dramatech z II. světové, opravdu co nabídnout a já ho můžu jen vřele doporučit. Jenom mi přišlo trochu úsměvné, jak moc málo bylo holandské pobřeží hlídané, že si tam mohli agenti připlouvat a odplouvat, skoro jak se jim zachtělo, min. v porovnání s tím francouzským, ale to je pouze menší vada na kráse jinak realisticky vyznívajícího filmu :-). (06.03.2011)

Ani já se nevyhnu srovnání s Černou knihou, ale k ní bych přidal i další podobně laděné snímky jako je třeba Plamen a Citrón, Síla odvahy nebo Max Manus. Oproti nim Oranžský voják postrádá, alespoň v mých očích, tu zoufalou přítomnost války a místy mi připadalo, že mladí odbojáři berou své působení v podzemí jako velkou legraci. Určitě se nejedná o špatný válečný film, spíše o lepší průměr. Ale zkrátka není to ono. 60% (13.04.2013)

Pro mne jeden z nejlepších Verhoevenových snímků, který velmi realisticky vykresluje situaci nizozemského odboje v období německé okupace. Šestice přátel představuje vzorek holandské společnosti té doby, od esesmana přes kolaboranta až po odbojáře, z nichž jenom někteří se dožijí vítězného konce války. Ve filmu je použita řada dobových detailů - např. stříbrné mince na telefon, které v okupované zemi dávno zmizely z oběhu, ale kterými londýnská centrála tvrdošíjně vybavovala své agenty, nebo přezíravý a laxní postoj Angličanů k nesrovnalostem v radiovém spojení s odbojem, což vysvětluje proč právě v Nizozemí proběhla operace Severní pól - nejúspěšnější německá protivýsadková akce na všech okupovaných územích. To ale jen tak na okraj. "Oranžský voják" je především výborný film, který nabízí řadu námětů k zamyšlení a dělá to atraktivní formou, aniž by se divákovi podbízel. (12.10.2008)

Vyše dva a pol hodinová stopáž nevadí, pretože film má slušný spád, nepostráda napätie a Rutger Hauer hraje výborne. Porovnávaniu s Čiernou knihou sa film nevyhne, pretože príbeh je veľmi podobný, ale v Čiernej knihe už Verhoeven vychytal všetky muchy, preto pôsobí podstatne celistvejšie. Myslím, že Verhoeven celkom slušne zobrazil vojnovú situáciu v Holandsku a neodpustil si pár dobrých poznámok. "Je vojna...a čo my?...Budeme neutrálny ako vždy."Napriek všadeprítomnej zrade a napätiu sa podarilo jemne a nenásilne zabudovať aj trocha humoru a možno aj preto film pôsobí podstatne mladšie ako v skutočnosti je. Roky, ktoré od premiéry ubehli vidno iba na tvári R. Hauera, inak môže i dnes mnohým filmom smelo konkurovať. Zaskočila ma "pauza" počas filmu. Naposledy som niečo také videl vo filme Sedem samurajov...80%. (24.06.2012)

Již úvodní titulky v koláži s Nizozemskou vlajkou napovídají, že Verhoevenových typických znaků, ani podobné nadsázky se zde nedočkáme. Oranžský voják je seriózní vlastenecké dílo, jenž nejlépe charakterizuje přívlastek "realismus". Žádné patetické osudy přehnaně charismatických hrdinů, ani žádné epické bitvy, film je o nepřímém boji ve válce - odboj, sabotáž, intriky, podrazy a omezený všední život okupovaných Holanďanů. Předkládání faktů však není adekvátně vykoupeno atmosférou, napětím, ani třeba zmíněnými emocemi (postavy zůstávají diváku cizí)... Historicky hodnotné dílo, které je však pro moderní diváky poměrně nezajímavé a hlavně kompletně překonané výbornou Černou Knihou. 6/10 (05.09.2012)