Šógunovi nindžové

,,Já Momoči Takamaru prohlašuji: dostaneme hlavu Širanuie Šógena, svrhneme Tojotomiho Hidejošiho a obnovíme náš rod Momoči!“….. Další z filmů, který z dnešního filmového hlediska těm mladším mnoho neřekne. Možná v nich vyloudí smích ,,trapný“ karate, směšné zvuky, příšerná hudba... mohl bych pokračovat. My, co tohle hltali před 30 lety na VHS je asi nepřesvědčíme jaká pecka to tenkrát byla, a že H.Sanada byl pro nás stejnej Bůh jako třeba ...Sandokan! Ale v podstatě se dneska budeme smát s nimi! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Chci vidět jeden z legendárních NINJA filmů. 2.) Zajímá mě, jaký druhy mučení měli Japonci v 17. století. 3.) Zjistím, že už v roce 1980 si s brutalitou ve filmu v Japonsku nikdo hlavu nelámal. 4.) Stále nechápu, proč se ve středověku nemohli v Asii (lidé) přemnožit. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (26.11.2010)

Toto je naprostá japonská historická ninjovsko-samurajská řežba. Je opravdu s podivem, že se tento film dostal kdysi do komunistických kin. Akční, brutální, stylově přehnané. Hllavní hrdina se mění postupem filmu ve vyloženě bojový stroj a hraje ho naprosto dokonalý Hiroyuki Sanada, herec, který hrál o mnoho let později vedle Toma Crise v "Posledním samurajovi" a nedávno dokonce ve sci-fi "Sunshine". Zde je v naprosto špičkové fyzické kondici a i když souboje spíše jen hraje (s "umělci" jako byl Bruce Lee nebo je Tony Jaa se absolutně nemohl rovnat), vše vypadá perfektně, svižně, choreografie soubojů je excelentní, prostředí pěkné, některé scény vyloženě vydařené (poražení vlastního mistra v noční bouřce) ... No prostě lahůdka pro všechny fajnšmekry klasických japonských "rozpárávaček" ... K tomu všemu si připiště charismatickou legendu jménem Sonny Chiba a člověk v některých chvílích uvažuje o absolutním hodnocení, zejména při závěrečné řežbě ... Bohužel, film se vyznačuje i silnými nedostatky, jako jsou herecké výkony, podivná spatlanost celého děje a naprosto otřesná diskotéková hudba 80. let, která film doslova kazí (tohle je opravdu extrém ...). Ale jinak, skvělá a pěkná klasika. (19.02.2008)

V osmdesátých letech komunisté pochopili, že i pionýři potřebují pořádné dobrodružství. Z NSR se vrátil Vinnetou, z Italie k nám přes TV vtrhl Sandokan a nakonec přišli i nindžové. Všechno to jsou levné dobrodružné filmy bez nějakých vyšších ambicí, ale za totáče jsme na ně zírali s otevřenou pusou. Čuk a Gek s Timurem a jeho partou pelášili zpátky do SSSR. Jen je mi líto, že Češi nic takového nedokáži vyrobit. Šógunovi nindžové si vystačí s lesem za městem, kam se dovezou kamery a sudy s kečupem, a řežba může začít. My máme taky krásné lesy, jenže se tam prohání akorát tak Troška. Copak se Češi nedokáží řezat do krve? (18.11.2010)

Krutej film, kde ještě před úvodními titulky stihnou zabít asi 6 lidí, nějaké děti, probodnout borcovi krk, spáchat sebevraždu a useknout jednu hlavu. Film vyzvedává Sanada v hlavní roli a film sráží zvukové efekty a hudba jak z teleshoppingu. Navíc jsem film viděl v rychlo dabingu, takže když Sanada z plna hrdla křičel "日本", tak náš pan překladatel jen suše utrousil "Japonsko". Film obsahuje taky množství scén, které jsou fakt k smíchu. Například seznámeni Takamary se svou učitelkou v Číně nebo bojovníci lezoucí jako pavouci po stromech. Naštěstí se ve filmu nešetří krví. Tak aspoň tak. (07.01.2011)

Legendární film, který poprvé představuje tehdá československé veřejnosti v kinech NINJE a to dokonce jako sympatické postavy i když opět poněkud barvitěji. Jako kluci jsme z něj byli okouzleni a chodili na něj dokud ho nepřestávali promítat. Když jsem si jej sehnal ted po letech nevěděl jsem jestli plakat z nostalgie a nebo se smát jisté rozpačitosti příběhu... Film patří k tomu lepšímu co vzniklo v 80tých letech v žánru samurajských dobrodružných snímků. Za pozornost stojí nepřekonatelný fighter Hiroyuki (Henry) Sanada a charismatický Sonny Chiba. (24.01.2010)